1. Komunikace pro chodce a vyhrazená stání
1.0. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace
1.0.1. Komunikace pro chodce jsou chodníky, stezky, prahy a pásy pro chodce, včetně ostatních pochozích ploch jako jsou náměstí, obytné a pěší zóny.
1.0.2. Komunikace pro chodce musí mít celkovou šířku nejméně 1500 mm, včetně bezpečnostních odstupů.
Komunikace pro chodce musí být široká minimálně 1500 mm. Tím je zajištěno bezbariérové užívání komunikace vozíčkáři (míjení vozíčkáře a chodce, vozíčkáře a kočárku; pro míjení dvou vozíčkářů s elektrickými vozíky je šířka 1500 mm mezní hodnota). Pokud se na komunikaci předpokládá stálý pohyb vozíčkářů (např. u domu zvláštního určení) musí být šířka komunikace minimálně 1800 mm. Při určování šířky komunikace pro chodce je třeba pamatovat na bezpečnostní odstupy od pevné překážky - bezpečnostní odstup je nutné přičíst k šířce 1500 mm.
Pokud je komunikace pro chodce vedena bezprostředně vedle jízdního pruhu, je nutné zachovat bezpečnostní odstup 500 mm, celková šířka komunikace pro chodce bude 2000 mm.
Na následujících dvou fotografiích je ukázka chodníku. Na první fotografii je vhodně řešený chodník široký 2000 mm. Na fotografii je vidět, jak se chodník zužuje v místě, kde je postavena skříň elektrických rozvodů. Skříň zužuje chodník na 1100 mm (1000 dlažba + 100 mm obrubník). Zúžený chodník je dobře průjezdný pro jednoho vozíčkáře nebo pro jeden kočárek. Vedle chodníku je však parkoviště s kolmým stáním. Při projektování a výstavbě chodníku pravděpodobně nikdo nemyslel na to, že kolmo parkující vozidlo zajede koly až k obrubníku a předním převisem vozu zabere velkou část již zúženého chodníku - na druhé fotografii je vidět parkující automobil, jehož řidič se nedopouští přestupku, který zužuje průjezd na 550 mm. Např. pro elektrické vozíky je chodník neprůjezdný. Souběžný chodník na stejné straně komunikace vede přes schody, vozíčkář se musí vrátit (z kopce) k nejbližšímu přechodu, přejet přes vozovku a použít chodník na druhé straně komunikace, který je však nevhodný pro použití vozíčkářem, protože je příliš úzký a nerovný v místech, kde jsou vjezdy k přilehlým budovám.
1.1. Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu
1.1.1. Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce nesmí být vyšší než 20 mm, jinak musí být řešeny výtahy nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihacími plošinami.
Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce nesmí být vyšší než 20 mm.
1.1.2. Komunikace pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:12 (8,33%) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0%), u mostních objektů nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %).
Sklon komunikace pro chodce smí být v podélném směru maximálně v poměru 1:12 (8,33%), v příčném směru maximálně v poměru 1:50 (2,0%).
1.1.3. Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5,0 %) a delších než 200 m, musí být zřízena odpočívadla o délce nejméně 1500 mm. Jejich sklon smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %).
Pokud je podélný sklon komunikace pro chodce větší než 1:20 (5,0 %) a komunikace je delší než 200 m, musí být zřízena odpočívadla, která mají délku minimálně 1500 mm. Sklon odpočívadla může být nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a to pouze v jednom směru.
Na následující fotografii je ukázka odpočívadla na komunikaci pro chodce. Komunikace pro chodce vede do kopce a je delší než 200 m a sklon je místy větší než 6 %, proto je po 175 metrech zřízeno odpočívadlo.
1.1.4. Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku musí mít šířku nejméně 3500 mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1200 mm. Dvě sousedící stání mohou využívat jednu manipulační plochu. V případech podélného stání při chodníku pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musí být délka stání nejméně 7000 mm. Od vyhrazených stání musí být zajištěn přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce a tato stání musí být umístěna nejblíže vůči vchodu a východu z příslušné stavby nebo výtahu.
Vyhrazené stání pro vozidlo přepravující osoby těžce pohybově postižené musí mít minimálně šířku 3500 mm a délku 5000 mm. Šířka vyhrazeného stání pro vozíčkáře se skládá z plochy pro zaparkování samotného vozidla (šířka 2300 mm) a z plochy pro pohyb osoby na vozíku o šířce 1200 mm. Pokud je vozíčkář zároveň řidičem, zaparkuje vozidlo při pravém okraji vyhrazeného místa a manipulační prostor pro vozíčkáře zůstává vlevo od vozidla, přičemž vozíčkář má zajištěn přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce, např. chodník (jak je zobrazeno na následujícím obrázku).
Pokud je vozíčkář přepravován na místě spolujezdce, je nutné vozidlo zaparkovat při levém okraji vyhrazeného stání. Tím ovšem vozidlo blokuje prostor pro přímý bezbariérový přístup na chodník. V takovém případě je vhodnější zaparkovat vozidlo obráceně, zádí vozidla k chodníku.
Pokud jsou dvě vyhrazená stání vedle sebe, manipulační plocha pro pohyb vozíčkáře se umísťuje mezi obě stání, mezi obě vozidla (celková šířka pro dvě vyhrazená stání je 5800 mm, tj. 2300 mm pro stání levého vozidla + 1200 mm pro manipulační plochu + 2300 mm pro stání pravého vozidla). V takovém případě je nutné, aby řidiči obou vedle sebe stojících vozidel parkovali vozidla tak, aby vozíčkář při vystoupení mohl užít manipulační prostor - jak je vidět na následujícím obrázku, kde předpokládáme, že z obou vozidel vystupují vozíčkáři ze strany řidiče). Pokud by levé vozidlo převáželo vozíčkáře na místě spolujezdce, muselo by levé vozidlo být zaparkováno obráceně.
Z obrázku je vidět, že z obou vyhrazených parkovacích míst je přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce (výškový rozdíl mezi parkovací plochou a komunikací pro chodce může být maximálně 20 mm).
Na následující fotografii jsou dvě vyhrazená místa pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Vyhrazená místa jsou dostatečně široká, hloubka parkovacích míst je rovněž dostačující. Manipulační plocha je umístěna mezi obě vozidla. Z vyhrazených parkovacích míst musí být přímý přístup na komunikaci pro chodce. Zde však napojení na komunikaci pro chodce chybí - vozíčkář tak musí vjet do jízdního pruhu, aby se dostal na chodník.
Vhodné řešení napojení manipulační plochy s komunikací pro chodce je na následující fotografii. Manipulační plocha přímo navazuje na vyznačený koridor pro chodce. Parkovací místa jsou vhodně umístěna co nejblíže ke vchodu k výtahům.
Kolmé parkování na vyhrazených stáních pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené není příliš vhodné pro vozidla, do kterých vozíčkáři najíždějí zezadu. Taková vozidla mají s manipulační technikou (zdvihací plošiny nebo najížděcí rampy) délku výrazně přes 5000 mm. Vozíčkáři pak jsou nakládáni buď přímo z vozovky nebo z komunikace pro chodce a hrozí nebezpečí úrazu (samotných vozíčkářů, ale i obsluhy nebo chodců).
Taková vozidla je vhodné parkovat na podélných parkovacích stáních.
Podélné vyhrazené stání musí být dlouhé minimálně 7000 mm a široké 3500 mm. Šířka stání se skládá z plochy o šířce 2300 mm pro zaparkované vozidlo a z manipulační plochy o šířce 1200 mm. Manipulační plocha pro pohyb vozíčkáře může být mezi vozovkou a zaparkovaným vozidlem, pokud je vozíčkářem řidič nebo pokud vozíčkář musí vystupovat na straně řidiče (viz následující obrázek).
Pokud vozíčkář vystupuje na straně spolujezdce, je vhodné zaparkovat vozidlo na straně u vozovky, aby manipulační plocha o šířce 1200 mm byla mezi vozidlem a chodníkem. Stejně tak při vyjíždění vozíčkáře ze zadní části vozidla se vozidlo parkuje na straně do vozovky (viz následující obrázek).
U obou způsobů parkování vozidla na podélném vyhrazeném stání je nutné umožnit vozíčkáři přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce. Přístup k chodníku může mít sklon maximálně 1:8 (12,5%).
1.1.5. Vyhrazené stání smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %).
Při navrhování vyhrazeného stání je nutné pamatovat na podélné a příčné sklony. Podélný sklon může být maximálně v poměru 1:50 (tj. 2,0 %), příčný sklon maximálně v poměru 1:40 (tj. 2,5 %). Vyšší sklony mohou zapříčinit zhoršenou manipulaci s vozíkem. Při přesedání na vozík má vozík tendenci ujíždět nebo se převracet. Obtíže mohou nastat i při otevírání a zavírání dveří. Na snímku je podélný sklon až 2,4 % a příčný sklon 7,3 %. Rozměry parkovacího místa jsou dostatečné, vedle zaparkovaného vozidla je dostatečně široká manipulační plocha. Výjezd z manipulační plochy je však nesprávně veden do jízdního pruhu. Správně by měl vést směrem dopředu na chodník - mezi chodníkem a parkovacím místem je však obrubník vysoký 173 mm.
1.1.6. Pro prostor před vstupem do budovy platí bod 1.1.1. a 1.1.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce.
Závěrem ukázka nevhodně řešeného vyhrazeného parkovacího místa na komunikaci pro chodce. Vyhrazené parkovací místo je umístěno na chodníku tak, že zaparkované vozidlo téměř vždy překáží v chůzi nebo v pohybu na vozíku nebo s kočárkem. Parkovací místo je široké 3500 mm a dlouhé 5200 mm. Na celkové délce parkovacího místa se však podílí i nutný volný průchod pro chodce nebo vozíčkáře. Pokud zde zaparkuje např. vozidlo střední třídy, např. Škoda Octavia (má délku 4660 mm) a zaparkuje 200 od zdi, na průjezd za vozidlem zbývá pouhých 400 mm - chodník se stane neprůjezdným.
1.2. Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace - osoby se zrakovým postižením
1.2.1. Překážky na komunikacích pro chodce, zejména telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, vykládce, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení a stromy musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1500 mm.
1.2.2. Technické vybavení komunikace lze v odůvodněných případech umístit tak, že bude průchozí prostor místně zúžen až na 900 mm.
1.2.3. Nad komunikacemi pro chodce mohou být v prostoru ve výšce 250 až 2200 mm nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn nejvíce 100 mm, zejména vykládce, technická a jiná zařízení a dále technické vybavení staveb obdobného charakteru. U zařizovacích předmětů a technického vybavení staveb délky do 400 mm, měřeno souběžně se stěnou stavby, lze tuto hodnotu zvýšit na 300 mm.
1.2.4. Snížený obrubník s výškou menší než 80 mm nad pojížděným pásem nebo s příčným sklonem menším než 1:2,5 (40,0 %) musí být opatřen varovným pásem.
1.2.5. Na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty nebo in-line brusle s výškovým rozdílem menším než 80 mm musí být zřízen hmatný pás, který je součástí bezpečnostního odstupu.
1.2.6. Na začátku (konci) obytné a pěší zóny se zřizuje signální a varovný pás. Vstup ze zóny na chodník označuje signální pás a vstup ze zóny na vozovku označuje varovný pás. V obytné a pěší zóně musí být systém přirozených nebo umělých vodicích linií. Hranice nezvýšeného autobusového, trolejbusového nebo tramvajového pásu se v obytné nebo pěší zóně označuje varovným pásem.
1.2.7. Podrobnosti o provádění hmatových úprav na místních komunikacích stanoví příslušné normové hodnoty.
1.2.8. Pochozí plochy čerpacích stanic pohonných hmot nejsou určeny k samostatnému užívání osobami se zrakovým postižením. Orientační majáčky, signální a varovné pásy se na těchto plochách neprovádí. Požadavky na vizuálně kontrastní označení skleněných ploch, schodů a předmětů nejsou dotčeny.