Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zveřejňuje Informace a stanoviska MMR ČR k problematice bezbariérového užívání staveb. Informace a stanoviska jsou zveřejňována na stránkách Ministerstva nebo v příloze STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE časopisu Urbanismus a územní rozvoj.

 


 

MMR ČR - INFORMACE Z OBLASTI BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVEB - LISTOPAD 2016

Bezbariérová parkovací místa - zřizování vyhrazeného parkování


Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve svém § 169 odst. 1 stanoví obecnou povinnost účastníkům všech fází procesu výstavby respektovat obecné požadavky na výstavbu, tj. včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb [viz § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona]. Konkrétní technické požadavky na bezbariérové řešení pak obsahuje vyhláška č. 398/2009  Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen
„bezbariérová vyhláška“). Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

Bezbariérová vyhláška se podle § 2 odst. 1 písm. a) vztahuje na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství. Vlastní počet bezbariérových parkovacích míst stanoví § 4 odst. 2 této vyhlášky a požadavky na jejich technické řešení obsahuje bod 1.1.4 a 1.1.5 přílohy č. 2. Z věcného hlediska jde o to, že konečný uživatel není předem znám. Účelem je stanovit univerzální obecné požadavky na stavby tak, aby byly přístupné široké veřejnosti.

Dále připomínáme, že bezbariérová vyhláška je prováděcím právním předpisem ke stavebnímu zákonu. Pro zvláštní užívání pozemních komunikací platí jiný právní předpis, kterým je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 25 odst. 6 písm. c) bod 4 zákona o pozemních komunikacích, lze jako zvláštní užívání pozemní komunikace zřídit vyhrazené parkování pro konkrétního uživatele.

Bezbariérová vyhláška se použije jen pro ověření, zda při zřízení vyhrazeného parkování nedojde k ohrožení nebo omezení přilehlého bezbariérového prostředí. Naopak bezbariérová vyhláška se nepoužije přímo pro dané vyhrazené parkování (například pro stanovení rozměrů), neboť toto parkovací místo je určeno pro konkrétního uživatele. Jeho provozně technické řešení musí odpovídat individuální potřebě daného žadatele, popřípadě jeho bezbariérové uspořádání musí odpovídat individuální potřebě dané osoby se zdravotním postižením, například manipulační prostor pro vozík zprava, zleva nebo zezadu, popřípadě u nevidomého  vlastníka  vozidla bez nároku na tento manipulační prostor (místo se standardními rozměry).

 

 


 

MMR ČR - INFORMACE Z OBLASTI BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVEB - LISTOPAD 2016

Bezbariérová parkovací místa - bytový dům

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve svém § 169 odst. 1 stanoví obecnou povinnost účastníkům všech fází procesu výstavby respektovat obecné požadavky na výstavbu, tj. včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb [viz § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona]. Konkrétní technické požadavky na bezbariérové řešení pak obsahuje vyhláška č. 398/2009  Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen
„bezbariérová vyhláška“). Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

Bezbariérová vyhláška se podle § 2 odst. 1 písm. a) vztahuje na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství. Vlastní počet bezbariérových parkovacích míst stanoví § 4 odst. 2 této vyhlášky a požadavky na jejich technické řešení obsahuje bod 1.1.4 a 1.1.5 přílohy č. 2. Z věcného hlediska jde o to, že konečný uživatel není předem znám. Účelem je stanovit univerzální obecné požadavky na stavby tak, aby byly přístupné široké veřejnosti.

Dále pro bytové domy platí § 10 bezbariérové vyhlášky. Při umisťování bytového domu se uplatní vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších  předpisů,  přičemž  podrobné  požadavky na dopravu v klidu obsahuje norma ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Pro bytové domy se navrhují a provádí parkovací místa pro bytové okrsky a odstavná místa pro rezidenty.

Bezbariérová vyhláška se pro jednotlivé typy parkovacích míst v souladu s výše uvedenou zásadou univerzality použije takto:
Parkovací stání pro obytné okrsky (návštěvnická místa) slouží obecnému užití, proto musí splňovat obecné požadavky na bezbariérové užívání staveb; platí pro ně § 4 odst. 2 bezbariérové vyhlášky. Naopak odstavná  stání pro bydlení (rezidenční místa) jsou ve výhradním užívání konkrétní osoby, zpravidla vlastníka bytu. Na byty ani na parkovací místa k nim patřícím se bezbariérová vyhláška nevztahuje a jejich technické řešení je možné plně přizpůsobit individuálním potřebám konkrétního uživatele.

Z uživatelského hlediska tak existuje logická vazba mezi § 4 odst. 2 a § 10 bezbariérové vyhlášky. Její obecné požadavky na bezbariérové užívání staveb platí pro parkovací stání pro návštěvníky a pro společné  prostory bytového domu. Ostatní prostory lze řešit individuálně.

 

 


 

MMR ČR - INFORMACE Z OBLASTI BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVEB - LISTOPAD 2016

Domovy a ústavy - bezbariérové pokoje

Konkrétní požadavky na bezbariérové řešení staveb stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“). Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) se tato vyhláška vztahuje na stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání  veřejností, mezi které dle § 6 odst. 1 písm. h) bezbariérové vyhlášky patří také stavby pro sociální služby např. domovy pro seniory nebo domovy pro osoby s tělesným, zrakovým, sluchovým nebo jiným postižením a obdobné ústavy sociální péče nebo různé rehabilitační ústavy.

Podmínky pro rozsah bezbariérového užívání ve stavbách občanského vybavení se posuzují podle § 6 až 9 bezbariérové vyhlášky a počet bezbariérových pokojů upravuje § 8 odst. 3 této vyhlášky:
„V ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch a pobytových zařízeních musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky uvedené v bodech 1.1.1. a 1.1.2. přílohy č. 1 k této vyhlášce a přiměřeně v bodě 8.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce. Výsledný počet pokojů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.“.
Pro aplikaci tohoto ustanovení v praxi vyplývá, že povinný podíl bezbariérových pokojů řešených dle bezbariérové vyhlášky je 5%. Řešení ostatních pokojů může vycházet cíleně z individuální potřeby  konkrétního zařízení, ve vazbě na jeho účel, provoz a konečné uživatele.

 


 

MMR ČR - INFORMACE Z OBLASTI BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVEB - BŘEZEN 2016

Provozovny obchodů a služeb v rámci staveb pro bydlení

Úvod

Cílem této pomůcky je sjednotit aplikační praxi požadavků na bezbariérové užívání provozoven obchodů a služeb v rámci staveb pro bydlení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

K obytné zástavbě přirozeně patří stavby občanského vybavení. Typickým příkladem takové zástavby je bytový  dům, v jehož přízemí jsou provozovny různých obchodů a služeb. V § 2 odst. 4 stavebního zákona je stanoveno, že pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby. Návazně § 15 odst. 1 bezbariérové vyhlášky stanoví, že slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky a jejích příloh. Z toho vyplývá, že výstavba bytového domu, v jejímž přízemí jsou provozovny různých obchodů a služeb se posuzuje v kombinaci dvou hledisek. Obdobně se postupuje u výstavby rodinného domu, jehož část je využita pro provozovnu obchodu nebo služby rodinné živnosti.

Dále připomínáme, že podle § 2 odst. 2 bezbariérové vyhlášky se její ustanovení uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Povinnost respektovat požadavky na bezbariérové užívání staveb tedy platí rovněž pro rekonstrukce a rekolaudace těchto staveb.

Výstavba bytového domu s provozovnami různých obchodů a služeb

Požadavky bezbariérové vyhlášky se podle § 2 odst. 1 písm. c) této vyhlášky vztahují na společné prostory a domovní vybavení bytového domu. Konkrétně přístup k bytovému domu se posuzuje podle § 5 a jeho společné prostory se posuzují podle § 10 této vyhlášky. Upravitelný byt nebo byt zvláštního určení se posuzuje podle § 11 téže vyhlášky. Pro úplnost uvádíme, že na běžné bytové jednotky se bezbariérová vyhláška nevztahuje; jejich prostory se podle této vyhlášky neposuzují. Legislativně je tak umožněno vlastníkovi běžné bytové jednotky provést rozsah a způsob bezbariérového řešení individuálně dle své potřeby.

Požadavky bezbariérové vyhlášky se podle § 2 odst. 1 písm. b) této vyhlášky vztahují na jednotlivé provozovny obchodů a služeb, jako na stavby občanského vybavení. Konkrétně přístupy k provozovnám se posuzují podle § 5 a jejich veřejně přístupné prostory se posuzují podle § 6 až 9 této vyhlášky.

Výstavba rodinného domu s provozovnou obchodu nebo služby rodinné živnosti

Na rodinný dům se bezbariérová vyhláška nevztahuje. Jeho prostory se podle této vyhlášky neposuzují.  Legislativně je tak umožněno vlastníkovi rodinného domu provést rozsah a způsob bezbariérového řešení individuálně dle své potřeby.

Požadavky bezbariérové vyhlášky se však podle § 2 odst. 1 písm. b) této vyhlášky vztahují na provozovnu obchodu nebo služby rodinné živnosti, jako na stavbu občanského vybavení. Konkrétně přístup k provozovně se posuzuje podle § 5 a její veřejně přístupné prostory se posuzují podle § 6 až 9 této vyhlášky.

 


 

MMR ČR - INFORMACE Z OBLASTI BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVEB - LEDEN 2016

Aplikační vztah mezi bezbariérovou vyhláškou a novými pravidly provozu


Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) ve svém § 4 a následně příloze č. 2 používá pojmy z oblasti pravidel provozu. V této souvislosti uvádíme, že dosavadní vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů byla k 1. lednu 2016 zrušena a nahrazena novou vyhláškou č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu

Bezbariérová vyhláška ve svém § 4 odst. 1 uvádí úrovňové i mimoúrovňové přechody. Stavební požadavky na technické řešení jednotlivých způsobů úrovňového přecházení stanoví příloha č. 2 oddíl 2 Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu. Konkrétně v bodu 2.0.3 je zmíněno obecně dopravní značení a v bodech 2.2.2., 2.2.5. a 2.2.6. je použit pojem akustická signalizace.
Vyhláška č. 294/2015 Sb. pak upravuje dopravní požadavky na akustické signály v § 13 odst. 1 a § 14.

Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené

Bezbariérová vyhláška ve svém § 4 odst. 2 stanoví počet vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Požadavky na jejich technické řešení pak obsahují body 1.1.4 a 1.1.5 přílohy č. 2.
Dle vyhlášky č. 294/2015 Sb., se tato parkovací místa označují z přílohy č. 5 svislou dopravní značkou IP 12 Vyhrazené parkoviště a z přílohy č. 8 vodorovnou dopravní značkou V 10f Vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou.

Vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku

Bezbariérová vyhláška ve svém § 4 odst. 3 stanoví počet vyhrazených stání pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku. Požadavky na jejich technické řešení opět obsahují body 1.1.4 a 1.1.5 přílohy č. 2.
Dle vyhlášky č. 294/2015 Sb., se tato parkovací místa označují z přílohy č. 8 vodorovnou dopravní značkou V 10e Vyhrazené parkoviště a dále je vhodné použít z přílohy č. 7 nově určený symbol č. 226 Osoba doprovázející dítě v kočárku. Dosavadní pravidla tento symbol neobsahovala.


Citace příslušných ustanovení

A. Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

§ 4 Požadavky na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství
      (1) Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce.
      (2) Na všech vyznačených vnějších i vnitřních odstavných a parkovacích plochách a v hromadných garážích pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené6) nejméně v následujícím počtu vycházejícím z celkového počtu stání každé dílčí parkovací plochy:


              2 až 20 stání      1 vyhrazené stání
            21 až 40 stání      2 vyhrazená stání
            41 až 60 stání      3 vyhrazená stání
            61 až 80 stání      4 vyhrazená stání
            81 až 100 stání    5 vyhrazených stání
          101 až 150 stání    6 vyhrazených stání
          151 až 200 stání    7 vyhrazených stání
          201 až 300 stání    8 vyhrazených stání
          301 až 400 stání    9 vyhrazených stání
          401 až 500 stání    10 vyhrazených stání
          501 a více stání     2 % vyhrazených stání.
Požadavky na jejich technické řešení jsou uvedeny v bodech 1.1.4. a 1.1.5. přílohy č. 2 k této vyhlášce.
      (3) U staveb pro obchod, služby a zdravotnictví musí být vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % stání z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru. Požadavky na jejich technické řešení jsou uvedeny v bodech 1.1.4. a 1.1.5. přílohy č. 2 k této vyhlášce.


Příloha 2 - Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunik ací a veřejného prostranství

1. Komunikace pro chodce a vyhrazená stání

1.1.4. Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku musí mít šířku nejméně 3500  mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1200 mm. Dvě sousedící stání mohou využívat jednu manipulační plochu. V případech podélného stání při chodníku pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musí být délka stání nejméně 7000 mm. Od vyhrazených stání musí být zajištěn přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce a tato stání musí být umístěna nejblíže vůči vchodu a východu z příslušné stavby nebo výtahu.

1.1.5. Vyhrazené stání smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %).

2. Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu

2.0.3. Pro zkrácení přechodů pro chodce na přípustnou délku se použijí opatření odpovídající příslušným normovým hodnotám. Prodloužení délek přechodů pro chodce nejvíce o 1000 mm se připouští jen tam, kde je odůvodněno obalovými křivkami, úhlem napojení vedlejší komunikace nebo šířkou jízdních pruhů. Dopravní značení se provádí podle jiného právního předpisu8).

2.2.2. Přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce stanoví jiný právní předpis 8). Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.

2.2.5. Koridory pro přecházení tramvajového pásu vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce stanoví jiný právní předpis8). Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu koridoru pro přecházení tramvajového pásu a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných  odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.

2.2.6. Výjezdy z požární stanice se vybavují varovnými pásy a akustickou signalizací pro nevidomé8), popřípadě vodicím pásem přechodu. Podrobnosti o provádění hmatových prvků stanoví příslušné normové hodnoty.


6) § 67 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb.
8) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.


B. Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích

§ 13  Světelné  signály

      (1) Světelné signály pro chodce musí být doplněny příslušným akustickým signálem.
      (2) Druhy, provedení, význam, popřípadě užití světelných signálů je uvedeno v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 14  Akustické signály

      (1) Akustické signály informují osoby se zrakovým postižením o aktuálním světelném signálu na křižovatkách a přechodech pro chodce řízených světelnými signály. V místech křížení dráhy s pozemní komunikací akustické signály informují o aktuálním světelném signálu dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel.

      (2) Akustické signály na přechodech pro chodce mají zvuk tikání nebo krátkých tónů o frekvenci 450 až 550 Hz.

      (3) Zařízení pro akustickou signalizaci musí umožňovat osobě se zrakovým postižením, která přistupuje k místu (stožáru) s akustickou signalizací, bezpečně rozlišit, je-li v jejím směru chůze signál pro chodce se znamením „Stůj!“ nebo signál pro chodce se znamením „Volno“.

      (4) Signál pro chodce se znamením „Stůj!“, „Signál pro chodce a cyklisty se znamením Stůj!“ a „Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel“  jsou vyjádřeny akustickým signálem. Fáze červeného světelného signálu je navěštěná akustickým signálem o kmitočtu 1,5 Hz (1,5 tepů za sekundu). Na světelném přejezdovém zabezpečovacím zařízení je zvuk akustického signálu o oktávu vyšší.

      (5) Signál pro chodce se znamením „Volno“ a „Signál pro chodce a cyklisty se znamením Volno“ jsou vyjádřeny akustickým signálem. Fáze zeleného světelného signálu je navěštěná akustickým signálem o kmitočtu 8 Hz (8 tepů za sekundu). Na světelném přejezdovém zabezpečovacím zařízení je zvuk akustického signálu o oktávu vyšší.

Příloha č. 5 Informativní značky, bod 2. Informativní značky provozní

Značka č. IP 12 - Vyhrazené parkoviště

Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání pouze některých vozidel.

Údaje o tom, pro koho je parkoviště vyhrazeno (např. název organizace, státní poznávací značka, symbol zařízení 6)) a popřípadě v jaké době, jsou uvedeny na dodatkové tabulce a mohou být uvedeny i na značce  místo nápisu. Mimo dobu, po kterou je parkoviště vyhrazeno, smějí na takto označeném místě zastavit a stát i řidiči jiných vozidel, pokud není stanoveno jinak.

Případný stanovený způsob stání se vyznačuje obdobně jako na značkách „Parkoviště“ vyznačujících způsob stání. Značka, na které je uveden symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku7), je vždy doplněna vodorovnou dopravní značkou „Vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou“.

Příloha č. 7 Určené symboly, bod 2. Druhy vozidel a skupiny chodců

Symbol č. 226 - Osoba doprovázející dítě v kočárku

Příloha č. 8 Vodorovné dopravní značky, bod 4. Označení stání a parkovišť

Značka č. V 10e - Vyhrazené parkoviště

Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání a popřípadě stanovuje způsob stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Při stání nesmí vozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do vozovky vyznačenou plochu.

Na značce lze vhodným nápisem vyznačit, pro koho je parkoviště vyhrazeno.

Značka č. V 10f - Vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou

Na ploše vyznačené touto značkou smí zastavit a stát pouze vozidlo označené parkovacím průkazem označujícím vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou.

Značka vždy doplňuje svislou dopravní značku „Vyhrazené parkoviště“ se symbolem zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku.




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 5/2015

Bezbariérová vyhláška ve vztahu ke stavbám pro cyklistickou infrastrukturu

Úvod

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) v § 1 stanoví, že jejím předmětem úpravy jsou obecné technické požadavky na stavby, které zajišťují jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Připomínáme, že mezi tyto osoby nepatří cyklisté. Některá ustanovení této vyhlášky se však dotýkají požadavků na stavby pro cyklistickou infrastrukturu.

Z toho vyplývá, že do rozsahu bezbariérové vyhlášky patří komunikace se smíšeným provozem chodců a cyklistů nebo souběh komunikace pro chodce a komunikace pro cyklisty, včetně vybavení a mobiliáře. Naopak rozsah této vyhlášky nezahrnuje komunikace samostatně zřízené pro cyklisty.

Tento příspěvek se postupně věnuje hmatovým prvkům v pochozích plochách, sloupkům chodecké signalizace a překážkám pro chodce. Každá tato část obsahuje citaci příslušného ustanovení z paragrafového znění vyhlášky, následně citaci odpovídajících bodů příloh a komentář k jejich aplikaci.


I. Hmatové prvky v pochozích plochách

§ 4 odst. 1 (Požadavky na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství):

„Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce.


Příloha 1 - Obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb

1. Základní prvky bezbariérového užívání staveb

•      Bod 1.2.2. Signální pás:

„Signální pás je zvláštní forma umělé vodicí linie označující místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu, zejména určuje přístup k přechodu pro chodce, popřípadě k železničnímu přejezdu nebo přechodu a současně určuje směr přecházení, přístup k místu nástupu do vozidel veřejné dopravy nebo přístup ke schodům do podchodu nebo na lávku a určuje okraj obytné a pěší zóny; neurčuje přístup k jednotlivým institucím.

Signální pás musí mít šířku 800 až 1000 mm a délka jeho směrového vedení musí být nejméně 1500 mm, u změn dokončených staveb lze v odůvodněných případech tuto hodnotu snížit  až  na  1000  mm. Povrch signálního pásu musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči signálnímu pásu vizuálně kontrastní. Osoby se zrakovým postižením se pohybují v pruhu šíře 800 mm při okraji signálního pásu.
 
Od  požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích, v souběhu chodníku a cyklistické stezky nebo pásu pro in-line brusle a při použití barevných vzorů v dlažbě. Signální pás musí začínat u přirozené nebo umělé vodicí linie. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu.

V místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce odpovídající jejich šířce.“

Komentář:

- Signální pás je orientační prvek.
- Signální pás musí být vizuálně kontrastní.
- Od vizuálního kontrastu lze upustit v souběhu chodníku a cyklistické stezky nebo pásu pro in-line brusle a v několika dalších taxativně vymezených případech.


•      Bod 1.2.4. Varovný pás:

„Varovný pás je zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo, které je pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné, zejména hmatově definuje rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníženého obrubníku, určuje hranici vstupu na železniční přejezd nebo přechod, okraj nástupiště tramvajové zastávky s pojížděným mysem, místo se zákazem vstupu, konec veřejnosti přístupné části nástupiště kolejové dopravy, okraj zpevněné plochy na železnici, sestupný schod zapuštěný do chodníku nebo změnu dopravního režimu na okraji obytné a pěší zóny.

Varovný pás musí mít šířku 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem.

Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči varovnému pásu vizuálně kontrastní. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích. Varovný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm. Na chodníku s šířkou méně než 2400 mm, na kterém nelze vytvořit přesah na obou stranách, musí být signální pás veden na straně u přirozené vodicí linie a přesah varovného pásu se pak zřizuje pouze na jedné straně.“

Komentář:

- Varovný pás je bezpečnostní prvek.
- Varovný pás musí být vizuálně kontrastní. Od vizuálního kontrastu lze upustit jen v památkových zónách a rezervacích. Komunikace pro cyklisty v tomto výčtu z důvodu bezpečnosti uvedeny nejsou.


•      Bod 1.2.5. Hmatný pás:

„Hmatný pás je zvláštní forma varovného pásu ohraničující místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou nebo pásem pro in-line brusle určuje  rozhraní mezi vymezeným prostorem pro chodce a cyklisty nebo in-line brusle.
 
Hmatný pás musí mít šířku 300 až 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči hmatnému pásu vizuálně kontrastní. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a  rezervacích. Hmatný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm.“

Komentář:

- Hmatný pás je bezpečnostní prvek specifický pro souběh pruhu pro chodce a pruhu pro cyklisty.
- Hmatný pás musí být vizuálně kontrastní. Od vizuálního kontrastu lze upustit jen v památkových zónách a rezervacích.


Příloha 2 Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství

1. Komunikace pro chodce a vyhrazená stání

•      Bod 1.2.5.:

„Na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty nebo in-line brusle s výškovým rozdílem menším než 80 mm musí být zřízen hmatný pás, který je součástí bezpečnostního odstupu.“

Komentář:

- Hmatný pás není součástí pruhu pro cyklisty. Umístěn je převážně v bezpečnostním odstupu a částečně v pruhu pro chodce.


II. Sloupky chodecké signalizace

§ 4 odst. 1 (Požadavky na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství)

„Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce.“


Příloha 2 Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství

2. Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu
 

•      Bod 2.2.2.:

„Přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce  stanoví jiný právní předpis8). Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti
900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.“

Komentář:

- Nevidomé osoby se pohybují podél okraje signálního pásu. Sloupek signalizace nelze umístit do této trasy.
- Sloupek se umisťuje do podélné osy signálního pásu nebo v souběhu pruhu pro chodce a pruhu pro cyklisty až za prostor pro průchod, ovšem ještě do dosahových možností chodce, tj. do vzdálenosti 900 mm až 1200 mm od okraje signálního pásu.


•      Bod 2.2.5.“

„Koridory pro přecházení tramvajového pásu vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce stanoví jiný právní předpis8). Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a  zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu koridoru pro přecházení tramvajového pásu a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.

Komentář:

- Nevidomé osoby se pohybují podél okraje signálního pásu. Sloupek signalizace nelze umístit do této trasy.
- Sloupek se umisťuje do podélné osy signálního pásu nebo v souběhu pruhu pro chodce a pruhu pro cyklisty až za prostor pro průchod, ovšem ještě do dosahových možností chodce, tj. do vzdálenosti 900 mm až 1200 mm od okraje signálního pásu.
 


III. Překážky pro chodce

§ 4 odst. 5 (Požadavky na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství):

„Umístění a zabezpečení městského mobiliáře, staveb pro reklamu, informačních a reklamních zařízení, předzahrádek restaurací, prodejních stánků,  venkovních pultů a obdobných konstrukcí musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v bodě 1.2.10. přílohy č. 1 a bodech 1.2.1. až 1.2.3. přílohy č. 2 k této vyhlášce.“


Příloha 1 Obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb

1. Základní prvky bezbariérového užívání staveb

•      Bod 1.2.10.

„Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné překážky. Předměty, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, letní zahrádky  a  jiné konstrukce na ostatních místech pochozích ploch musí mít ve výši 100 až 250 mm nad pochozí plochou pevnou zarážku pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec a ve výši 1100 mm pevnou ochranu jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení, sledující půdorysný průmět překážky, popřípadě lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. Takto musí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami nesahajícími až k zemi nebo podlaze a výkopy a staveniště.“

Komentář:

- Toto obecné ustanovení platí pro interiéry i exteriéry. Překážkou pro chodce jsou samozřejmě také stojany na kola, proto je důležité jejich umístění mimo přirozené nebo umělé vodicí linie. Tento požadavek se na komunikacích pro chodce aplikuje společně s bodem 1.2.1 přílohy č. 2.


Příloha 2 Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství

1. Komunikace pro chodce a vyhrazená stání

•      Bod 1.2.1.:

„Překážky na komunikacích pro chodce, zejména telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, výkladce, stavby pro reklamu a informační nebo  reklamní zařízení a stromy musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1500 mm.“


Komentář:

- Toto ustanovení konkretizuje požadavky na překážky na komunikacích pro chodce.
Požaduje se, aby umístění stojanů na kola umožňovalo průchod podél přirozené vodicí linie v šířce nejméně 1500 mm.




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 4/2015

Bezbariérová vyhláška - prostory pro dětskou skupinu

V obecné rovině se provoz dětské skupiny považuje za poskytování služby; viz zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Z toho vyplývá, že pro účely aplikace vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích  zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, se prostory pro dětskou skupinu posuzují jako stavba pro poskytování služby; viz § 2 odst. 1 písm. b) v souvislosti s § 6 odst. 1 písm. c) této vyhlášky.

Citace příslušných ustanovení z vyhlášky č. 398/2009 Sb.:

§ 2 odst. 1:
„Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb
a)  pozemních komunikací a veřejného prostranství3),
b)  občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,
c)  společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty (dále jen „bytový dům“), upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení4),
d)  pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením5) (dále jen „stavby pro výkon práce“).


§ 6 odst. 1:
Stavbou občanského vybavení se rozumí:
a)  stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené,
b)  stavba pro sdělovací prostředky,
c)  stavba pro obchod a služby,
d)  stavba pro ochranu obyvatelstva,
e)  stavba pro sport,
f)  školy, předškolní a školská zařízení,
g)  stavba pro kulturu a duchovní osvětu,
h)  stavba pro zdravotnictví a sociální služby7),
i)  budova pro veřejnou dopravu,
j)  stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob.

--------
3) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4) § 9 odst. 1 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
5) § 75 a 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
7) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.


říjen 2015





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 3/2015

Železnice - Nové TSI PRM

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) ve svém ustanovení § 1 odst. 3 „Předmět úpravy“ stanoví, že pro užívání staveb infrastruktury osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému platí jiný právní předpis s odkazem na poznámku pod čarou.
V této poznámce je uvedeno rozhodnutí komise Evropských společenství o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému a sdělení Ministerstva dopravy č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému.

K tomu aktuálně sdělujeme, že původní předpis ES byl nahrazen novým nařízením č. 1300/2014/EU, o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jeho účinnost je od 1. ledna 2015. Toto nařízení se použije v rámci transevropské železniční sítě  definované nařízením č. 1315/2013/EU, o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU. Nařízení 1315/2013/EU má již jednu novelu, která je provedena nařízením č. 473/2014/EU.

Dále připomínáme, že v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, bylo zákonem č. 134/2011 Sb. (novela zákona o dráhách účinná od 25. 5. 2011) novelizováno ustanovení § 3a  odst. 1, které stanoví: „Dráha celostátní je součástí evropského železničního systému. Prvky evropského železničního systému stanoví prováděcí právní předpis.“. Současně bylo ze zákona o dráhách vypuštěno zmocnění pro Ministerstvo dopravy k oznámení výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému sdělením ve Sbírce zákonů. Samotné sdělení Ministerstva dopravy č. 111/2004 Sb., však zatím zrušeno nebylo.

Odkazy:

Nařízení 1315/2013/EU
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:348:0001:0128:CS:PDF

Nařízení 473/2014/EU
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2014:136:FULL&from=CS

Nařízení č. 1300/2014/EU
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2014.356.01.0110.01.CES


červenec 2015
 




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 2/2015

Bezbariérová vyhláška se nevztahuje na vozidla!

Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně tato vyhláška byla vydána na základě zmocnění § 194 písm. a) stavebního zákona k provedení jeho § 169 „Obecné požadavky na výstavbu“.

Rozsah bezbariérové vyhlášky pak upravuje její § 2. Zařízením ve smyslu této vyhlášky je například výtah nebo zdvihací plošina zabudovaná do stavby. Naopak tato vyhláška se nevztahuje na autobusy nebo vlaky; nevztahuje se ani na tvorbu jízdního řádu.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 1/2015

Nestátní neziskové organizace - dotace pro rok 2015

Obecné zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy a každoročně hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím schvaluje vláda.

V působnosti MMR je pro rok 2015 dotační program s názvem „Podpora a ochrana veřejného zájmu na úseku bezbariérového užívání staveb".
Mezi podporované aktivity patří:
    podporovat správnou aplikaci bezbariérové vyhlášky, zejména spoluprací se stavebními úřady
    iniciovat řešení nebezpečných míst a iniciovat odstraňování architektonických bariér zpracovávat a poskytovat metodické informace pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace o bezbariérovém prostředí.

Některé NNO mají v předmětu své činnosti různé formy rozvoje a péče o bezbariérové prostředí. Jejich předností je, že pracují bezprostředně s cílovou skupinou uživatelů staveb. Na základě získaných zkušeností šíří příklady dobré praxe, poukazují na nebezpečná místa a zpracovávají metodické materiály pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Dále jejich nezastupitelná role je v iniciativě vůči vývoji a inovacím nebo při ověřování funkčnosti nových řešení. Skoro vždy je pak poskytována konzultační činnost nebo odborné poradenství.

Z hlediska stavebního zákona nejsou tyto organizace z titulu své činnosti účastníky stavebního řízení (§ 109). Za projektovou činnost ve výstavbě odpovídá projektant (§ 159), za přezkoumání podané žádosti o stavební povolení a připojených podkladů odpovídá stavební úřad (§ 111), který v případě potřeby může využít konzultaci či poradenství, popřípadě si může pro sebe obstarat písemné vyjádření (posudek). Požadavek na jejich dokládání stavebníkem k žádosti o stavební povolení není oprávněný (§ 110) a neformální dohoda o obstarání takového posudku je nežádoucí, respektive je obcházením zákona. V případě expertní součinnosti s NNO stavební úřad postupuje podle § 174 odst. 1 stavebního zákona.

Z uvedeného vyplývá, že posudek NNO k bezbariérovému užívání staveb není závazný a tímto způsobem ani nelze přenést odpovědnost stavebního úřadu nebo účastníka řízení na jiné osoby nebo organizace. Posudek tedy má povahu pracovní pomůcky sloužící k orientaci ve specifických aspektech přístupnosti staveb osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, například při posuzování staveb, změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, popřípadě při odstraňování stávajících bariér ve veřejném prostoru.
 
V rámci dotačního řízení získaly podporu pro rok 2015 následující organizace a jejich projekty:

- NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s. na projekt „Činnost a správa celostátní sítě konzultačních středisek pro potřeby stavebních úřadů v rámci posuzování obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“ ve výši 3 000 000 Kč;

- Sdružení přátel Konta Bariéry na projekt „Celorepublikové poskytování informací o řešení bezbariérového užívání staveb“ ve výši 900.000 Kč;

- Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, o.s. na projekt „Metodické centrum odstraňování bariér pro nevidomé a slabozraké osoby s působností v ČR“ ve výši 522 000 Kč;

- Labská stezka na projekt „Labská cyklotrasa - od pramene k moři - napříč Evropou - bez bariér“ ve výši 1 000 000 Kč;

- Pražská organizace vozíčkářů na projekt „Mapování přístupnosti objektů a komunikací z pohledu osob s omezenou schopností pohybu - profesionalizace mapování a zpracování informací“ ve výši 500 000 Kč;

- Česká abilympijská asociace na projekt „Poradenská a konzultační střediska bezbariérovosti“ ve výši 500 000 Kč;

- Liga vozíčkářů, o.s. na projekt „S ligou proti bariérám“ ve výši 400 000 Kč;

- TyfloCentrum Pardubice, o.p.s. na projekt „Bezbariérovost z hlediska osob se zrakovým postižením“ ve výši 110 000 Kč;

Asistence, o.p.s. na projekt „Rozpouštíme bariéry“ ve výši 100 000 Kč;

- TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. na projekt „Vytváření bezbariérového prostředí pro osoby se zrakovým postižením na Střední Moravě“ ve výši 75 000 Kč.

Celkem tak bude podpořeno deset organizací, každá s jedním projektem.

Komentář k uvedenému seznamu: NIPI, Sdružení přátel Konta bariéry a SONS jsou organizace s působností na území celé České republiky. Ostatní organizace mají působnost regionální nebo nadregionální.




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 6/2014

Nový Vládní plán financování Národního rozvojového programu mobility pro všechny na období 2016–2025 (informace Vládního výboru pro zdravotně postižené občany)

Vláda na svém zasedání dne 14. července 2014 projednala a schválila Vládní plán financování Národního rozvojového programu mobility pro všechny na období 2016–2025 (dále jen „Vládní plán“). V následujících deseti letech tak bude zajištěno pokračování finanční podpory záměrů komplexních bezbariérových tras ve městech a obcích předkládaných v rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny (dále jen „Program mobility“).

Cílem Programu mobility je zajistit svobodný pohyb ve městech a obcích pro všechny skupiny obyvatelstva. Toho je dosahováno prostřednictvím zpřístupňování objektů služeb veřejné správy, zdravotních a sociálních služeb, škol, kulturních zařízení, ale také veřejné dopravy a komunikací pro chodce. Program mobility vyhlásily Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a Národní rada osob se zdravotním postižením již v roce 2002.

Finanční podpora Programu mobility ze státního rozpočtu byla zahájena v roce 2005 s původním plánem ukončit tuto podporu v roce 2015. Na financování Programu mobility bylo v letech 2005–2013 ze státního rozpočtu vydáno celkem 538 151 142 Kč. Z této částky bylo mimo jiné pořízeno 16 nízkopodlažních autobusů, zpřístupněno 41 městských či obecních úřadů a 45 kulturních zařízení (knihoven, kulturních domů, divadel, kin, atp.). Rovněž bylo zpřístupněno 32 škol a školských zařízení.
 
Vzhledem k počtu budov veřejných institucí a služeb, které zůstávají pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace stále nepřístupné (jedná se zejména o budovy úřadů, škol, sociálních a zdravotních služeb, které byly postaveny v době, kdy povinnost zajistit bezbariérové užívání staveb ještě nebyla uložena zákonem), se vláda rozhodla ve finanční podpoře Programu mobility pokračovat.

Při této příležitosti byl novelizován rovněž samotný Program mobility. Mezi nejvýznamnější změny, které se projeví od I. kola výzvy pro předkládání záměrů bezbariérových tras pro rok 2016 patří:
– omezení harmonogramu záměrů bezbariérových tras na 3 roky;
– umožnění financování bezbariérových úprav škol a školských zařízení bez přímé návaznosti na bezbariérovou trasu;
– vynětí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze seznamu institucí, které se podílí na financování záměrů bezbariérových tras;
– stanovení částky 10 mil. Kč, kterou bude ročně Ministerstvo dopravy vyčleňovat na zpřístupňování dopravy.

Aktualizované znění Programu mobility a Vládního plánu naleznete na internetovém portálu Úřadu vlády České republiky, konkrétně na adrese: http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/aktuality/vladni-plan-financovani-narodniho-rozvojoveho-programu-mobility-pro-vsechny-na-obdobi-20162025-121825/





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 5/2014

Šířka podélného parkovacího stání
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Pro  parkovací stání platí § 4 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

Požadavek na rozsah (podíl) vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené stanoví § 4 odst. 2 bezbariérové vyhlášky. Požadavek na rozsah (podíl) vyhrazených stání pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku stanoví § 4 odst. 3 bezbariérové vyhlášky. Pro požadavky na technické řešení těchto vyhrazených stání se obě ustanovení odkazují na body 1.1.4. a 1.1.5. přílohy č. 2 k této vyhlášce. Pro požadavky na rozměry vyhrazeného stání platí bod 1.1.4. a konkrétně požadavek na šířku je obsažen pouze v první větě tohoto bodu.

„1.1.4. Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku musí mít šířku nejméně 3 500 mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1 200 mm.“

Tato část ustanovení je obecná a neobsahuje žádné omezení pro určité typy stání. Z toho vyplývá, že šířka každého bezbariérového stání je nejméně 3,50 m, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1,20 m. Tento požadavek tedy platí pro šikmé, kolmé i podélné stání.

V soustavě českých technických norem je zavedena norma ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. První věta čl. 6.6.3. a první věta čl. 6.6.5. obsahují požadavky:
„6.6.3 Vyhrazená parkovací stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musí mít šířku nejméně 3,5 m, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1,2 m.“
„6.6.5 Šířka vyhrazeného parkovacího stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku se navrhuje podle příslušného právního předpisu2) nejméně 3,5 m.“

Obdobně jako v bezbariérové vyhlášce je i zde vyjádřen obecný požadavek, který neobsahuje žádné omezení pro určité typy bezbariérových stání. Z toho rovněž vyplývá, že šířka každého bezbariérového stání je nejméně 3,50 m, ta zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1,20 m, a tento požadavek platí pro šikmé, kolmé i podélné stání.

V praxi jako pracovní pomůcku lze použít publikaci IC ČKAIT, s. r. o., vydanou v roce 2011 pro ČKAIT a MMR s názvem Metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která ve společném komentáři k bodům 1.1.4. a 1.1.5. přílohy č. 2 uvádí mimo jiné tento návod na vzorové řešení:
„Podélné parkovací místo musí být vždy řešeno se zajištěním manipulační plochy šířky nejméně 1200 mm (obr. 84) nutné pro přesun osoby na vozíku do a z automobilu.“

Je třeba zdůraznit, že tato část komentáře je určena přímo pro bezbariérová podélná stání a požadavek na zajištění manipulační plochy šířky nejméně 1,20 m je zde jednoznačně vyjádřen. Publikace v elektronické podobě je k dispozici na portálu disparity.cz http://www.disparity.cz/index.asp?menu=759&record=4226

Závěr:
Z bezbariérové vyhlášky, normy ČSN 73 6056 a metodiky k bezbariérovému užívání staveb pro aplikaci shodně vyplývá, že šířka bezbariérového podélného stání je nejméně 3,50 m, v jehož rámci je manipulační plocha šířky nejméně 1,20 m.

 
Pražské stavební předpisy – požadavky na bezbariérové užívání staveb
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Podle § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo pro místní rozvoj zmocněno stanovit právním předpisem (vyhláškou) obecné požadavky na výstavbu, mezi které patří také požadavky na bezbariérové užívání staveb.

Podle § 194 písm. e) stavebního zákona je hlavní město Praha zmocněno stanovit nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze. Toto zmocnění pro hlavní město Prahu tedy nezahrnuje požadavky na bezbariérové užívání staveb.

Z toho vyplývá, že vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (tzv. bezbariérová vyhláška) platí pro celé území České republiky, tj. včetně území hlavního města Prahy.

Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se s účinností od 1. 10. 2014 stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), vychází z výše uvedeného principu a výslovně jej potvrzuje tím, že v požadavcích na bezbariérové užívání staveb se odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým je bezbariérová vyhláška. Z legislativně technického hlediska jsou důležité dva odkazy, které mají obecnou povahu a nevztahují se k žádnému konkrétnímu technickému požadavku.

První takový odkaz na bezbariérovou vyhlášku obsahuje část první Úvodní ustanovení § 1 odst. 4:


ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy


(4) Ustanovení tohoto nařízení se použijí při navrhování, povolování, ohlašování, provádění, užívání či odstraňování staveb nebo zařízení; požadavky zvláštních právních předpisů2) tím nejsou dotčeny. Ustanovení tohoto nařízení se použijí též u změn staveb nebo zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání staveb nebo zařízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkově chráněných územích1), pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.

---------
2) Například vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
 
Druhý takovýto odkaz je v části třetí Stavební požadavky. Její hlava I obsahuje taxativní výčet základních zásad a požadavků, mezi které patří mimo jiné bezpečnost a přístupnost při užívání; viz § 39 odst. 1 písm. e). Návazně hlava VI pak stanoví příslušné požadavky na tuto bezpečnost a přístupnost při užívání. Předmětný odkaz je použit v § 53 odst. 2 Obecné požadavky:


ČÁST TŘETÍ STAVEBNÍ POŽADAVKY

HLAVA I
Základní zásady a požadavky

§ 39
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou:

e) bezpečnost a přístupnost při užívání.

HLAVA VI
Bezpečnost a přístupnost při užívání

§ 53
Obecné požadavky


(2) Požadavky týkající se bezbariérového užívání staveb jsou stanoveny jiným právním předpisem6).

----------
6) Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.


Dále pražské stavební předpisy obsahují ještě několik dílčích odkazů pro některé konkrétní technické požadavky, které mají spíše jen zdůraznit a usnadnit jejich aplikační vazbu směrem k bezbariérové vyhlášce v daném detailu.

Závěr:
V hlavním městě Praze se při uplatňování požadavků na bezbariérové užívání staveb aplikuje vyhláška č. 398/2009 Sb., neboť pražské stavební předpisy zmocnění na tyto požadavky nemají.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 4/2014

Městský soud v Praze, sp. zn. 11A 47/2011 (informace Odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj)

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2014, č. j. 11A 47/2011-50 se bezprostředně týká aplikace požadavků na bezbariérové užívání staveb podle zákona č. 50/1976 Sb., o  územním plánování a  stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. Odkaz na anonymizovanou verzi rozsudku: http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaSimple­ Search&SimpleSearch=1&rjz_id=15&rok=2011&senat=11&­ cislo=47&pagesource=0
Popřípadě zkrácená URL je: http://1url.cz/ksFo

Ovladač signalizačního systému nouzového volání
(informace Odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj)

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích  zabezpečujících bezbariérové užívání  staveb, stanoví v příloze č. 3 bodu 5 technické požadavky na hygienická zařízení a šatny.

Bod 5.1.4. (bezbariérový záchod) mimo jiné obsahuje požadavek:
„V dosahu ze záchodové mísy a to ve výšce 600 až 1 200 mm nad podlahou a také v dosahu z podlahy a to nejvýše 150 mm nad podlahou musí být ovladač signalizačního systému nouzového volání.“

Bod 5.1.12. (bezbariérová sprcha) mimo jiné obsahuje požadavek:
„V dosahu ze sedátka a to ve výšce 600 až 1 200 mm a také v dosahu z podlahy a to nejvýše 150 mm nad podlahou musí být ovladač signalizačního systému nouzového volání.“

V obecné rovině platí, že odpovědnost za splnění obecných požadavků na výstavbu nelze přenést z účastníků výstavby na návštěvníky této stavby. Z toho vyplývá, že vybavení stavby systémem nouzové signalizace nelze nahradit osobní kompenzační pomůckou na straně uživatele, například náramkovým sledovacím zařízením. Naopak je možné jakýkoli systém technicky přizpůsobit pro účely splnění požadavků na bezbariérovou záchodovou kabinu nebo požadavků na bezbariérové sprchy a po té jej použít i na straně stavby.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 3/2014

Bezbariérová vyhláška – návod k vybraným aspektům legislativně technické povahy
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Obecně
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen
„bezbariérová vyhláška“) nabyla účinnosti dnem 18. listopadu 2009. Ve Stavebně správní praxi číslo 2/2010 byl publikován příspěvek s názvem „Nová bezbariérová vyhláška“, který měl formu komentáře. Nyní Odbor stavebního řádu MMR připravil příspěvek, který jednak stručně opakuje obecné zásady z tohoto komentáře a hlavně na základě reakcí z praxe návodně vysvětluje vybrané legislativně technické aspekty.

Bezbariérová vyhláška je k dispozici ve formátu PDF na portálu Sbírky zákonů [1] a v prostém textu na portálu veřejné správy [2].

Bezbariérová vyhláška platí v  celé České republice, včetně území hlavního města Prahy. Její působnost se vztahuje na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady. Bezbariérová vyhláška má paragrafové znění a 4 přílohy.

Základní poučka je jednoduchá. Při aplikaci vyhlášky v praxi se musí nejprve vycházet z příslušné části paragrafového znění, poté aplikovat příslušné přílohy a jejich body, popřípadě následně použít normové hodnoty z konkrétních českých technických norem. Pro usnadnění aplikace se doporučuje metodika MMR.

Paragrafové znění

Paragrafové znění se člení na několik skupin paragrafů. Začátek každé skupiny je označen nadpisem nad prvním paragrafem v této skupině. Nadpis pod paragrafem označuje název pouze příslušného paragrafu. Paragrafové znění stanoví vlastní rozsah požadavků na bezbariérové užívání staveb. Tento rozsah je v dané stavbě zpravidla určen buď podílem, například počet bezbariérových parkovacích míst, nebo prostorovým vymezením, například v částech určených pro užívání veřejností.

Konkrétně ustanovení § 2 odst. 1 stanoví, že podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb
a) pozemních komunikací a veřejného prostranství,
b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,
c) společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení,
d) pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením.

Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) až d) tedy do rozsahu této vyhlášky patří čtyři základní typy staveb. Analogicky pak každému jednomu písmenu odpovídá jedna skupina paragrafů, podle které se daný typ stavby posuzuje. Vazba mezi jednotlivými písmeny § 2 odst. 1 a jednotlivými skupinami paragrafů vypadá takto:
• Požadavky na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství = § 2 odst. 1 písm. a), respektive § 4 a § 5;
• Požadavky na stavby občanského vybavení = § 2 odst. 1 písm. b), respektive § 6 až § 9;
• Požadavky na společné prostory a domovní vybavení bytového domu, na upravitelný byt a byt zvláštního určení = § 2 odst. 1 písm. c), respektive § 10 a § 11;
• Požadavky na stavby pro výkon práce = § 2 odst. 1 písm. d), respektive § 12 a § 13.
Tento výčet neobsahuje úvodní a závěrečná ustanovení, která mají obecný charakter.

Splnění ustanovení paragrafového znění se vždy prokazuje aplikací příslušných příloh a jejich bodů.

Některá ustanovení paragrafového znění obsahují taxativní výčet odkazů na konkrétní přílohy a jejich body. Splnění těchto ustanovení se prokazuje aplikací předmětných odkazů.
Další ustanovení paragrafového znění obsahují odkaz obecně na určitou přílohu, popřípadě žádný konkrétní odkaz neobsahují. Splnění těchto ustanovení se prokazuje aplikací věcně odpovídajících bodů v uvedené příloze, popřípadě aplikací věcně odpovídajících příloh a jejich bodů k danému stavebnímu záměru. Z toho vyplývá, že rozsah bezbariérovosti je daný a zároveň vyhláška platí jako celek. Odkazy tedy mají pouze legislativně technickou povahu, přičemž první způsob je pro adresáty vyhlášky nejpohodlnější.

Přílohová část

K orientaci v jednotlivých přílohách lze uvést tento zjednodušený návod.
• Příloha č. 1 obsahuje požadavky na základní prvky pro bezbariérové užívání staveb.
• Příloha č. 2 obsahuje požadavky převážně na dopravní plochy.
• Příloha č. 3 obsahuje požadavky převážně na pozemní stavby.
• Příloha č. 4 zobrazuje symboly vyhrazených zařízení a prostorů.

V přílohách č. 1 až 3, které obsahují požadavky na technické řešení, jsou v rámci jednotlivých prvků staveb tyto požadavky rozčleněny adresně podle uživatelských skupin:
1. Osoby s omezenou schopností pohybu
Do této skupiny patří osoby na vozíku nebo osoby doprovázející dítě v kočárku a dále osoby s chodítky nebo berlemi, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě do tří let a osoby v pokročilém věku.
2. Osoby se zrakovým postižením
Do této skupiny patří osoby nevidomé a osoby slabozraké.
3. Osoby se sluchovým postižením
Do této skupiny patří osoby neslyšící a osoby nedoslýchavé.
 
Normové hodnoty

Některé technické detaily jsou pak ponechány na normových hodnotách.
Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.
Pro usnadnění aplikační praxe byl zpracován seznam českých technických norem, který je uspořádán podle jednotlivých ustanovení vyhlášky obsahujících odkazy na normové hodnoty. Seznam je k dispozici na portálu MMR v sekci > Územní plánování a stavební řád > Právo a legislativa > Normy ČSN a související informace [3].

Pracovní pomůcky

Jako pracovní pomůcky se doporučuje používat oficiální metodiku MMR.
Ústav územního rozvoje v Brně vydává Stavebně správní praxi jako přílohu k časopisu Urbanismus a územní rozvoj, která obsahuje pravidelnou rubriku Bezbariérové užívání staveb. Stavebně správní praxe je k dispozici na portálu UUR v sekci > Publikační činnost a knihovna > Časopis „Urbanismus a územní rozvoj“ [4]. Návody na vzorová řešení pak obsahuje publikace IC ČKAIT s.r.o. vydaná v roce 2011 pro ČKAIT a MMR s názvem „Metodika k vyhlášce č. 398/2009 sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“. Tato publikace je k dispozici na portálu disparity.cz [5]. Naopak pro přímou aplikační praxi nejsou určeny materiály, které mají především osvětový účel.

Internetové odkazy

[1] Vyhláška č. 398/2009 Sb. – originál ze Sbírky zákonů (PDF)
http://www.mvcr.cz/soubor/sb129-09-pdf.aspx
[2] Vyhláška č. 398/2009 Sb. – text předpisu z portálu veřejné správy (txt)
http://portal.gov.cz/app/zakony/
[3] Seznam ČSN – originální odkaz http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Normy-CSN-a-souvisejici-informace nebo
Seznam ČSN – zkrácený odkaz http://1url.cz/OEIY
[4] Stavebně správní praxe http://www.uur.cz/default.asp?ID=19
[5] Metodika k bezbariérovému užívání staveb http://www.disparity.cz/index.asp?menu=759&record=4226


Bezbariérová vyhláška – přehled paragrafů a bodů příloh
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo několik připomínek, že v bezbariérové vyhlášce chybí obsah. Přípravu a podobu právního předpisu stanoví legislativní pravidla vlády, která neumožňují obsah do vyhlášky včlenit, proto Odbor stavebního řádu zveřejňuje alespoň ve formě pracovní pomůcky tento přehled paragrafů a bodů příloh.




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 2/2014

Nestátní neziskové organizace – činnost a kompetence
(sdělení Odboru stavebního řádu MMR)

Nestátní neziskové organizace či nevládní neziskové organizace (NNO) jsou součástí každé vyspělé moderní společnosti a současně poskytovatelem celé řady veřejných služeb. V České republice mezi NNO od 1. ledna 2014 patří spolky, fundace a ústavy zřízené podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ). Dále mezi NNO patří již dobře známá účelová zařízení registrovaných církví a náboženských společností, zřízená podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.

Podle přechodných a závěrečných ustanovení NOZ ještě platí, že existující občanská sdružení zřízená podle již zrušeného zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a existující nadace a nadační fondy zřízené podle již částečně zrušeného zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se musí transformovat na některou z odpovídajících nových právních forem. Dále existující obecně prospěšné společnosti zřízené podle již zrušeného zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, se mohou transformovat, popřípadě mohou zůstat, ale nové už nelze zakládat. Jednotlivé organizace se pak mohou sdružovat v korporace (svazy), dříve zájmová sdružení právnických osob.

Z výše uvedeného vyplývá, že NNO jsou organizace nezřizované státem a na státu nezávislé, které jsou určeny k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch. Postavení těchto organizací ve státě nelze zaměňovat s postavením dotčených orgánů veřejné správy podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Některé NNO mají v předmětu své činnosti různé formy rozvoje a péče o bezbariérové prostředí. Jejich předností je, že pracují bezprostředně s cílovou skupinou uživatelů staveb. Na základě získaných zkušeností šíří příklady dobré praxe, poukazují na nebezpečná místa a zpracovávají metodické materiály pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Dále jejich nezastupitelná role je v iniciativě vůči vývoji a inovacím nebo při ověřování funkčnosti nových řešení. Skoro vždy je pak poskytována konzultační činnost nebo uživatelskoodborné poradenství.

Z hlediska stavebního zákona nejsou tyto organizace z titulu své činnosti účastníky stavebního řízení (§ 109). Za projektovou činnost ve výstavbě odpovídá projektant (§ 159), za přezkoumání podané žádosti o stavební povolení a připojených podkladů odpovídá stavební úřad (§ 111), který v případě potřeby může využít konzultaci či poradenství, popřípadě si může pro sebe obstarat písemné vyjádření (posudek). Požadavek na jejich dokládání stavebníkem k žádosti o stavební povolení není oprávněný (§ 110) a neformální dohoda o obstarání takového posudku je nežádoucí, respektive je obcházením zákona.
 
Z uvedeného vyplývá, že posudek NNO k bezbariérovému užívání staveb není závazný a tímto způsobem ani nelze přenést odpovědnost stavebního úřadu nebo účastníka řízení na jiné osoby nebo organizace. Posudek tedy má povahu pracovní pomůcky sloužící k orientaci ve specifických aspektech přístupnosti staveb osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, například při posuzování staveb, změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, popřípadě při odstraňování stávajících bariér ve veřejném prostoru.
Současně z hlediska přesnosti získaných informací je nejlepší, aby spolupráce mezi stavebním úřadem a příslušnou organizací probíhala po přímé linii.

Nestátní neziskové organizace – dotace pro rok 2014
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Obecné zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy a každoročně hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím schvaluje vláda. Návazně byly u MMR změněny podmínky pro poskytnutí této dotace a zároveň byl zpřísněn způsob veřejnoprávního dohledu nad těmito dotacemi.

Pro obecné zásady platí usnesení vlády č. 92/2010, v platném znění. Dále konkrétně podle usnesení vlády č. 685/2013 je pro rok 2014 v působnosti MMR dotační program s názvem „Podpora a ochrana veřejného zájmu na úseku bezbariérového užívání staveb“. Mezi podporované aktivity patří
• podporovat správnou aplikaci bezbariérové vyhlášky, zejména spoluprací se stavebními úřady,
• iniciovat řešení nebezpečných míst a iniciovat odstraňování architektonických bariér,
• zpracovávat a poskytovat metodické informace pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace o bezbariérovém prostředí.

V rámci dotačního řízení získaly podporu pro rok 2014 následující organizace a jejich projekty:
• NIPI bezbariérové prostředí, o. p. s., na projekt Vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením prostřednictvím ochrany veřejného zájmu na úseku bezbariérového přístupu staveb ve výši 2 000 000 Kč.
• Sdružení přátel Konta Bariéry na projekt Časopis MŮŽEŠ ve výši 900 000 Kč.
• Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, o. s. (SONS), na projekt Metodické centrum odstraňování bariér pro nevidomé a slabozraké osoby s působností v ČR ve výši 522 000 Kč.
• Česká abilympijská asociace, o. s., na projekt Poradenská a konzultační střediska bezbariérovosti ve výši 500 000 Kč
• Pražská organizace vozíčkářů, o. s., na projekt Mapování přístupnosti objektů a komunikací z pohledu osob s omezenou schopností pohybu ve výši 500 000 Kč.
• Liga vozíčkářů, o. s., na projekt S ligou proti bariérám ve výši 400 000 Kč.
• TyfloCentrum Pardubice, o. p. s., na projekt Bezbariérovost z hlediska osob se zrakovým postižením ve výši 110 000 Kč.
• TyfloCentrum Olomouc, o. p. s. na projekt Vytváření bezbariérového prostředí pro osoby se zrakovým postižením na Střední Moravě ve výši 75 000 Kč.
Celkem tak bude podpořeno 8 organizací a 8 projektů se souhrnnou dotací ve výši 5 007 000 Kč. Poznámka k uvedenému seznamu: NIPI, Sdružení přátel Konta bariéry a SONS jsou organizace s působností na území celé České republiky. Ostatní organizace mají působnost regionální nebo nadregionální.
 
Současně tak MMR naplňuje závazky mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv, např. čl. 4 odst. 3 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (viz citace):
„Článek 4 Obecné závazky
3. Při vytváření a provádění legislativy a politik za účelem provádění této úmluvy, stejně jako při rozhodování o dalších otázkách týkajících se osob se zdravotním postižením, budou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, konzultovat tuto problematiku s osobami se zdravotním postižením, i s dětmi se zdravotním postižením, a budou s nimi aktivně spolupracovat prostřednictvím organizací je zastupujících.“




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 1/2014

Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2013
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Dne 18. listopadu 2009 nabyla účinnost vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Od roku 2010 byla ve Stavebně správní praxi zveřejněna řada příspěvků k problematice bezbariérového užívání staveb, přičemž některé příspěvky obsahovaly více témat. Celkem jde o 51 příspěvků a 72 témat.
Odbor stavebního řádu MMR každoročně zpracovává přehled těchto příspěvků a témat, který umožňuje zpětně a pohodlně vyhledávat informace. První přehled byl zveřejněn dodatečně, resp. první dva přehledy byly zveřejněny ve Stavebně správní praxi č. 2/2012 a třetí v čísle 1/2013. Aktuální přehled za rok 2013 je zde:

Číslo 1/2013
• Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2012
• Nová norma ČSN ISO 3864-1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení
• Protiskluzové vlastnosti povrchu pochozích ploch
• Odjezdy spojů veřejné dopravy – aktivace hlasového výstupu
Číslo 2/2013
•  Stanoviska k dotazům z praxe
1. Sloupky dopravního značení – vizuální kontrast
2. Železniční přejezdy na komunikaci bez chodníku – úpravy pro nevidomé
3. Tramvajová trať – přecházení
4. Budova pro veřejnou dopravu – přístup po bezbariérové rampě versus železniční nástupiště – přístup po komunikaci pro chodce
5. Komunikace pro chodce – šířka
6. Nástupiště veřejné dopravy – přístup přes vozovku
Číslo 3/2013
• Novela TSI PRM
• Nová norma ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny
• Výlet bez bariér
• Přehled konzultačních středisek NIPI ČR
Číslo 4/2013
• Přístup od koridoru/přechodu k nástupišti – sklon
• Dálniční SOS hlásky a odpočívky
Číslo 5/2013
• Bytový dům – vstup
• Dvě vyhrazená stání se společnou manipulační plochou – šířka
Číslo 6/2013
• Seznam ČSN k vyhlášce č. 398/2009 Sb., aktualizace září 2013

Archiv Stavebně správní praxe v digitální podobě je k dispozici na internetovém portálu Ústavu územního rozvoje, tedy na URL adrese http://www.uur.cz pod odkazem Publikační činnost a knihovna a dále pod odkazem časopis Urbanismus a územní rozvoj.

 
Nová předběžná norma ČSN P ISO 21542 (Přístupnost budov)
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

V říjnu 2013 byla vydána nová předběžná česká technická norma ČSN P ISO 21542 (73 4001) Pozemní stavby – Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí. Tato předběžná česká technická norma je modifikovanou verzí mezinárodní normy ISO 21542:2011. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

Mezinárodní norma má působnost napříč všemi kontinenty a komplexně pojednává o přístupnosti budov. Jde o mimořádně rozsáhlou normu; česká verze má téměř 150 stran, obsahuje 42 číslovaných kapitol a 5 informativních příloh. Většina kapitol se ještě dělí na jednotlivé články. Přehled kapitol je na konci tohoto příspěvku.

Zpracovatelé této normy jsou doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc., IČ 13831933 a Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., IČ 74892410. Na Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví tuto normu administruje Ing. Dženita Sagdati. E-mailová adresa je Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; telefonní číslo je 221 802 145.

Podle národní předmluvy platí následující upozornění na používání této normy.
Tato předběžná česká technická norma je určena k ověření. Případné připomínky k obsahu normy přijímá Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Odbor technické normalizace.

Předpokládá se, že technické komise CENu postupně zahájí proces převzetí ISO 21542 do soustavy norem EN, jejíž převzetí do soustavy ČSN bude závazné s ohledem na povinnosti ČR vyplývající z členství v CENu. Doporučuje se postupovat podle této předběžné normy přiměřeně.

Revize původních ČSN, zpracované po vydání této ČSN P 73 4001, budou postupně zohledňovat vydanou ISO 21542:2011. Předpokládá se, že do 31. 12. 2018 bude ukončen proces zajišťování souladu norem.

V České republice ohledně problematiky požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy. Jednotlivé články zmíněné předběžné normy není možné přímo uplatnit v aplikační praxi bez ověření jejich souladu s národním prostředím na úrovni právních i technických předpisů. Pro problematiku požární bezpečnosti staveb v České republice platí soubor norem ČSN 73 08XX. Články týkající se požární bezpečnosti staveb byly z původního textu ISO 21542:2011 vynechány a příslušný text byl vždy nahrazen odkazem na soubor norem ČSN 73 08XX.

Z toho pro praxi vyplývá, že tuto předběžnou technickou normu je vhodné používat ke studiu podmínek z mezinárodního prostředí. U předběžných technických norem nemusí být při jejich vydání zajištěn soulad s ostatními normami. Použitím postupů podle této normy nelze prokazovat splnění stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek ani požadavků na bezbariérové užívání staveb. Norma neobsahuje žádné normové hodnoty. Cílem této předběžné technické normy je podnítit další diskusi v široké odborné veřejnosti k dané problematice, aby se při revizi ISO 21542, popř. v procesu převzetí této normy jako EN ISO uplatnily kvalifikované připomínky za Českou republiku.

Podle předmětu normy tato mezinárodní norma obsahuje řadu požadavků a doporučení pro mnoho prvků konstrukcí, sestav, zařízení a domovního vybavení, které vytvářejí stavbu. Tyto požadavky ovlivňují konstrukční hlediska přístupů do budov, provoz v budovách, opuštění budovy za běžných okolností a evakuaci v případě nouze. Je též připojena informativní příloha, která se týká řešení přístupnosti v budovách.

Tato mezinárodní norma obsahuje ustanovení, která respektují vlastnosti vnějšího prostředí v přímé souvislosti s přístupem do budovy nebo ke skupině staveb od hranice pozemku nebo i uvnitř takovéto skupiny na společném pozemku. Norma se však netýká prvků vnějšího prostředí, jako je veřejné prostranství, které je provozně nezávislé a bez vztahu k některé budově; stejně tak se norma netýká objektů pro bydlení, které nemají společná zařízení a domovní vybavení pro dva nebo více bytů.

Z toho vyplývá, že tato norma obsahuje podmínky pro budovy, jejich prostory a přístupy k nim. Naopak norma neobsahuje požadavky na veřejná prostranství bez přímého vztahu k těmto budovám a je zřejmé, že neobsahuje ani požadavky na veřejné pozemní komunikace.

Přehled kapitol:
Předmluva
Úvod
1 Předmět normy
2 Citované dokumenty
3 Termíny a definice
4 Všeobecná hlediska navrhování
5 Přístupy ke stavbám
6 Vyhrazené parkoviště
7 Přístup do staveb
8 Bezbariérové rampy
9 Ochranná zábradlí
10 Vstupy do budov a únikové východy
11 Horizontální komunikace
12 Vertikální komunikace
13 Schodiště
14 Madla
15 Výtahy
16 Svislé a šikmé zdvihací plošiny
17 Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky
18 Dveře a okna
19 Recepční prostory, přepážky a výdeje lístků
20 Šatna
21 Hlediště, koncertní a sportovní haly
22 Konferenční a zasedací místnosti
23 Vyhrazená místa v prostorech pro shromažďování
24 Hostinská zařízení
25 Terasy, lodžie a balkony
 
26 Hygienická zařízení
27 Bezbariérové pokoje ve stavbách občanského vybavení
28 Kuchyně
29 Skladovací prostory
30 Zařízení pro vodicí a asistenční psy
31 Podlahy a stěny
32 Akustické prostředí
33 Osvětlení
34 Požární výstražné systémy, signalizace a informace
35 Vizuální kontrast
36 Ovládací prvky
37 Vybavení nábytkem
38 Požární bezpečnost, ochrana a všeobecná evakuace
39 Orientace a informace
40 Nápisy a značky
41 Grafické symboly
42 Správa a údržba budov
Příloha A (informativní) Hmatové prvky pochozích ploch
Příloha B (informativní) Lidské schopnosti a související hlediska návrhu
Příloha C (informativní) Manipulační prostory u dveří
Příloha D (informativní) Požární bezpečnost a asistovaná evakuace všech osob
Příloha E (informativní) Správa a údržba budov
Bibliografie


Komunikace pro chodce versus schodiště
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

I. Komunikace pro chodce
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) v bodu 1.0.1 přílohy č. 2 stanoví:
„1.0.1. Komunikace pro chodce jsou chodníky, stezky, pruhy a pásy pro chodce, včetně ostatních pochozích ploch jako jsou náměstí, obytné a pěší zóny.“.
V tomto ustanovení schodiště výslovně uvedena nejsou a ani je nelze podřadit pod žádný zde použitý pojem. Z toho vyplývá, že na schodiště se tento bod nevztahuje.

II. Schodiště
Pro schodiště platí samostatný bod 2 Schodiště a vyrovnávací stupně v příloze č. 1 k bezbariérové vyhlášce.

III. Praxe
Z uživatelského hlediska jde o to, že schodiště nepoužívají osoby na vozíku, nejezdí po něm dětské kočárky a nevidomé osoby zde používají jinou techniku bílé hole, proto je nutné nahlížet odlišně na rovinný povrch a na schodiště.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 6/2013

Seznam ČSN k vyhlášce č. 398/2009 Sb. aktualizace září 2013

Jednou z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu je též vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

V této vyhlášce je použito systému normových hodnot. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

Pro usnadnění aplikační praxe odbor stavebního řádu MMR ČR zpracoval tento seznam českých technických norem, který je uspořádán podle jednotlivých ustanovení vyhlášky obsahujících odkazy na normové hodnoty.

Příl. č. Bod Označení a číslo normy Název normy
1 1.2.11. ČSN ISO 3864-1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení
1 3.1.3. ČSN EN 81-70 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace
1 3.1.6. ČSN EN 81-41 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 41: Svislé zdvihací plošiny pro dopravu osob
s omezenou schopností pohybu
1 3.1.8. ČSN EN 81-40 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 40: Schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny pro dopravu osob s omezenou pohyblivostí
1 3.2.1. ČSN EN 81-70 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace
1 3.2.2. ČSN EN 81-70 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace
2 1.2.7. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
2 2.0.3. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
2 2.2.1. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
2 2.2.3. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
2 2.2.4. ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 1: Navrhování zastávek
2 2.2.6. ČSN 73 5710 Požární stanice a požární zbrojnice
2 3.2.2. ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 1: Navrhování zastávek
3 8.1.1. ČSN 73 4301 Obytné budovy


Při této aktualizaci byly provedeny dvě změny:
– norma ČSN ISO 3864-1 byla přejmenována;
– byly provedeny formální a technické úpravy dokumentu.

Soubor je k dispozici na internetovém portálu MMR. Odkaz na něj je:
http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Normy-CSN-a-souvisejici-informace
Zkrácený odkaz je: http://1url.cz/OEIY





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — 5/2013

Bytový dům – vstup
(stanovisko Odboru stavebního řádu MMR ze dne 13. 5. 2013 č. j. 10549/2013)

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, v § 10 stanoví:
„(1) Pro přístup do prostor užívaných osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace platí obdobně § 6 odst. 2.
(2) Bytový dům s výtahem musí umožňovat užívání všech společných prostor osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Stavba bytového domu bez výtahu musí umožňovat užívání společných prostor nejméně v jednom podlaží, které slouží převážně pro bydlení.“
 
Smyslem celého ustanovení § 10 je zajistit v určeném rozsahu bezbariérovost bytového domu neboli přístup až ke vstupu do bytu. Účelem § 10 odst. 1 je zajistit podmínky pro horizontální i vertikální pohyb po tomto domě.
Účelem § 10 odst. 2 je zajistit podmínky pro užívání společných prostor bytového domu. Pro jednotlivé části platí příslušné body v přílohové části vyhlášky. Například zvláště důležité jsou vstupy do domu. Zde se aplikuje bod 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce.


Dvě vyhrazená stání se společnou manipulační plochou – šířka
(stanovisko Odboru stavebního řádu MMR ze dne 12. 7. 2013)

I.  Bezbariérová vyhláška
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“), v bodu 1.1.4. přílohy č. 2 obsahuje požadavky na rozměry bezbariérových parkovacích míst. Problematiky dvou sousedících stání se společnou manipulační plochou se týká pouze první a druhá věta, které znějí:
„1.1.4. Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku musí mít šířku nejméně 3 500 mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1 200 mm. Dvě sousedící stání mohou využívat jednu manipulační plochu.“

Z toho vyplývá, že bezbariérová vyhláška nestanoví konkrétní hodnotu pro šířku dvou sousedících stání se společnou manipulační plochou. V takovém případě se pro aplikaci v praxi použije příslušná česká technická norma.

II. Norma ČSN 73 6056
V obecné rovině platí, že česká technická norma je schválený dokument pro opakované nebo stálé použití; není však obecně závazná. Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech; viz § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Při aplikaci ustanovení bodu 1.1.4 přílohy č. 2 k bezbariérové vyhlášce se použije norma ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. K dané problematice se vztahuje článek 6.6.2., včetně obrázku 7, a článek 6.6.3.

Článek 6.6.2. v textu k obrázku 7 stanoví, že:
„G – šířka jednotlivého stání se navrhuje 3,50 m
H – šířka dvojitého stání se navrhuje 5,80 m
J – manipulační plocha se navrhuje 1,20 m.“
Článek 6.6.3. v poslední větě uvádí, že:
„Společnou manipulační plochu pro dvě vyhrazená parkovací stání podle obrázku 7 je vhodné barevně vyznačit.“

Odbor stavebního řádu požádal zpracovatele této normy o stanovisko ke způsobu výpočtu uvedené hodnoty 5,8 m pro šířku dvojitého stání. Ten zaujal toto stanovisko:
„Výklad je jednoznačný, jedná se o dvě sousedící vyhrazená stání se společnou manipulační plochou. Z toho vyplývá, že vyhrazená stání jsou 3,5 m, která v sobě zahrnují manipulační plochu 1,2 m; tedy 2 x 3,5 m – 1,2 m = 5,8 m. Nikde asi není pregnantně uvedeno, jak taková stání vyznačit. Rozhodně by se dvěma plnými čarami vyznačila celková šířka dvou sousedících stání se společnou manipulační plochou tedy 5,8 m. Po konzultaci se zpracovatelem TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení lze uvést, že se stání každého auta v této šířce 5,8 m může vyznačit čímkoli, tedy barevná plocha, žlutý kříž nebo, jako je to v normě, dvě čárkované čáry s umístěním symbolů vozíčkáře doprostřed toho 2,3 m širokého místa pro auto. Oproti obrázku 7 normy se pak doporučuje vynechat prostřední plnou čáru, která půlí šířku 5,8 m. Ta je pro běžnou aplikační praxi nadbytečná.“

III. Metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb. – IC ČKAIT, s. r. o., 2011
V roce 2011 vydalo Informační centrum ČKAIT, s. r. o, pro ČKAIT a MMR publikaci s názvem „Bezbariérové užívání staveb. Metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“. Tato publikace v komentáři k bodu 1.1.4 přílohy č. 2 uvádí, že:
„Požadavky na vyhrazená stání jsou také součástí ČSN 73 6056
Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel a ČSN 73 6058
Hromadné garáže. Při aplikaci společné manipulační plochy pro dvě vyhrazená stání je vhodné vycházet ze šířky stání pro běžná osobní vozidla (obr. 83, varianta C). ČSN 73 6056 v bodě 6.6.2. uvádí šířku tohoto dvojitého stání 5 800 mm.“

Tato publikace poskytuje metodické návody na vzorová řešení. Konkrétně zde byl použit princip, při kterém je plocha každého jednotlivého parkovacího stání vyznačena dopravní značkou. Z obrázku 83 varianty c) potom vyplývá šířka 6,2 m.

Odbor stavebního řádu MMR má za to, že toto řešení maximálně eliminuje riziko zaparkovat vůz s přesahem na manipulační plochu, což by mohlo omezit uživatele druhého vozu při přesedání z vozu na vozík pro invalidy nebo zpět do vozu.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 4/2013

Přístup od koridoru/přechodu k nástupišti – sklon
(stanovisko Odboru stavebního řádu MMR)

V obecné rovině platí, že dvě pozemní komunikace navzájem nebo dvě veřejná prostranství navzájem nebo pozemní komunikaci a veřejné prostranství vždy propojuje komunikace pro chodce, popř. komunikace pro chodce ve sklonu. Z uvedeného vyplývá, že na přístup od koridoru/přechodu k nástupnímu ostrůvku na tramvajové trati se pohlíží jako na samostatnou komunikaci pro chodce, respektive jako na komunikaci pro chodce ve sklonu.

Pozemní komunikace a veřejná prostranství se posuzují podle § 4 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Konkrétně pro komunikace pro chodce platí bod 1 přílohy č. 2 a obecné požadavky na její sklon jsou obsaženy v podbodech 1.1.2 a 1.1.3. K dané problematice se vztahuje pouze podbod 1.1.2, který zní:
„1.1.2. Komunikace pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1 : 12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1 : 50 (2,0 %), u mostních objektů nejvýše v poměru 1 : 40 (2,5 %).“

Naopak navazující šikmá plocha obsažená jako zvláštní úprava v bodě 2.1.1 přílohy č. 2 k této vyhlášce musí z hlediska typologie navazovat přímo na přechod/koridor, nikoliv až na vyčkávací prostor mezi kolejemi a vozovkou. Dále jakožto zvláštní úprava se tento pojem vztahuje pouze na určité plochy, které jsou zpravidla vymezené jen v části šířky komunikace, nikoliv na komunikaci v celé její délce.
 

Dálniční SOS hlásky a odpočívky
(informace Odboru stavebního řádu)

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) v § 4 odst. 1 uvádí výčet částí pozemních komunikací a veřejného prostranství, které musí být bezbariérově přístupné.

Dálnice ani dálniční SOS hlásky zde uvedeny nejsou a nelze je zařadit pod žádný zde použitý pojem. Dálnice ani dálniční SOS hlásky nejsou uvedeny ani v žádném jiném ustanovení této vyhlášky. Zde tedy neplatí požadavky na bezbariérové užívání staveb.

Pro úplnost třeba připomenout, že dle § 35 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, je na dálnici chůze zakázána.

Naopak co se týče odpočívek je nutno zdůraznit, že bezbariérová vyhláška v § 4 odst. 1 výslovně uvádí chodníky a ostatní pochozí plochy a v § 4 odst. 2 a 3 odstavná a parkovací stání. Zde tedy platí požadavky na bezbariérové užívání staveb.



STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 3/2013

Novela TSI PRM
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb („bezbariérová vyhláška“), v § 1 odst. 3 odkazuje na přímo účinný právní předpis Evropské unie, kterým je Rozhodnutí komise Evropských společenství č. 2008/164/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému (dále jen „TSI PRM“). V roce 2011 byla vydána jeho oprava, která v čl. 4.2.2.12.2. mění pouze jedno slovo.

Dne 24. ledna 2013 nabylo účinnosti nové rozhodnutí komise č. 2012/464/EU, kterým se mění toto TSI PRM. Text původního TSI PRM, jeho opravy a novely, včetně konsolidovaného znění je dostupný na internetovém portálu:
http://eur-lex.europa.eu/ pod „ID celex 32008D0164“ nebo přímo na URL adrese: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32008D0164:CS:NOT

V současné době vyzvala Evropská agentura pro železnici Českou republiku (Drážní úřad) k předložení návrhů specifických případů. Specifickým případem lze chápat jakékoli národní zvyklosti, které znemožňují či znesnadňují uvedení všech staveb či vozidel do shody s požadavky TSI. Každý navržený specifický případ musí být náležitě zdůvodněn. Seznam všech specifických případů pro aktuálně platnou TSI PRM je uveden v její kapitole 7. 4.


Nová norma ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“), stanoví požadavky na bezbariérovost pro hygienická zařízení a šatny ve stavbách občanského vybavení; viz § 7 této vyhlášky, resp. bod 5. a 6.1.2. její přílohy č. 3.

Dále bezbariérová vyhláška stanoví požadavky na bezbariérovost pro hygienická zařízení a šatny ve stavbách pro výkon práce; viz § 13 odst. 1 této vyhlášky, resp. body 5.1.1. až 5.1.7. a 5.1.10. až 5.1.13. její přílohy č. 3.

Ke správné aplikaci požadavků na oba typy staveb slouží příslušná česká technická norma.
Dne 1. března 2013 nabyla účinnosti nová norma ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny.
Touto normou se nahrazuje původní ČSN 73 4108 ze září 1994.

V obecné rovině lze konstatovat, že jedním z důvodů provedení revize byla právě aktualizace požadavků na bezbariérové užívání staveb, které nyní tvoří integrální součást této normy.
 
Nová norma obsahuje řadu ustanovení k aplikaci požadavků na bezbariérové užívání staveb, včetně příslušných obrázků. Jejich zpracování vykazuje vysokou úroveň kvality.

Dle kapitoly „Předmluva“ mezi změny oproti předchozí normě patří výslovně začlenění požadavků souvisících právních předpisů, zejména požadavků na bezbariérové užívání staveb.

V kapitole „Souvisící právní předpisy“ jsou uvedeny
• v položce č. 2 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• v položce č. 11 vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Dle kapitoly „1 Předmět normy“ jsou nedílnou součástí této normy rovněž požadavky na rozměry a vybavení hygienických (sanitárních) zařízení a šaten pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Kapitola „2 Citované dokumenty“ nemá přímý vztah k problematice bezbariérovosti.

V kapitole „3 Termíny a definice“ platí pro
• přebalovací kabinu čl. 3.10;
• přebalovací pult čl. 3.11;
• bezbariérové užívání staveb čl. 3.12;
• osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace čl. 3.13.

V kapitole „4 Šatny“ platí pro
• základní ustanovení čl. 4.1.7;
• věšákové šatny bez obsluhy čl. 4.2.1;
• věšákové šatny s obsluhou čl. 4.3.2 a 4.3.3;
• skříňkové šatny čl. 4.4.3;
• převlékací kabiny čl. 4.5.2;
• zkoušecí kabiny čl. 4.6.2.

V kapitole „5 Umývárny“ platí pro
• základní ustanovení čl. 5.1.4;
• umývárny pro částečnou očistu čl. 5.2.3 a 5.2.4;
• mývárny pro celkovou tělesnou očistu čl. 5.3.2, 5.3.4 (bezbariérové sprchové kouty) a 5.3.7 (bezbariérové vany).

V kapitole „6 Záchody“ platí pro
• základní ustanovení čl. 6.1.2;
• záchodové kabiny čl. 6.2.2, 6.2.3, 6.2.5 a 6.2.7 (bezbariérové záchodové kabiny);
• pisoáry čl. 6.3.6.

Kapitoly „7 Kabina pro osobní hygienu“ a „8 Záchodová předsíň“ nemají specifický vztah k požadavkům na bezbariérové užívání staveb.

Kapitola „9 Přebalovací kabiny a pulty“ se celá týká požadavků na bezbariérové užívání staveb.

Kapitola „10 Místnost pro obsluhu“ nemá specifický vztah k požadavkům na bezbariérové užívání staveb.
 
Kapitola „11 Hygienické bloky s požadavky na bezbariérové užívání“ se samozřejmě celá týká požadavků na bezbariérové užívání staveb.

Kapitola „12 Úklidové místnosti“ nemá specifický vztah k požadavkům na bezbariérové užívání staveb.

V kapitole „13 Pomocná zařízení“ platí pro
• obecný rozsah včetně bezbariérovosti čl. 13.1;
• prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň čl. 13.5.

V kapitole „14 Technické požadavky“ platí pro
• vyhrazené prostory hygienických zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace čl. 14.2;
• vizuální kontrast čl. 14.3;
• ovládací prvky čl. 14.4;
• štítky s hmatným orientačním znakem a nápisem v Braillově písmu čl. 14.5;
• dveře čl. 14.6 a 14.7;
• stěny a volný manipulační prostor čl. 14.9;
• podlahy čl. 14.13.

V normativní příloze „A Počty hygienických zařízení ve stavbách občanského vybavení, výrobních průmyslových budovách a stavbách pro výkon práce“ platí pro
• počet hygienických zařízení ve školách uskutečňujících vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, a to pro těžké či hluboké postižení bod A.2.2;
• počty hygienických zařízení ve stavbách pro obchod s prodejní plochou nad 2 000 m2 bod A.5.


Výlet bez bariér
(informace Odboru stavebního řádu MMR)

Dne 15. ledna 2013 se v kině Metropol v Olomouci konalo slavnostní premiérové promítání krátkého didaktického filmu „Výlet bez bariér“. Tento didaktický film vznikl v rámci projektu „Vytváření bezbariérového prostředí pro osoby se zrakovým postižením na střední Moravě“, finančně podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj. Autorská práva vlastní TyfloCentrum Olomouc, o. p. s.

Film přístupnou formou zobrazuje hmatové a akustické úpravy prostředí pro osoby se zrakovým postižením a moderní úpravy v oblasti cestovního ruchu. Film je možné dodatečně zhlédnout na internetu prostřednictvím následujících odkazů:
• Facebook TC https://www.facebook.com/tyflocentrum.ol
• YouTube http://youtu.be/afk2J2BBSPw
 
PŘEHLED KONZULTAČNÍCH STŘEDISEK NIPI ČR

Správu celostátní sítě konzultačních středisek pro oblast bezbariérového užívání staveb zajišťuje od roku 2011 obecně prospěšná společnost NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s., která byla za tímto účelem zřízena ze strany NIPI ČR (Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky). Na činnosti i správě obecně prospěšné společnosti se také nově podílí Národní rada osob se zdravotním postižení České republiky.

Jihočeský kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Ing. Jiří Šilhavý, tel. 386 353 940
Střediska:
České Budějovice, Staroměstská 2608, středa 13:00–15:00, tel. 386 353 940
Jindřichův Hradec, Janderova 144, středa 13:00–15:00, tel. 723 673 804
Písek, Vinařického 20, středa 14:00–16:00, tel. 723 556 667
Tábor, Martina Koláře 1968, středa 14:00–18:00, tel. 775 085 112

Jihomoravský kraj, ks-jihomoravský@nipi.cz
Vedoucí: Ing. Pavel Žák, CSc., tel. 606 134 790
Střediska:
Brno, Malinovského náměstí 624/3, středa 13:00–16:00, tel. 545 222 203
Veselí nad Moravou, Stojanova 1542, po tel. domluvě, tel. 776 769 639
Břeclav, Landžhotská 3448/2, po tel. domluvě, tel. 774 400 054
Letovice, Bártova 8, po tel. domluvě, tel. 737 407 467

Karlovarský kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Hana Skopová, tel. 731 108 224
Střediska:
Karlovy Vary, Sokolovská 149, pondělí 10:00–12:00, tel. 731 108 224

Královéhradecký kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Ing. Jana Košťálová, tel. 731 519 237
Střediska:
Hradec Králové, Pospíšilova 9, úterý 14:00–16:00, středa 10:00–12:00, tel. 605 088 500
Jičín, Prachovská 271, pondělí 8:00–18:00 (vždy po tel. domluvě), tel. 604 160 081

Liberecký kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Ing. Jana Košťálová, tel. 731 519 237
Střediska:
Liberec,  TECHNICKÁ  UNIVERZITA LIBEREC, Fakulta umění a architektury, Katedra pozemního stavitelství, Ing. Jana Košťálová (budova F3, 3. NP, kancelář č. 6), Husova 1290/75, středa 9:00–12:00, tel. 731 519 237
Česká Lípa, Litoměřická 92, středa 9:00–12:00, tel. 604 890 399
 
Moravskoslezský kraj, ks-moravskoslezský@nipi.cz
Vedoucí: Stýblová Barbara, tel. 603 440 763
Střediska:
Ostrava, Bieblova 3, středa 9:00–12:00, tel. 603 440 763
Bruntál, Zeyerova 17a, středa 9:00–12:00, tel. 724 113 726
Havířov, Příčná 2, pondělí 9:00–12:00, Široká 590/3, středa 8:00–12:00, tel. 603 440 763
Opava, Liptovská 21, po tel. domluvě, tel. 737 180 625

Olomoucký kraj, ks-olomoucký@nipi.cz
Vedoucí: Ing. Věra Berková, tel 777 285 712
Střediska:
Olomouc, Jungmannova 972/25, pondělí, středa 8:00–9:00, tel. 777 285 712
Jeseník, Dukelská 6, středa (každý sudý týden) 13:00–17:00, tel. 736 127 871
Šumperk, Generála Svobody 68, pondělí, středa 8:30–11:30, tel. 603 715 172
Přerov, náměstí Svobody 4, pondělí, středa 8:00–10:00, tel. 737 253 001
Prostějov, Kostelecká 4165/17, čtvrtek (sudé týdny) 9:30–14:30, tel. 736 127 871

Pardubický kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Jaroslav Kaura, tel. 731 590 217
Střediska:
Česká Třebová, vždy po tel. domluvě, tel. 606 941 634
Svitavy, Wolkerova 18, pondělí 9:00–11:00, tel. 731 590 217

Plzeňský kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Ing. Stanislav Boháč, tel. 604 516 127
Střediska:
Plzeň, Koterovská 134, středa 8:00–11:00, tel. 604 516 127
Klatovy, Štorchova 497, pondělí 8:00–18:00 (každý sudý týden), tel. 728 915 927

Praha, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Ing. Ervín Folta, tel. 605 429 172
Střediska:
Praha, Karlínské náměstí 12, kancelář č. 203, úterý 9:00–14:00, tel. 602 234 105
 
Středočeský kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Ing. Ervín Folta, tel. 605 429 172
Střediska:
Benešov u  Prahy, Vlašimská 1922 (centrum ZP), středa 10:00-14:00, tel.: 317 723 506
Kladno, Hřebečská 2680, středa 9:00–12:00, tel. 607 505 699
Kolín, Sluneční 76 (centrum ZP), středa 10:00–15:00 (každá 1. a 3. středa v měsíci), tel. 321 723 933
Poděbrady, Karla Čapka 794, pondělí 10:00–14:00, tel. 603 279 348
Praha, náměstí Republiky 3, Po 10:00–14:00, tel. 605 429 172

Ústecký kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Hana Cinkaničová, tel. 737 60 98 15
Střediska:
Děčín, Mírové náměstí 1175/5, úterý 8:00–12:00 (vždy 2. a 4. úterý v měsíci, Magistrát města Děčín, I. NP, místnost č. 104), tel. 737 60 98 15
Štětí, Školní 700, čtvrtek 8:00–12:00 (každý 2. a 3. čtvrtek v měsíci), tel. 602 369 043
Ústí nad Labem, Velká hradební 3118/48, středa 7:30–12:30 (vždy 2. a 4. středa v měsíci), tel. 733 348 374

Vysočina, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Ing. Jaroslava Lorencová, tel. 736 685 536
Střediska:
Jihlava, Žižkova 20, středa 14:00–17:00 (SŠ Stavební Jihlava), tel. 736 685 536
Havlíčkův Brod, Beckovského 1882 (Efekt Projekt), pondělí 8:00–9:00, Gagarinova 1228, pondělí 8:00–10:00, tel. 606 842 158
Třebíč, Karlovo náměstí 55 (Městský úřad Třebíč, odbor dopravy, III. patro, č. dveří 308), pondělí 10:00–12:00, tel. 607 505 494
Žďár nad Sázavou, Žižkova 1, středa 13:00–14:00 (Městský úřad, č. dveří 162 – „malá zasedačka“), tel. 737 782 225

Zlínský kraj, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vedoucí: Mgr. Blažena Šůstková, tel. 736 786 493
Střediska:
Zlín, Svatopluka Čecha 516 (dům seniorů a ZP), pondělí 14:00–17:00, tel. 736 786 493
Uherské Hradiště, 1.  máje 53, pondělí 13:00–16:00, tel. 605 265 582
Bystřice pod Hostýnem, Československé brigády 444, úterý 16:00–18:00, tel. 603 158 535




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 2/2013

K dotazům z praxe týkajících se aplikace bezbariérové vyhlášky zaujal odbor stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj následující stanoviska (ze stanoviska Odboru stavebního řádu MMR ze dne 19. 10. 2012, č. j. 27940/2012-82):

1. Sloupky dopravního značení – vizuální kontrast
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále též „bezbariérová vyhláška“) v bodu 1.2.11 přílohy č. 1 stanoví:
„Dodržen musí být vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení pro chodce, svislého dopravního značení, celoskleněných ploch, nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene, dveří do výtahu i do místností, zařizovacích předmětů jako je umyvadlo a záchodová mísa a jejich ovládacích prvků, madel a klik vůči okolí. Zásadní je umístění nápisů a jejich osvětlení. Pro grafické značky platí příslušné normové hodnoty.“

Barevný kontrast předmětů se posuzuje vůči jejich okolí, popř. vůči pozadí. Ke každému konkrétnímu řešení je nutné přistupovat individuálně.

Návod na vzorovou aplikaci obsahuje publikace Informačního centra ČKAIT, s. r. o., s názvem „Bezbariérové užívání staveb – Metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání  staveb“, která v komentáři k tomuto bodu uvádí, že „Vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení atd. se provádí kontrastním pruhem ve výšce 1 400–1 600 mm (obr. 57).“
 
Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je v působnosti Ministerstva dopravy. Z hlediska aplikačního vztahu mezi bezbariérovou vyhláškou a vyhláškou č. 30/2001 Sb. platí:

Ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky č. 30/2001 Sb. některé požadavky ponechává prostřednictvím odkazu na tehdy platné vyhlášce č. 174/1994 Sb., která je nahrazena vyhláškou č. 398/2009 Sb.; konkrétně se jedná o její body 1.2.10 a 1.2.11 přílohy č. 1 a body
1.2.1 a 1.2.2 přílohy č. 2.

Dále § 5 odst. 5 vyhlášky č. 30/2001 Sb. stanoví, že „Na dopravních značkách a jejich sloupcích, stojanech nebo konstrukcích, na dopravních zařízeních a na zařízeních pro dopravní informace nesmí být vyznačeno nebo umístěno nic, co nesouvisí s dopravní značkou, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace.“ Tímto ustanovením není podle názoru Odboru stavebního řádu MMR však dotčen § 5 odst. 2 této vyhlášky a tedy ani odkaz na bezbariérovou vyhlášku, neboli výše uvedené body přílohy č. 1 a 2 k bezbariérové vyhlášce, neboť jejich plnění je vyhláškou č. 30/2001 Sb. požadováno.

2. Železniční přejezdy na komunikaci bez chodníku
– úpravy pro nevidomé
Bezbariérová vyhláška v § 4 odst. 1 stanoví požadavky mimo jiné na chodníky a na ostatní pochozí plochy. Následně pro železniční přejezdy definuje v bodě 1.2.2. přílohy č. 1 funkci signálního pásu a v bodě 1.2.4. téže přílohy funkci varovného pásu.

Za ostatní pochozí plochy se považují například stezky, pruhy a pásy pro chodce a obytné a pěší zóny, nikoli jízdní pruhy ani krajnice nebo okraj vozovky.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že bezbariérová vyhláška neobsahuje žádné požadavky na signální a varovné pásy pro železniční přejezdy na komunikaci bez chodníku.

Technická specifikace Správy železniční dopravní cesty, s. o., č. 3/2007, o akustické signalizaci pro nevidomé, je interní předpis této organizace, který ve smyslu zpřístupňování železničního prostředí se svým rozsahem vztahuje na více typů železničních přejezdů, než je obecné pojetí bezbariérové vyhlášky. Proto k vlastní otázce, zda se železniční přejezdy, které jsou nad rámec bezbariérové vyhlášky vybaveny akustickou signalizací pro nevidomé, musí nad rámec bezbariérové vyhlášky vybavit také hmatovými úpravami pro nevidomé a případně jakým způsobem je provádět, je kompetentní Správa železniční dopravní cesty jako gestor této technické specifikace.

MMR pouze konstatuje, že tato technická specifikace není v rozporu s bezbariérovou vyhláškou. Z hlediska uživatelů osob se zrakovým postižením takovýto železniční přejezd lze chápat jen jako vybavený akustickou signalizací pro nevidomé, nikoli jako železniční přejezd bezbariérový, neboť zejména nemá hmatově vyznačenou hranici nebezpečného prostoru.

3. Tramvajová trať – přecházení
Bezbariérová vyhláška nestanoví požadavky na polohu jednotlivých tramvajových zastávek, způsob přecházení přes tramvajovou trať ani na vzájemnou vzdálenost určitých typů přechodů. Návrh konkrétního řešení musí vycházet z obecných principů a aplikovat je na místní podmínky.

Například z hlediska obecné bezpečnosti platí, že při přecházení tramvajové trati maximální úroveň zabezpečení představují tyto způsoby:
• přecházení v místě se signalizací pro chodce;
• podchodem nebo nadchodem.

Tato řešení lze vždy považovat za zcela bezpečné pro všechny uživatele, tedy i pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Naopak prosté přecházení tramvajové trati bez signalizace pro chodce představuje určitou míru rizika, a to zvláště pro osoby se zrakovým postižením a osoby v pokročilém věku.

Bezbariérová vyhláška tedy nestanoví požadavky na konkrétní podobu každé lokality, ale stanoví technické požadavky pro jednotlivé způsoby řešení použité v dané lokalitě. Aplikačně se při přecházení postupuje podle § 4 odst. 1 této vyhlášky, respektive technické požadavky na hmatové a akustické prvky pro jednotlivé typy úrovňových přechodů obsahuje bod 2.2 její přílohy č. 2.

Přitom vždy platí, že světelná signalizace pro chodce musí být vybavena signalizací akustickou.

4. Budova pro veřejnou dopravu – přístup po bezbariérové rampě versus železniční nástupiště – přístup po komunikaci pro chodce
Budova pro veřejnou dopravu patří mezi stavby občanského vybavení; viz § 6 odst. 1 písm. i) bezbariérové vyhlášky.
 
Přístup do stavby občanského vybavení se řeší dle § 5 odst. 1 bezbariérové vyhlášky, který zní:
„Přístupy do staveb uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Vstupy musí být v úrovni komunikace pro chodce. Brání-li tomuto řešení závažné územně technické nebo stavebně technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno bezbariérovou rampou nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihací plošinou. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v bodech 1.1.1., 3.1.4. až 3.1.8. a 3.2.4. přílohy č. 1 a v bodě 2. přílohy č. 3 k této vyhlášce.“

Toto ustanovení tedy stanoví přístup do odbavovací haly bez výškových rozdílů a případné výškové rozdíly omezuje pouze na určité podmínky. Dále toto ustanovení obsahuje pojem bezbariérová rampa, proto odkazy na technické detaily vedou do přílohy č. 3, ve které jsou uvedeny konkrétní vlastnosti bezbariérové rampy. Naopak žádný odkaz nevede do přílohy č. 2, ve které jsou uvedeny konkrétní vlastnosti staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství. Z toho vyplývá, že překonávání výškových rozdílů se řeší jako bezbariérové rampy, nikoliv jako pozemní komunikace ve sklonu.

Z uživatelského hlediska se jedná o to, že odbavovací hala nádraží musí být přístupná ve stejném rozsahu jako jiný druh pozemní stavby. Například asistenční služba Českých drah pro osoby se zdravotním postižením je definována jako pomoc mezi odjezdovým a příjezdovým nádražím, ale do odbavovací haly se osoba na vozíku musí dostat bez pomoci, nebo osoba na vozíku vyzvedává svoji návštěvu a při čekání využívá služby v odbavovací hale, přičemž do vlastního dopravního řetězce ani nevstupuje.

Železniční nástupiště patří mezi veřejná prostranství; viz § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na tyto stavby stanoví § 4 bezbariérové vyhlášky.

Toto ustanovení obsahuje pojem komunikace pro chodce, proto odkazy na technické detaily vedou do přílohy č. 2, ve které jsou uvedeny konkrétní vlastnosti těchto komunikací. Naopak žádný odkaz nevede do přílohy č. 3, ve které jsou uvedeny konkrétní vlastnosti bezbariérové rampy. Z toho vyplývá, že překonávání výškových rozdílů na přístupu na železniční nástupiště se řeší jako komunikace pro chodce ve sklonu, nikoli jako bezbariérová rampa.

Z uživatelského hlediska jde o to, že cestování vlakem je obdobně náročné jako pohyb po městě a využívání MHD. Toto užívání vyžaduje jiné fyzické dispozice a jiné technické zajištění než využívání pozemních staveb v návaznosti na parkoviště.

5. Komunikace pro chodce – šířka
V obecné rovině lze uvést, že šířku komunikace pro chodce ovlivňuje především její účel a očekávaný provoz chodců, na základě kterého se stanoví počet pruhů; viz norma ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

Požadavek na minimální šířku komunikace pro chodce obsahuje bod 1.0.2 přílohy č. 2 k bezbariérové vyhlášce, který zní:
„Komunikace pro chodce musí mít celkovou šířku nejméně 1 500 mm, včetně bezpečnostních odstupů.“
 
Lze připomenout, že požadavek na šířku chodníku byl předmětem rozporu mezi Vládním výborem pro zdravotně postižené občany a Ministerstvem dopravy. Současná dikce je konsenzuální řešení, které vzešlo z meziresortního připomínkového řízení.

Dále šířku komunikace pro chodce lokálně ovlivňuje také požadavek bodu 1.1.1 přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce, který zní:
„Před vstupem do budovy musí být plocha nejméně 1 500 mm x 1 500 mm. Při otevírání dveří ven musí být šířka nejméně 1 500 mm a délka ve směru přístupu nejméně 2 000 mm.“

Z uživatelského hlediska je třeba uvést, že prostor pro míjení dvou osob s omezenou schopností pohybu a orientace je minimálně 2 x 900 mm. Návod na vzorovou aplikaci obsahuje výše zmíněná publikace Informačního centra ČKAIT, s. r. o., s názvem „Bezbariérové užívání staveb – Metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“, která v komentáři k bodu 1.1 přílohy č. 1 uvádí jako princip toto doporučení:
„Z prostorových požadavků osob na vozíku a intenzitě provozu lze stanovit minimální šířky komunikačních prostor:
• nejméně 900 mm pro průchody, krátkodobé zúžení a jednosměrný provoz;
• nejméně 1 200 mm pro dvousměrný provoz pěších uživatelů s ojedinělým provozem osob na vozíku;
• nejméně 1 500 mm při dvousměrném provozu – míjení osoby na vozíku s pěším uživatelem;
• nejméně 1 800 mm při intenzivním dvousměrném provozu – míjení dvou osob na vozíku současně.

U komunikačních prostor se šířkou menší než 1 500 mm (doporučeno 1 800 mm) a delší než 50 m je vhodné pro vzájemné míjení umístit manipulační prostor velikosti 1 800 x 2 000 mm. Tato místa by neměla být vzdálena více než 25 m od sebe (obr. 17).“
 
Místo pro míjení může být spojené s křižovatkou, zatáčkou nebo vstupem, takže se uplatní jako jediná úprava nebo vylepšení.

6. Nástupiště veřejné dopravy – přístup přes vozovku

Bezbariérová vyhláška ve svém bodu 3.0 přílohy č. 2 obsahuje požadavek:
„Nástupiště veřejné dopravy musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Přístup přes vozovku musí být po přechodu pro chodce.“

Z hlediska aplikace tento bod obsahuje dvě věty. První věta se vztahuje přímo na nástupiště, a to na všechny typy nástupišť bez ohledu na způsob přístupu. Druhá věta se vztahuje právě na tento přístup, a to výhradně na přístup přes vozovku. Typickým příkladem přístupu přes vozovku je přístup z chodníku na nástupiště na tramvajové trati ostrovního typu a přístup z protilehlého chodníku na nástupiště v opačném směru. V této souvislosti připomínáme, že bezbariérová vyhláška se nevztahuje na provoz chodců po krajnici.

Konkrétně pak rychlost nad 50 km/h je povolena mimo obec a na těchto úsecích silnic, kde chodníky ani nejsou provedeny, se bezbariérová vyhláška pro přístup nepoužije.

Z uživatelského hlediska jde o to, že každé nástupiště musí být bezbariérové. Většina nástupišť musí mít také bezbariérový přístup, včetně přechodu pro chodce přes vozovku. Naopak nástupiště s přístupem po krajnici musí alespoň umožňovat přestup mezi spoji veřejné dopravy, popřípadě výstup ze spoje veřejné dopravy a vyčkání na individuální dopravu nebo na průvodce.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 1/2013

Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2012
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Dne 18. listopadu 2009 nabyla účinnost vyhláška č. 398/2009 Sb., o  obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Od roku 2010 byla ve Stavebně správní praxi zveřejněna řada příspěvků k problematice bezbariérového užívání staveb, přičemž některé příspěvky obsahovaly více témat. Celkem jde o 37 příspěvků a 53 témat. Odbor stavebního řádu MMR proto zpracovává každoroční přehled těchto příspěvků a témat k usnadnění zpětného vyhledávání informací. Přehledy za roky 2010 a 2011 byly dodatečně zveřejněny ve Stavebně správní praxi č. 2/2012. Aktuální přehled za rok 2012 je zde:

Číslo 1/2012
České technické normy obsahující normové hodnoty odkazované „bezbariérovou vyhláškou“
Nová norma ČSN EN 81-41 Svislé zdvihací plošiny
Nová norma ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže

Číslo 2/2012
Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2010
Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2011
Komplexní výměna dvou výtahů v bytovém domě – rozměry klecí výtahů
Navrhování provozovny kosmetiky

Číslo 3/2012
Bezbariérové prostředí ve stavbách pro vzdělávání

Číslo 4/2012
Novostavba budovy environmentálního návštěvnického, informačního a vzdělávacího centra
Komplexní výměna výtahu v bytovém domě – požadavky na akustickou a hlasovou signalizaci
Úřady práce

Číslo 5/2012
Nová předběžná norma ČSN P CEN/TS 81-76
Požadavky na protiskluzové úpravy a  kontrastní označení schodiště

Archiv Stavebně správní praxe v digitální podobě je k dispozici na internetovém portálu Ústavu územního rozvoje, tedy na URL adrese http://www.uur.cz pod odkazem Publikační činnost a knihovna a dále pod odkazem časopis Urbanismus a územní rozvoj.
 
Nová norma ČSN ISO 3864-1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, v  bodu
1.2.11 přílohy č. 1 stanoví:
„Dodržen musí být vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení pro chodce, svislého dopravního značení, celoskleněných ploch, nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene, dveří do výtahu i do místností, zařizovacích předmětů jako je umyvadlo a záchodová mísa a jejich ovládacích prvků, madel a klik vůči okolí. Zásadní je umístění nápisů a jejich osvětlení. Pro grafické značky platí příslušné normové hodnoty.“

Tyto normové hodnoty obsahuje norma ČSN ISO 3864-1.

Dne 1. ledna 2013 byla zrušena dosavadní norma ČSN ISO
3864-1  (01  8011)  Grafické značky –  Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek na pracovištích a ve veřejných prostorech. Současně nabyla účinnost nová norma ČSN ISO 3864-1 (01 8011) Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení.

Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 3864-1:
2011. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

Vypracování normy
Zpracovatel: Josef Rýmus, IČ 16669037, CTN-ESiCCO Plzeň Technická normalizační komise: TNK 1 Technická dokumentace Pracovník  Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Marie Živcová

Dle národní předmluvy toto druhé vydání zrušuje a nahrazuje první vydání ISO 3864-1 publikované 2002 a tvoří její technickou revizi. Toto vydání zahrnuje ve vztahu k předcházejícímu vydání následující podstatné změny:
– z hlediska návrhu a normalizace grafických značek norma odkazuje na ISO 3864-3;
– dřívější část „Kolorimetrické a  fotometrické vlastnosti“ byla přesunuta do samostatné ISO 3864-4;
– byla podstatně rozšířena část „Vztah mezi rozměry bezpečnostních značek a pozorovací vzdáleností“.

Dle Předmětu normy tato část ISO 3864 stanovuje bezpečnostní identifikační barvy a zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení k použití na pracovištích a ve veřejných prostorách za účelem prevence nehod, požární ochrany, informací o zdravotním riziku a o nouzové evakuaci. Stanovuje také základní zásady pro přípravu norem obsahujících bezpečnostní značky. Tato část ISO 3864 je použitelná na všech místech, kde je potřeba řešit otázky bezpečnosti v souvislosti s lidmi. Nevztahuje se však na signalizace používané pro řízení železniční, silniční, říční, námořní a letecké dopravy a, obecně řečeno, na ta odvětví, podléhající řízení podle odlišných pravidel.
 
Norma obsahuje tyto kapitoly: Předmluva
Úvod
1 Předmět normy
2 Citované dokumenty
3 Termíny a definice
4 Účel bezpečnostních barev a bezpečnostních značek
5 Obecný význam geometrických tvarů a bezpečnostních barev
6 Grafická úprava bezpečnostních značek
7 Navrhování doplňkových značek
8 Navrhování kombinovaných značek
9 Uspořádání složených značek
10 Zásady návrhu grafických značek
11 Navrhování bezpečnostního značení
Příloha A (informativní) Vztah mezi rozměry bezpečnostních značek a pozorovací vzdáleností
Bibliografie


Protiskluzové vlastnosti povrchu pochozích ploch.
(informace odboru stavebního řádu MMR)

I. Výrobky
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky definuje v § 1 odst. 1 písm. a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem. Tento zákon je v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Výrobkové a zkušební české technické normy jsou určeny především pro výrobce, dovozce a zkušebny. Tyto normy obsahují požadavky na výrobky z hlediska jejich uvedení na trh, zkušební postupy pro certifikaci apod.

II. Stavební řád
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 159 odst. 2 stanoví, že projektant odpovídá mimo jiné za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. Je rovněž povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, tj. včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb.

Stavební úřad podle § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, tj. opět včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb.

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb ve svém bodu 1.1.2 přílohy č. 1 stanoví požadavky na protiskluzové vlastnosti takto:
 
„1.1.2. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Nášlapná vrstva musí mít:
a) součinitel smykového tření nejméně 0,5, nebo
b) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
c) úhel kluzu nejméně 10°, popřípadě ve sklonu pak:
d) součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tg alfa, nebo
e) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40 x (1 + tg alfa), nebo
f) úhel kluzu nejméně 10° x (1 + tg alfa).
Alfa je úhel sklonu ve směru chůze.“

Z toho vyplývá, že projektant musí navrhnout konkrétní řešení, které je v souladu s tímto požadavkem vyhlášky a stavební úřad tento požadavek vyhlášky posuzuje vůči předložené projektové dokumentaci.

Z uživatelského hlediska protiskluzové vlastnosti ovlivňují bezpečnost chůze. Požadavek vyjádřený prostřednictvím součinitele smykového tření nebo úhlem kluzu nebo výkyvem kyvadla jsou ekvivalentní hodnoty, které zajišťují stejnou úroveň této bezpečnosti.


Odjezdy spojů veřejné dopravy – aktivace hlasového výstupu
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, v  bodu
1.2.9. písm. f) přílohy č. 1 stanoví, že dálkové ovládání akustických prvků musí být zabezpečeno prostřednictvím přijímače elektronických kódovaných povelů vysílaných ze vzdálenosti nejméně 40 m na kmitočtu 86,790 MHz. Odezva vybraných majáčků může být zpožděna o 1 až 3 sekundy. Konkrétně pak povelem č. 6 se aktivuje hlasový výstup elektronických informačních systémů a obdobných zařízení.

Z hlediska aplikace v oblasti dopravy je elektronickým informačním systémem typickým příkladem elektronická informační tabule o odjezdech vlaků v železničních stanicích a zastávkách nebo digitální informační systém o odjezdech autobusů v nádražích a zastávkách nebo digitální označník na tzv. inteligentní zastávce.

Z uživatelského hlediska jde o to, že hlasový výstup na odjezdech spojů veřejné dopravy se musí aktivovat vždy povelem č. 6 z vysílačky nevidomého, a to jednotně bez ohledu na konkrétní lokalitu nebo druh dopravy. Jen takovýto jednotný způsob na celém území České republiky může zajistit plnohodnotné a intuitivní užívání staveb všemi osobami se zrakovým postižením.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE ČÍSLO 5/2012

Nová předběžná norma ČSN P CEN/TS 81-76
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Dne 1. června 2012 nabyla účinnost nová předběžná norma ČSN/P CEN/TS 81-76 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úprava výtahů pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 76: Evakuace osob s omezenou schopností pohybu a orientace za použití výtahů.

Tato předběžná norma je českou verzí technické specifikace CEN/ TS 81-76: 2011. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Má stejný status jako oficiální verze. Z Národní předmluvy mimo jiné vyplývá:

• Upozornění na používání této normy
Tato předběžná česká technická norma přejímá technickou specifikaci CEN/ TS 81-76: 2011 vydanou v souladu s Vnitřními předpisy CEN/ CENELEC, část 2 a je určena k ověření. Případné připomínky k obsahu normy přijímá Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, odbor technické normalizace, Biskupský dvůr 5, 110 02 Praha 1.

• Vypracování normy
Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví je Ing. Jaroslav Zajíček. Kontaktní údaje jsou: tel. 221 802 192, e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Podle Předmětu normy mimo jiné platí:

• Používání výtahu
Tato technická specifikace uvádí pravidla pro plánované používání výtahu zdravotně postiženými osobami při evakuaci budovy. K dosažení tohoto cíle by měl být vybraný výtah/výtahy začleněn do provedení budovy tak, aby zahrnoval všechna běžná schodiště a únikové cesty bez snížení jejich množství nebo kapacity.

Stanoví se zvláštní opatření a bezpečnostní pravidla pro pomoc osobám se zdravotním postižením pro bezpečnou evakuaci z budovy s použitím výtahů, relativně bezpečně s pomocí vhodně školených evakuačních asistentů.
 
Tato specifikace nestanovuje počet a velikost požadovaných výtahů nebo velikost dveří, které musí být určeny případ od případu projektantem budovy podle odpovídajících národních předpisů.

• Aplikace této technické specifikace
Tato technická specifikace se může použít pro trvale instalované nové výtahy:
a) elektrické výtahy trakční nebo s kinematicky vázaným pohonem (podle EN 81-1);
b) hydraulické výtahy (podle EN 81-2).

• Obsah Technické specifikace CEN/TS 81-76
Předmluva
0 Úvod
1 Předmět normy
2 Citované normativní dokumenty
3 Termíny a definice
4 Přehled závažných nebezpečí
5 Požadavky na použití výtahů pro evakuaci osob s omezenou schopností pohybu
6 Ověřování bezpečnostních opatření a/nebo ochranných zařízení
7 Informace k používání
Příloha A (informativní) Koncepce evakuačního výtahu
Příloha B (informativní) Základní požadavky na budovu
Příloha C (informativní) Zajištění samočinného snímání ohně a výtahové rozhraní
Bibliografie


Požadavky na protiskluzové úpravy a kontrastní označení schodiště
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 5. 6. 2012, č. j. 16951/2012)

I. Stavební zákon
Jak již bylo ve Stavebně správní praxi vícekrát na tomto místě upozorněno, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 169 odst. 1 stanoví, že právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy. Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří mimo jiné technické požadavky na stavby a požadavky na bezbariérové užívání staveb. Opakovaně bylo zde také upozorněno, že výjimku z obecných požadavků na výstavbu lze povolit jen za podmínek uvedených v § 169 odst. 2 až 6 stavebního zákona.

Jak již bylo také uvedeno, v České republice není zákonem upravena povinnost dodatečně odstraňovat bariéry ve stávajících stavbách. Na centrální úrovni však existuje Národní rozvojový program mobility pro všechny, který administruje sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Tento program je zaměřen na odstraňování bariér v budovách státních a veřejných institucí a odstraňování bariér v dopravě prostřednictvím budování komplexních bezbariérových tras ve městech a obcích. (Další podrobnosti o tomto programu lze získat na URL adrese: http://vvzpo.vlada.cz).
 
II. Vyhláška o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., v § 1 odst. 1 uvádí, že tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Podle § 2 odst. 1 platí, že ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.

Konkrétní technické požadavky na schodiště pak obsahuje § 22 a 23 této vyhlášky. Zde citujeme pouze úplné znění § 23 odst.
3 a 4:
„(3) Protiskluzová úprava povrchu okrajů schodišťových stupňů, podest vnitřních a vnějších schodišť, celých stupnic žebříkového schodiště a šikmých ramp musí splňovat normové hodnoty.
(4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Protiskluzové úpravy stupnic schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm.“

Normové hodnoty obsahuje norma ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky.

III. Bezbariérová vyhláška
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) ve svém § 2 odst. 1 stanoví, že tato vyhláška se v rámci celého procesu výstavby vztahuje na stavby:
• pozemních komunikací a veřejného prostranství;
• občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností;
• společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než tři byty, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení;
• pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením.

Podle § 2 odst. 2 se ustanovení bezbariérové vyhlášky uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Dále podle § 2 odst. 3 se u staveb, které jsou kulturními památkami, ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.

Konkrétní technické požadavky na přístup do všech bezbariérových prostorů pro stavby občanského vybavení stanoví § 6 odst. 2, pro stavby bytových domů § 10 odst. 1 a pro stavby pro výkon práce § 12 odst. 1 bezbariérové vyhlášky, resp. následně příslušné body příloh k této vyhlášce. Zde citujeme pouze úplné znění bodu 1.1.2 a 2.2.1 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce:

„1.1.2. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Nášlapná vrstva musí mít:
a) součinitel smykového tření nejméně 0,5, nebo
b) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
c) úhel kluzu nejméně 10°, popřípadě ve sklonu pak:
d) součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tg alfa, nebo
e) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40 x (1 + tg alfa), nebo
f) úhel kluzu nejméně 10° x (1 + tg alfa)“, přičemž „alfa je úhel sklonu ve směru chůze“.
 
„2.2.1. Stupnice nástupního a výstupního schodišťového stupně každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí. Ve stavbách pro železnici, metro a odbavovací terminály veřejné dopravy musí být u schodů o šířce 3 000 mm a více tato stupnice označena pruhem žluté barvy šířky 100 mm na délku schodu, ve vzdálenosti nejvýše 50 mm od hrany schodu. Kontrastní označení podstupnice je nepřípustné.“





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 4/2012

NOVOSTAVBA BUDOVY ENVIRONMENTÁLNÍHO NÁVŠTĚVNICKÉHO, INFORMAČNÍHO A VZDĚLÁVACÍHO CENTRA
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 7. 6. 2012, č. j. 20634/2012-82)

K žádosti o vyjádření, zda se vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) vztahuje na stavební záměr novostavby budovy označené jako „Environmentální návštěvnické, informační a vzdělávací centrum“, odbor stavebního řádu MMR zaujal toto stanovisko:

Bezbariérová vyhláška ve svém § 2 odst. 1 písm. b) stanoví, že podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností. Pojem veřejnost zahrnuje otevřený i objednávkový systém.

Dále podle § 6 odst. 1 písm. c) bezbariérové vyhlášky se stavbou občanského vybavení rozumí stavba pro obchod a služby. Mezi služby patří mimo jiné všechna poradenská, návštěvnická, kontaktní a informační centra nebo střediska.


KOMPLEXNÍ VÝMĚNA VÝTAHU V BYTOVÉM DOMĚ – POŽADAVKY NA AKUSTICKOU A HLASOVOU SIGNALIZACI
(informace odboru stavebního řádu MMR)

1/ Obecně
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů zakotvuje v § 169 odst. 1 povinnost pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy respektovat obecné požadavky na výstavbu. Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří mimo jiné požadavky na bezbariérové užívání staveb. Dále podle § 132 odst. 3 písm. e) stavebního zákona je bezbariérové užívání staveb prohlášeno za předmět ochrany veřejného zájmu. Technické požadavky na toto bezbariérové užívání stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“). Podle § 2 odst. 1 písm. c) bezbariérové vyhlášky se podle této vyhlášky postupuje také při navrhování, povolování, provádění a kontrolních prohlídkách staveb společných prostor a domovního vybavení bytového domu.

Výstavba výtahu v bytovém domě se pak posuzuje podle § 10 odst. 1 bezbariérové vyhlášky, respektive podle bodu 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Konkrétně požadavky na akustickou a hlasovou signalizaci stanoví podbody 3.2.2 a 3.2.3. Příslušné normové hodnoty pak obsahuje norma ČSN EN 81-70 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Z výše uvedeného vyplývá, že v bytovém domě akustická a hlasová signalizace výtahu patří mezi základní požadavky. V žádném případě se nejedná o volitelný nadstandard.

2/ Požadavky na hlášení stanic v kleci výtahu upravuje bod 3.2.2 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce, který se odvolává na normové hodnoty. Příslušnou normovou hodnotou je čl. 5.4.4.2 ČSN EN 81-70, který stanoví: „Když klec zastaví, musí být oznámena poloha klece hlasem v nejméně jednom z místních úředních jazyků. Vážená hladina hluku A musí být mezi 35 dB a 65 dB, seřiditelná podle místních podmínek.“

Za aplikačně nejvhodnější způsob se považuje hlasová fráze například „třetí patro“. Průběžné hlášení všech podlaží, kterými výtah jen projíždí je nadbytečné.

3/ Požadavek na zvukový signál pro otevírání dveří upravuje opět bod 3.2.2 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce, který se odvolává na normové hodnoty. Příslušnou normovou hodnotou je v tomto případě čl. 5.4.3.1 normy ČSN EN 81-70, který stanoví: „Po stlačení ovládače řídicího systému, musí na nástupišti zvukový signál oznamovat otevírání dveří. Hluk dveří je postačující, jestliže je vážená hladina hluku A 45 dB nebo vyšší.“

Pokud nepostačuje samotný hluk otevíraných dveří, pak z hlediska aplikace se za nejvhodnější zvukový signál považuje gong. Naopak v praxi občas používané hlasové fráze jsou zcela nadbytečné a z uživatelského hlediska mají pouze negativní dopady.

4/ Požadavek na hlasovou informaci o směru budoucí jízdy upravuje bod 3.2.3 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce, který stanoví: „Tam, kde před vstupem do klece výtahu řídicí systém signalizuje směr budoucí jízdy výtahu, musí být zajištěna informace také pro osoby se zrakovým postižením, zejména využitím hlasové fráze.“ Za aplikačně nejvhodnější způsob se považuje hlasová fráze „výtah jede nahoru“ nebo „výtah jede dolů“.


ÚŘADY PRÁCE
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Jak již výše uvedeno, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 169 odst. 1 stanoví, že právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy. Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří také požadavky na bezbariérové užívání staveb. Pro úplnost je nutno dodat, že § 132 odst. 3 písm. e) stavebního zákona stanoví, že bezbariérové užívání staveb je považováno za předmět ochrany veřejného zájmu. Technické požadavky na toto bezbariérové užívání pak stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“). Podle § 2 odst. 1 písm. b) se bezbariérová vyhláška vztahuje také na stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností. Tyto stavby se posuzují podle § 6 až 9 této vyhlášky. Konkrétně § 6 odst. 1 písm. a) bezbariérové vyhlášky stanoví, že stavbou občanského vybavení se rozumí mimo jiné stavba pro veřejnou správu, kterou je i pobočka Úřadu práce.

Podle § 2 odst. 2 se ustanovení bezbariérové vyhlášky uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Dále podle § 2 odst. 3 této vyhlášky se u staveb, které jsou kulturními památkami, ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.
 
V České republice není zákonem upravena povinnost dodatečně odstraňovat bariéry ve stávajících stavbách. Na centrální úrovni však existuje Národní rozvojový program mobility pro všechny, který administruje sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Tento program je zaměřen na odstraňování bariér v budovách státních a veřejných institucí a odstraňování bariér v dopravě prostřednictvím budování komplexních bezbariérových tras ve městech a obcích. Další informace lze získat na internetové adrese: http://vvzpo.vlada.cz.

Konkrétně Úřad práce České republiky je pak v působnosti resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho internetová adresa je http://www.mpsv.cz.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 3/2012

Bezbariérové prostředí ve stavbách pro vzdělávání
(informace odboru stavebního řádu MMR)

1. Obecně
Podle ústavního pořádku České republiky má každý právo na vzdělání; viz čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod v platném znění. Z hlediska osob se zdravotním postižením je jednou z nezbytných podmínek k realizaci tohoto práva bezbariérové prostředí, které zahrnuje především požadavky na bezbariérové užívání staveb a dále například vybavení zvláštními pomůckami. Požadavky na bezbariérové užívání staveb pak stanoví zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 398/2009 sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

2. Parkování a přístup do stavby
Parkovací plochy musí splňovat určený podíl bezbariérových parkovacích míst; viz § 4 odst. 2 bezbariérové vyhlášky. Požadavky na přístupy do všech druhů bezbariérových staveb pak stanoví § 5 této vyhlášky.

3. Stavby pro vzdělávání
Stavbou občanského vybavení se rozumí mimo jiné stavba škol, předškolních a školských zařízení; viz § 6 odst. 1 písm. f) bezbariérové vyhlášky. Všechny stavby občanského vybavení se pak posuzují podle § 6 až 9 této vyhlášky.

4. Prostory určené pro veřejnost
Stavby občanského vybavení musí být plně bezbariérové v částech určených pro užívání veřejností; viz § 6 odst. 2 až 4 bezbariérové vyhlášky. Za prostory pro veřejnost se považují především prostory pro rodiče nebo jiný doprovod, včetně přístupu do těchto prostor.

V případě mateřských škol se předpokládá zvýšený pohyb osob doprovázejících dítě v kočárku a to z důvodu, že rodič pečuje o mladšího sourozence.

5. Prostory pro děti, žáky a studenty
Stavby škol, předškolních a školských zařízení musí mít bezbariérové také prostory pro děti, žáky a studenty; viz § 8 odst. 6 věta první bezbariérové vyhlášky.
 
Prostory pro děti, žáky a studenty zahrnují především vstup, chodby, výtah, herny, místnost pro odpočinek, třídy, posluchárny, hygienická zařízení, školní knihovny, školní jídelny, menzy a vysokoškolské koleje, popř. venkovní prostory nebo celé areály.

Třídy a posluchárny se posuzují jako prostory pro shromažďování; viz § 8 odst. 1 a 2 bezbariérové vyhlášky.

U budov vysokoškolských kolejí musí být splněn určený podíl bezbariérových pokojů; viz § 8 odst. 3 bezbariérové vyhlášky. Bezbariérové řešení platí také pro součásti a příslušenství tohoto pokoje jako je hygienický prostor a případná kuchyňka.

V obecné rovině lze konstatovat, že z hlediska univerzálnosti daného prostoru a jeho dalšího možného vybavení pro potřeby konkrétního uživatele se zdravotním postižením zde platí obdobné principy jako u upravitelného bytu. Z toho jednoznačně vyplývá, že tyto prostory musí být navrženy a provedeny tak, aby bez dalších stavebních úprav mohly sloužit osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Cílové vybavení pro všechny možnosti již v této fázi by bylo ekonomicky neodůvodnitelné a ani by nebylo uživatelsky účelné.
Další adresná a přiměřená opatření mohou být přijata tedy až s ohledem na individuální potřeby osoby se zdravotním postižením, která daný prostor bude pravidelně využívat (zabezpečení vytypovaných míst a vybavení madly nebo orientačním majáčkem nebo zařízením pro indukční poslech apod.); viz např. § 132 odst. 3 písm. c) stavebního zákona v platném znění a § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo § 21 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

6. Prostory pro mimoškolní vzdělávání
Prostory pro mimoškolní vzdělávání se posuzují obdobně jako prostory pro školy, předškolní a školská zařízení; viz § 8 odst. 6 věta druhá bezbariérové vyhlášky. Prostory pro mimoškolní vzdělávání jsou především prostory pro základní umělecké školy, kluby mládeže, výuku cizích jazyků apod.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 2/2012

PŘEHLED PŘÍSPĚVKŮ A TÉMAT K PROBLEMATICE BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVEB ZA ROKY 2010 A 2011
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Dne 18. listopadu 2009 nabyla účinnost vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Od roku 2010 byla ve Stavebně správní praxi zveřejněna řada příspěvků k problematice bezbariérového užívání staveb, přičemž některé příspěvky obsahovaly více témat. Celkem jde o 25 příspěvků a 40 témat. Odbor stavebního řádu MMR proto zpracoval přehled těchto příspěvků a témat k usnadnění zpětného vyhledávání informací.

Pro úplnost je třeba uvést, že archiv Stavebně správní praxe v digitální podobě je k dispozici na internetovém portálu Ústavu územního rozvoje, tedy na URL adrese http://www.uur.cz pod odkazem Publikační činnost a knihovna a dále pod odkazem časopis Urbanismus a územní rozvoj.

Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2010:

Číslo 1/2010
Posudky k bezbariérovému užívání staveb

Číslo 2/2010
Nová bezbariérová vyhláška

Číslo 3/2010
Povinnost respektovat požadavky na bezbariérové užívání staveb
Stanoviska k dotazům z praxe:
• Únikové cesty
• Vyhrazená parkovací stání
• Vstupy do budov a dveře
• Ovládání oken ve stavbách občanského vybavení
• Záchodová kabina pro osoby na vozíku s asistencí
• Výjimky z bezbariérového užívání staveb
• Bytový dům s občanskou vybaveností
• Výtahy a zdvihací plošiny

Číslo 4/2010
Odpovědnost za zajištění bezbariérového užívání staveb
Rozměry plošin pro dopravu osob na vozíku
Varovný pás
 
Číslo 5/2010
Publikace
• Matuška Jaroslav: Bezbariérová doprava
• Šestáková Irena, Lupač Pavel: Budovy bez bariér
• Sborník příspěvků z konference „Společně k bezbariérovosti III“
Počet schodišťových stupňů v jednotlivých částech stavby

Číslo 6/2010
Informace Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, o. s. Informace Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky
Rozměr sklopného sedátka ve sprchovém koutu/boxu
Tolerance skutečně naměřené hodnoty výšky sedátka klozetové mísy nad podlahou


Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2011:

Číslo 1/2011
Program mobility
Konference
• Přístupnost prostředí pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji
• Přístupnost dopravy pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji
Vyhrazená parkovací místa pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené na parkovací ploše s podélným řazením vozidel a průkaz ZTP-P
Označování automaticky posuvných celoskleněných dveří do obchodního domu
Seznam pracovišť konzultačních středisek nipi ČR, o. s.

Číslo 2/2011
Dálkové ovládání akustického vedení a informací pro osoby se zrakovým postižením
Požadavky na bezbariérové užívání schodiště – vztah normy a vyhlášek

Číslo 3/2011
Nová norma ČSN 73 6056

Číslo 4/2011
Zvláštní užívání komunikace pro chodce – umístění a zabezpečení restauračních zahrádek a míst pro prodej zboží

Číslo 5/2011
Podpora při odstraňování bariér v budovách
Podpora při odstraňování bariér v dopravě

Číslo 6/2011
Novinky a změny dotýkající se požadavků na bezbariérové užívání staveb
• Publikace – Zdařilová Renata: Bezbariérové užívání staveb.
• K pojmu upravitelný byt
• K pojmu byt zvláštního určení
• Speciální označení vozidel
• Parkovací místa
• Požadavky na elektrické rozvody v bytových domech a v bytech určených pro osoby se zdravotním postižením
 
KOMPLEXNÍ VÝMĚNA DVOU VÝTAHŮ V BYTOVÉM DOMĚ – ROZMĚRY KLECÍ VÝTAHŮ
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 4. 5. 2011, č.j. 17660/2011-82)

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 169 odst. 1 zakotvuje povinnost pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy respektovat obecné požadavky na výstavbu. Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří mimo jiné technické požadavky na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.) a požadavky na bezbariérové užívání staveb (vyhláška č. 398/2009 Sb.). Dále podle § 132 odst. 3 písm. e) stavebního zákona je bezbariérové užívání staveb předmětem ochrany veřejného zájmu.

Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, v § 28 odst. 2 stanoví, že „Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat.“

Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“), v § 2 odst. 1 písm. c) stanoví, že podle této vyhlášky se postupuje také při navrhování, povolování, provádění a kontrolních prohlídkách staveb společných prostor a domovního vybavení bytového domu.

Bezbariérové užívání výtahu v bytovém domě se pak posuzuje podle § 10 odst. 1, resp. § 6 odst. 2, bezbariérové vyhlášky. Návazně požadavky na technické řešení výtahu obsahuje bod 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Konkrétně požadavky na rozměry klece výtahu obsahuje bod 3.1.2, který stanoví, že „Šachetní a klecové dveře výtahu musí být provedeny jako samočinné vodorovně posuvné dveře. Klec výtahu musí mít šířku nejméně 1 100 mm a hloubku nejméně 1 400 mm. Šířka vstupu musí být nejméně 900 mm. Ve stavbě pro internát pro osoby s těžkým pohybovým postižením a ve stavbě pro domov pro osoby s těžkým pohybovým postižením musí mít alespoň jedna klec výtahu rozměry nejméně 2 000 mm x 1 400 mm; ve stavbě pro nemocnici musí mít alespoň jedna klec výtahu šířku nejméně 1 400 mm a hloubku nejméně 2 300 mm. Šířka těchto vstupů musí být nejméně 1 100 mm. V odůvodněných případech u změn dokončených staveb může být klec výtahu zmenšena až na šířku nejméně 1 000 mm a hloubku nejméně 1 250 mm. Šířka vstupu musí být nejméně 800 mm.“

K bodu 3.1.2 lze v obecné rovině uvést, že:
První, druhá a třetí věta nestanoví omezení pro určitý typ stavby ani na určitý počet výtahů v této stavbě. Z toho vyplývá, že tyto požadavky platí jednak pro všechny typy bezbariérově užívaných staveb, tedy i na bytové domy s výtahem a zároveň na všechny výtahové klece v dané stavbě.
Čtvrtá a pátá věta se na bytové domy nevztahují.
Šestá a sedmá věta obsahují určité možnosti pouze pro stávající stavby a lze je za stanovených podmínek použít pro každou výtahovou klec v této stavbě. Jinak platí rozměry nejméně 1 100 mm x nejméně 1 400 mm.

Současně šestá a sedmá věta aplikuje § 2 odst. 2 bezbariérové vyhlášky, který stanoví, že „Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.“ Podle § 2 odst. 5 stavebního zákona se za změnu dokončené stavby považuje nástavba, přístavba a stavební úprava.

K § 2 odst. 2 bezbariérové vyhlášky je třeba uvést, že ze závažných důvodů lze sice upustit od plnění jednotlivých ustanovení této vyhlášky v nezbytné míře, popřípadě i zcela. Projektant však musí ke každému takovému ustanovení uvést jednoznačné důvody tak, aby bylo možné je objektivně posoudit a kdykoliv je vyhodnotit; viz například § 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, resp. zejména část A. písm. e) a část B. bod 8 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Technické požadavky na bezbariérové užívání výtahů vycházejí z praxe v oblasti výtahového průmyslu na území celé Evropy a do bezbariérové vyhlášky jsou převedeny především z normy ČSN EN 81-70.


NAVRHOVÁNÍ PROVOZOVNY KOSMETIKY
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 12. 10. 2011, č.j. 35365/2011-82)

Jak již bylo uvedeno, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení § 169 odst. 1 stanoví pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy obecnou povinnost respektovat obecné požadavky na výstavbu. Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří také požadavky na bezbariérové užívání staveb. Dále zvláštní odpovědnost pro jednotlivé právnické a fyzické osoby stanoví příslušná ustanovení stavebního zákona. V souvislosti s požadavky na bezbariérové užívání staveb platí pro projektovou činnost ve výstavbě zejména § 159 odst. 2 stavebního zákona, v § 132 odst. 3 písm. e) téhož zákona je bezbariérové užívání staveb prohlášeno za předmět ochrany veřejného zájmu.

Konkrétní technické požadavky na bezbariérové řešení pak stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

Podle § 2 odst. 1 písm. b) se bezbariérová vyhláška vztahuje také na stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností. Požadavky na tyto stavby stanoví § 6 až 9 vyhlášky.

Stavba provozovny kosmetiky jakožto stavba pro služby jed-označně patří mezi stavby občanského vybavení; viz § 6 odst. 1 písm. c) bezbariérové vyhlášky. Je nutno zdůraznit, že pojem veřejnost zahrnuje otevřený i objednávkový systém.




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 1/2012

České technické normy obsahující normové hodnoty odkazované „bezbariérovou vyhláškou“
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Dnem 18. 11. 2009 nabyla platnosti a účinnosti vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, kde bylo použito systému normových hodnot. Proto, jako pracovní pomůcka, byl zpracován seznam českých technických norem obsahující normové hodnoty použité v jednotlivých ustanoveních vyhlášky (uspořádání podle bodů příloh) a aktualizovaný je ke dni 1. 11. 2011.

Soubor ve formátu PDF je ke stažení na internetové adrese http://www.mmr.cz pod odkazy:
> Územní plánování a stavební řád > Stanoviska a metodiky > Pracovní pomůcka k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb – seznam českých technických norem.


Nová norma ČSN EN 81-41 Svislé zdvihací plošiny
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Od 1. 8. 2011 je účinná nová norma ČSN EN 81-41 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 41: Svislé zdvihací plošiny pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu.

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 81-41 z prosince 2010. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.
 
Nová norma je harmonizovaná ke směrnici Rady 2006/42/EC ze 17. května 2006, o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se strojních zařízení. V České republice je tato směrnice zavedena nařízením vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, v platném znění.

Předmluva této normy uvádí, že „Tato norma neplatí pouze pro základní zdravotní a bezpečnostní požadavky směrnice na strojní zařízení, ale kromě toho stanoví minimální zásady pro instalaci zdvihacích plošin do budov/staveb. V některých státech mohou platit předpisy pro konstrukci budov atp., které nelze opomíjet.“

K tomu lze doplnit, že v České republice se ve vztahu k požadavkům na bezbariérové užívání staveb jedná především o vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

K aplikaci bezbariérové vyhlášky je třeba zdůraznit, že zdvihací plošina překonává určitou existující bariéru a slouží jen jako náhradní řešením pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Podle § 5 odst. 1 (přístupy do staveb), § 6 odst. 2 (stavby občanského vybavení), § 10 odst. 1 (stavby bytových domů) a § 12 odst. 1 (stavby pro výkon práce) této vyhlášky, resp. bodu 3.0 její přílohy č. 1 jsou zdvihací plošiny určeny pro změny dokončených staveb. Novostavby musí být řešeny bez výškových rozdílů nebo mohou být použity bezbariérové rampy a výtahy.

Dále bod 3.1.6 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce stanoví, že „Požadavky na osvětlení, ovládací a nouzové zařízení svislé zdvihací plošiny a na ohražení u jízdní dráhy s ohražením stanoví příslušné normové hodnoty.“.

Požadavky na:
• osvětlení obsahuje článek 5.5.4 této normy;
• ovládací a nouzové zařízení obsahují oddíly 5.5.15 až 5.5.17 a článek 5.9.6 této normy;
• ohrazení jízdní dráhy obsahují oddíly 5.6 až 5.8 této normy.

Za normové hodnoty k bezbariérové vyhlášce lze považovat pouze požadavky na navrhování a provádění bezbariérového užívání staveb, nikoliv požadavky na vlastní strojní zařízení nebo na jeho servis a údržbu.

Závěrem je třeba upozornit, že touto normou se s účinností od 1. 1. 2012 (viz oprava č. 1 k normě ČSN EN 81-41) nahrazuje ČSN ISO 9386-1 (27 4013) z května 2002 Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí – Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz – Část 1: Svislé zdvihací plošiny.


Nová norma ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Od 1. 10 2011 je účinná nová norma ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže. Tato norma nahrazuje ČSN 73 6057: 1988 Jednotlivé a řadové garáže – Základní ustanovení a ČSN 73 6058: 1988 Hromadné garáže – Základní ustanovení.
 
Předmluva k této nové normě obsahuje základní údaje a výčet vazeb na další předpisy. Zde je uvedeno, že norma nově obsahuje také požadavky na bezbariérové užívání staveb. Dále se konstatuje, že mezi souvisící právní předpisy patří mj. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a z výše uvedeného důvodu také vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

V této souvislosti je třeba upozornit zvláště na ustanovení
• § 4 odst. 2 bezbariérové vyhlášky, resp. návazně body 1.1.4 a 1.1.5 její přílohy č. 2 (vnější i vnitřní odstavné a parkovací plochy pro osobní motorová vozidla);
• § 4 odst. 3 této vyhlášky, resp. návazně opět body 1.1.4 a 1.1.5 její přílohy č. 2 (parkovací místa u staveb pro obchod, služby a zdravotnictví);
• § 11 odst. 1 této vyhlášky, resp. návazně bod 7.1.1 její přílohy č. 3 (parkovací místo k bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením).

Kapitoly 1 až 3 nové normy jsou obecné a nemají žádný přímý vztah k aplikaci požadavků bezbariérové vyhlášky.

Kapitola č. 4 této normy obsahuje všeobecné požadavky. Její článek 4.3.4 písm. d) zahrnuje mezi zásady pro navrhování garáží také požadavky na jejich bezbariérové užívání.

Kapitola č. 5 této normy obsahuje společná ustanovení. Její oddíl 5.5 řeší bezbariérové užívání.

Články 5.5.1 až 5.5.4 uvádí rozsah bezbariérového užívání, resp. uvádí výčet bezbariérových prvků a postupy pro jejich navrhování. Konkrétně se jedná o:
• vyhrazená parkovací stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené;
• vyhrazená parkovací stání pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku;
• komunikace pro chodce podle 7.5;
• bezbariérové rampy, schodiště a výtahy pro veřejnost;
• hygienická zařízení pro veřejnost podle 7.7.1;
• automaty pro platbu a výdej parkovacích dokladů.
 
Dále článek 5.5.5 se specificky věnuje dopravnímu připojení garáže z hlediska ochrany a bezpečnosti chodců s omezenou schopností pohybu nebo orientace na přilehlých chodnících. Tento článek především poskytuje návod na správnou aplikaci hmatových prvků pro osoby se zrakovým postižením.

Kapitola č. 6 této normy obsahuje požadavky na jednotlivé a řadové garáže. Pro požadavky na technické řešení platí společná ustanovení, tedy příslušné požadavky oddílu 5.5. Další zvláštní požadavky na bezbariérové užívání jednotlivé a řadové garáže nejsou v této kapitole stanoveny.

Kapitola č. 7 této normy obsahuje požadavky na hromadné garáže. Pro požadavky na technické řešení platí společná ustanovení, tedy příslušné požadavky oddílu 5.5 a dále platí čl. 7.4.4 (rampy pro vozidla), 7.5.1 až 7.5.3 (komunikace pro chodce) a 7.7.1.1 (bezbariérové WC).

Článek 7.4.4 s ohledem na aplikaci bezbariérové vyhlášky nepřipouští na rampách pro vozidla navrhovat bezbariérová parkovací místa.

Článek 7.5.1 obsahuje principy pro vedení tras chodců.

Článek 7.5.2 řeší chodníky na rampách pro vozidla a v požadavcích na bezbariérové užívání těchto chodníků se odkazuje na bezbariérovou vyhlášku.

Článek 7.5.3 uvádí postupy pro navrhování schodů, výtahů a bezbariérových ramp ve veřejně přístupných vícepodlažních garážích.

Článek 7.7.1.1 obsahuje požadavek, že ve veřejně přístupné garáži musí mít každé hygienické zařízení pro uživatele část řešenou s ohledem na jeho bezbariérové užívání; viz § 7 odst. 1 bezbariérové vyhlášky.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 6/2011

Novinky a změny dotýkající se požadavků na bezbariérové užívání staveb
(informace odboru stavebního řádu MMR)

V září 2011 vydalo Informační centrum ČKAIT, s. r. o., publi kaci s názvem „Bezbariérové užívání staveb. Metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“. Autorem publikace je Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. (1. vydání, ISBN 978-80-87438-17-6).

Cílem publikace je poskytnout komentář k bezbariérové vyhlášce s bohatým doprovodných grafickým vyobrazením. Účelem je také zajistit jednotnou aplikaci této vyhlášky v praxi.

Zároveň je metodika zpracována v návaznosti na oblast bydlení, respektive ve vládou schválené Koncepci bydlení ČR do roku 2020 je jedním z cílů a priorit zvýšení dostupnosti bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Publikace proto nabízí i způsob, jak záležitost řešit obecně od vnějšího přístupného prostředí až po vlastní prostory bytového domu obecně a postupně odstraňovat prvky komplikující život těmto osobám. V závěru publikace je uveden metodický přístup k problematice bezbariérového prostředí.
 
Publikace byla vydána Informačním centrem ČKAIT, s. r. o. pro Ministerstvo pro místní rozvoj a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. V knižní podobě byla rozeslána na všechny stavební úřady v České republice a zároveň byla dána k dispozici všem autorizovaným osobám ČKAIT. Metodika je určena také ostatním účastníkům procesu výstavby, popř. také osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich organizacím.

K pojmu upravitelný byt
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) používá v § 2 odst. 1 písm. c) pojem upravitelný byt.

Definici tohoto pojmu vymezilo ustanovení § 2 písm. c) nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám. Stavebně technické požadavky na tyto byty pak stanovila příloha k tomuto nařízení, která však byla v rozporu s požadavky bezbariérové vyhlášky.

Dne 1. srpna 2010 nabyl účinnosti čl. I bod 2 nařízení vlády č. 228/2010 Sb., který mění původní definici pojmu upravitelný byt. Novelizační bod 16 současně zrušuje přílohu k původnímu nařízení. Stavebně technické požadavky na upravitelný byt nově řeší odkazem na bezbariérovou vyhlášku. Citovaná novela tedy odstranila rozpor mezi výše citovaným nařízením vlády a bezbariérovou vyhláškou.

K pojmu byt zvláštního určení
Bezbariérová vyhláška opět ve svém § 2 odst. 1 písm. c) používá pojem byt zvláštního určení a uvádí odkaz na § 9 odst. 1 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

Dne 1. listopadu 2011 nabyl účinnosti čl. I bod 2 a čl. III zákona č. 132/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V rámci těchto novelizačních bodů byla definice bytu zvláštního určení převedena do § 685 odst. 4 občanského zákoníku v platném znění. Tato změna má legislativně technickou povahu a nemá zásadní dopad na vlastní navrhování, provádění a povolování staveb.

Speciální označení vozidel
Bezbariérová vyhláška ve svém § 4 odst. 2 stanoví požadavky na parkovací místa pro vozidla přepravující osoby s těžkým pohybovým postižením a uvádí odkaz na § 67 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění platném k listopadu 2009.

S účinností od 1. srpna 2011 bylo toto ustanovení novelizováno zákonem č. 133/2011 Sb. V rámci této novely bylo dosavadní označení O 1 nahrazeno novým označením, kterým je nově parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením.
 
Pro úplnost je třeba uvést, že druhy a provedení speciálního označení stanoví vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, v platném znění. Dne 4. října 2011 nabyla účinnosti vyhláška č. 290/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb. V § 27 odst. 1 písm. a) původní vyhlášky se dosavadní speciální označení vozidla O 1 nahrazuje novým speciálním označením parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením č. O 7. Návazně se v příloze č. 7 ruší vyobrazení dosavadního označení O 1 a současně se zavádí nová příloha č. 12, která obsahuje vyobrazení nového označení č. O 7.

Účelem této změny je, aby nové označení bylo harmonizováno s komunitárním právem a platilo na území celé Evropské unie. Tato změna má především terminologickou povahu.

Parkovací místa
Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 bezbariérové vyhlášky, resp. bod 1.1.4 a 1.1.5 přílohy č. 2 k této vyhlášce stanoví technické požadavky na parkovací místa pro vozidla přepravující osoby s těžkým pohybovým postižením a technické požadavky na parkovací místa pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku.

Od 1. dubna 2011 je účinná nová norma ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. Podrobnější informace o požadavcích na bezbariérové řešení v této normě je k dispozici ve Stavebně správní praxi č. 3/2011.
 
Dále od 1. října 2011 je účinná nová norma ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže. Obdobně podrobnější informace o požadavcích na bezbariérové řešení v této normě bude zveřejněna v následujícím čísle Stavebně správní praxe.

Požadavky na elektrické rozvody v bytových domech a v bytech určených pro osoby se zdravotním postižením
Ustanovení § 10 a 11 bezbariérové vyhlášky, resp. příloha č. 1 a body 7 a 8 přílohy č. 3 k této vyhlášce stanoví technické požadavky na společné prostory a domovní vybavení bytových domů a na upravitelné byty a byty zvláštního určení.

Dne 1. října 2011 byla vydána nová TNI 33 2130 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrické rozvody v objektech s byty určenými pro osoby se zdravotním postižením a elektroinstalace v kuchyních.

Tento technický předpis poskytuje návod k navrhování a provádění elektrických rozvodů v bytových domech a v upravitelných bytech a bytech zvláštního určení. Přiměřeně jej lze také použít pro obytné části staveb pro sociální péči a také pro bezbariérové pokoje ve stavbách pro cestovní ruch.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE ČÍSLO 5/2011

PODPORA PŘI ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR V BUDOVÁCH
(informace Odboru rozvoje a strategie regionální politiky MMR)

Bezbariérovost dopravní infrastruktury a dopravních prostředků a přístupnost veřejných budov je důležitou podmínkou pro zapojení osob se sníženou schopností pohybu a orientace do aktivního života a zvýšení jejich ekonomických aktivit. Hraje také důležitou úlohu při volbě místa bydliště a pracoviště.

Ke  zlepšení stavu  v  oblasti bezbariérovosti infrastruktury a veřejných budov přijala vláda ČR usnesení č. 292 ze dne 26. března 2008, kterým schválila Národní rozvojový program mobility pro všechny. Cílem tohoto programu je zvýšení kvality a bezbariérovosti komunikací v obcích, bezbariérová dostupnost veřejných budov a zlepšení přístupu obyvatel k dopravě. Současně výše uvedeným usnesením vláda rozhodla o způsobu financování tohoto programu. Vyhlašovateli programu jsou Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a Národní rada osob se zdravotním postižením ČR.

Výzva pro předkládání záměrů komplexních bezbariérových tras, které řeší spojení důležitých míst obce či města jako jsou úřady a instituce, dopravní stavby a terminály, školy, zdravotnická zařízení, kulturní a sportovní zařízení, obchody a podobně, je vydávána 2x ročně. Předkladateli záměrů jsou města a obce České republiky. Z hlediska komplexnosti řešení je požadováno, aby předkladatelé při navrhování trasy oslovili vlastníky příslušných objektů a zapojili je do řešení dostupnosti jejich objektu. Úkolem předkladatele je tedy navrhnout a také koordinovat celý záměr, aby se jednotlivé bezbariérové úpravy vzájemně doplňovaly a v závěru vytvořily jeden funkční celek.

Financování celého programu je zajišťováno prostřednictvím dílčích programů příslušných ministerstev a ústředních orgánů státní správy. Tímto opatřením je zabezpečeno, aby se státní podporou došlo k realizaci schválených záměrů komplexních bezbariérových tras v celém rozsahu.

Jedním z dílčích programů, který zajišťuje podporu odstraňování bariér v budovách městských a obecních úřadů a domů s pečovatelskou službou je program Bezbariérové obce. Příjemcem této podpory jsou obce a města, jejichž budovy jsou začleněny do schválené komplexní bezbariérové trasy. Správcem tohoto dílčího programu je Ministerstvo pro místní rozvoj.

Na realizaci bezbariérových úprav výše uvedených budov je poskytována dotace až do výše 50 % celkových nákladů akce. Prostřednictvím tohoto programu jsou řešeny projekty zaměřené na odstraňování bariér při vstupu do budov, odstraňování bariér uvnitř budov, bezbariérové úpravy sociálních zařízení a pořizování zdvihacích a transportních zařízení.

Program je schválen na období let 2009 až 2014 a každoročně je na něj vyčleněno ze státního rozpočtu 10 mil. Kč. V letech 2009 a 2010 bylo již realizováno 17 akcí, na něž byly poskytnuty dotace ve výši 18 mil. Kč. U příjemců dotace byla realizována díla v celkové výši nákladů dosahující 38 mil. Kč.

Program pokračuje i v letošním roce. Z celkového počtu 14 přijatých žádostí byly schváleny všechny žádosti obcí a měst, které splnily podmínky programu. K podpoře bylo schváleno celkem 10 akcí, jejichž celkové náklady by měly dosáhnout
22 mil. Kč.

Za dobu existence programu se ukázalo, že program se stal pro obce a města vhodným nástrojem pro bezbariérová řešení budov obecních a městských úřadů, a tím naplňuje stanovený cíl. Lze tedy konstatovat, že pokud ze strany zastupitelstev je zájem danou problematiku řešit, dostupnost veřejných budov se zlepšuje.

Další informace o této podpoře jsou na internetové adrese http://www.mmr.cz pod odkazem Regionální politika a dále pod odkazem Dotace a programy.


PODPORA PŘI ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR V DOPRAVĚ
(informace Státního fondu dopravní infrastruktury)

Státní fond dopravní infrastruktury od svého vzniku v létě roku 2000 poskytuje v souladu se svým účelem ve smyslu § 2 odst.
1 písm. g) zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, v platném znění, každoročně příspěvky pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

Příspěvek je poskytován s cílem zvýšit bezpečnost dopravy na komunikacích I., II. a III. třídy. Zde se jedná převážně o výstavbu a rekonstrukci chodníků a přechodů pro chodce, splňujících požadavky na bezbariérové užívání staveb, včetně jejich nasvícení a míst pro přecházení.

Příspěvek je poskytován také na budování parkovacích stání vyhrazených pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené, bezbariérové úpravy chodníků podél autobusových zastávek včetně autobusových zálivů, na svislá a vodorovná dopravní značení přispívajících ke zvýšení bezpečnosti chodců.

Příjemcem příspěvku může být stát, respektive jeho organizační složka, nebo státní organizace, která hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu, kraj, respektive jeho organizační složka, která vykonává správu majetku ve vlastnictví kraje a obec, respektive její organizační složka, která vykonává správu majetku ve vlastnictví obce.

V letech 2001 až 2010 poskytl SFDI ze svého rozpočtu příspěvky na 592 akcí v celkové výši 1 209 mil. Kč. V roce 2011 byly schváleny příspěvky ve výši 179 983 mil. Kč pro 76 akcí.

Na základě zkušeností z předchozích let a z důvodu zvýšeného zájmu žadatelů uskutečňuje SFDI od roku 2008 konzultační dny pro žadatele. Konzultace slouží nejen k přípravě žádostí z hlediska jejich formálních a obsahových náležitostí, ale hlavně ke kvalitnímu zpracování projektové dokumentace, která musí být v souladu s platnou legislativou z hlediska technických požadavků zajišťujících bezbariérové užívání realizované stavby (vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, a vyhláška MD č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb).

Bohužel i přes poskytované konzultace jsou na SFDI předkládány žádosti o příspěvek na akce, jejichž projektová dokumentace v mnoha případech není v souladu s výše uvedenými vyhláškami. Nejen, že na tyto akce nemůže SFDI ze svého rozpočtu poskytnout příspěvek, ale v případě jejich realizace může paradoxně dojít až k ohrožení osob, k jejichž bezpečnosti jsou tyto akce připravovány.

Při posuzování a samotné kontrole projektových dokumentací přikládaných k žádosti o příspěvek bylo zjištěno, že nejčastějšími chybami týkajícími se bezbariérového užívání staveb se jeví:
a) nedodržování základních parametrů dopravních staveb (např. šířka chodníku, délka přechodu a místa pro přecházení, nedodržení maximálního podélného sklonu pěší trasy),
b) hmatové prvky (umístění signálního a varovného pásu, vodící linie),
c) chybně navrhované chodníky podél bus zálivů (signální a kontrastní barevný pás).

Pokud nemohou být dodrženy základní parametry a kritéria stavby stanovené vyhláškou č. 398/2009 Sb., je investor povinen požádat v odůvodněných případech příslušný speciální stavební úřad o udělení výjimky dle § 14 této vyhlášky za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona.

Vzhledem k velkému množství změn týkajících se příslušné legislativy je potřeba v neposlední řadě věnovat pozornost obsahové a věcné správnosti rozhodnutí vydávaných příslušnými stavebními úřady (o povolení realizace stavby), na jejichž základě budou stavby realizovány tak, aby jejich realizací bylo dosaženo sledovaného účelu zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
 
I přes omezené finanční prostředky určené na budování dopravní infrastruktury má tento program své důležité a nezastupitelné místo v rozpočtu SFDI, který každoročně schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Je to s vědomím, že tyto příspěvky, v rámci vyhlášeného programu ke zvýšení bezpečnosti dopravy, jsou dobře vynaložené finanční prostředky, byť by měly zachránit jeden jediný lidský život.

Bližší informace lze získat na www.sfdi.cz.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 4/2011


ZVLÁŠTNÍ UŽÍVÁNÍ KOMUNIKACE PRO CHODCE – UMÍSTĚNÍ A ZABEZPEČENÍ RESTAURAČNÍCH ZAHRÁDEK A MÍST PRO PRODEJ ZBOŽÍ
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 1. 4. 2011, čj. 12430/2011-82)

K dotazu z praxe, který se týkal aplikace vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zaujal odbor stavebního řádu MMR následující stanovisko:

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen
„bezbariérová vyhláška“) v § 2 odst. 1 písm. a) mimo jiné stanoví, že podle této vyhlášky se postupuje při užívání a při kontrolních prohlídkách staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství. Požadavky na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství jsou obsaženy v § 4 bezbariérové vyhlášky.

Konkrétně § 4 odst. 1 stanoví, že „Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce.“

Současně pro umisťování a zabezpečení překážek na komunikacích pro chodce platí § 4 odst. 5 bezbariérové vyhlášky, respektive návazně bod 1.2.10 přílohy č. 1 a body 1.2.1 až 1.2.3 přílohy č. 2 k této vyhlášce. K danému dotazu se vzta huje pouze bod 1.2.10 přílohy č. 1 a bod 1.2.1 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Příloha č. 1 obsahuje obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb nebo-li tzv. zásady pro bezbariérové užívání staveb. Její bod 1.2.10 mimo jiné stanoví, že „Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné překážky.“

Příloha č. 2 obsahuje technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství. Její bod 1.2.1 stanoví, že „Překážky na komunikacích pro chodce, zejména telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, výkladce, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení a stromy musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1500 mm.“

Definice přirozené vodicí linie je obsažena v bodě 1.2.1.1 přílohy č. 1 k této vyhlášce, v němž je mimo jiné uvedeno, že přirozenou vodicí linii tvoří přirozená součást prostředí, zejména stěna domu, podezdívka plotu, obrubník trávníku vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl nebo jiné kompaktní prvky šířky nejméně 400 mm a výšky nejméně 300 mm, sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru nebo exteriéru; přirozenou vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky. Délka jednotlivých částí přirozeného hmatného vedení musí být nejméně 1500 mm.

Dalším příkladem přirozené vodicí linie může být pódium výšky nejméně 30 cm nebo plot či zábradlí se zarážkou pro bílou hůl. Naopak místo pro prodej zboží toto ustanovení zpravidla nesplňuje a v praxi je častým zdrojem úrazů, například zakopnutí, náraz tělem nebo hlavou. Vždy však je rozhodující posouzení konkrétního objektu a jeho okolí z hlediska návaznosti vodicí linie a průchodu podél této linie. Je třeba zdůraznit, že časté změny směru znesnadňují orientaci osoby se zrakovým postižením a výše uvedený požadavek na jednotlivé části vedení v podélném směru o délce nejméně 1500 mm je podložen empirickým výzkumem v oblasti prostorové orientace.

Požadavky z hlediska obecné bezpečnosti obsahuje také norma ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Její článek 15.9.2 stanoví, že „Prodejní stánky, kiosky, restaurační zahrádky, hygienická zařízení, telefonní budky, reklamní tabule a další podobná zařízení, která se mohou situovat do přidruženého dopravního prostoru, se musí navrhovat mimo pruhy/pásy pro vozidla i chodce v tomto prostoru a mimo rozhledová pole křižovatek a směrových oblouků a musí být umístěna v přidruženém dopravním prostoru tak, aby vždy ponechala průchozí prostor v šířce odpovídající intenzitě provozu chodců, nejméně však 1,50 m, a nesmí omezit volný průchod zrakově postižených při využívání přirozených a umělých vodicích linií a musí splňovat podmínky zvláštního předpisu. Tato zařízení mají být umístěna od okraje hlavního dopravního prostoru ve vzdálenosti 1,50 m a nesmí být
ve vzdálenosti < 1,00 m. V případě restauračních zahrádek lze vzdálenost snížit až na 0,50 m. V zájmu zajištění bezpečného
rozhledu musí být tato zařízení včetně samostatných reklamních poutačů umístěna v nejmenší vzdálenosti 20 m od hranice křižovatky.“

Pro pevné prodejní stánky povolované jako dočasné stavby platí obdobná pravidla; viz výše. Dále pro navrhování, povolování a provádění těchto staveb platí také § 6 až 9 bezbariérové vyhlášky; viz její § 6 odst. 1 písm. c).





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 3/2011

NOVÁ NORMA ČSN 73 6056
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Od 1. 4. 2011 je účinná nová norma ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel, která obsahuje také požadavky na bezbariérové užívání těchto staveb.

Podle předmluvy této normy patří mezi souvisící právní předpisy také zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“). Citovaná česká technická norma aplikuje zejména § 4 odst. 2 a 3 bezbariérové vyhlášky, resp. body 1.1.4 a 1.1.5 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Kapitoly 1 až 3 této normy jsou obecné a nemají žádný přímý vztah k aplikaci požadavků na bezbariérové užívání staveb.

Kapitola č. 4 této normy obsahuje všeobecné požadavky. Její článek 4.1.1 písm. b) a 4.1.3 pamatuje také na osoby těžce pohybově postižené a osoby doprovázející dítě v kočárku, respektive na parkovací stání pro vozidla těchto osob.

Kapitola č. 5 této normy obsahuje zásady návrhu parkovacích stání. Její článek 5.1.3 připomíná požadavky na příčný a podélný sklon bezbariérově užívaných parkovacích stání a přístupových komunikací k nim.

Kapitola č. 6 této normy obsahuje prostorové uspořádání parkovacích stání. Její oddíl 6.6 nebo-li články 6.6.1 až 6.6.5 aplikují požadavky vyhlášky na rozměry jednotlivých typů bezbariérových parkovacích stání. Současně obrázek č. 7 této normy obsahuje grafické vyjádření příkladu návrhu vyhrazených parkovacích stání s kolmým řazením pro vozidla přepravující osobu těžce pohybově postiženou.

Kapitola č. 7 této normy obsahuje požadavky na parkoviště. Její článek 7.3.3 stanoví pravidla na komunikace pro chodce vně parkoviště s ohledem především na požadavky bezbariérové vyhlášky.

Kapitola č. 8 této normy obsahuje další ustanovení a vybavení parkovacích ploch. Její článek 8.3.2 stanoví pravidla pro zřizování hygienického zařízení pro veřejnost opět s ohledem především na požadavky bezbariérové vyhlášky.

Příloha A (normativní) k uvedené české technické normě obsahuje symboly pro označení vyhrazených parkovacích stání. První symbol je určen pro označení parkovacího stání vyhrazeného pro vozidla přepravující těžce pohybově postižené. K tomu je třeba zmínit, že konkrétní požadavky na tento symbol stanoví vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (značka V 10f). Druhý symbol je určen pro označení parkovacího stání vyhrazeného pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 2/2011

DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ AKUSTICKÉHO VEDENÍ A INFORMACÍ PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM
(Ing. Petr Novák, odbor stavebního řádu MMR)

Ztráta zraku nebo jeho závažná porucha způsobuje zásadní omezení vnímání informací potřebných k samostatnému pohybu ve všech možných prostředích.

Vzhledem k dobrým uživatelským vlastnostem akustických orientačních a informačních opatření se v České republice zařízení pro akustické vedení a informace začala instalovat již v první polovině 90. let minulého století. Nejprve se jednalo o jednoduchá elektromechanická zařízení, která byla v trvalém provozu. Postupně se tato zařízení nahradila digitálními systémy a vyvinul se způsob jejich dálkového ovládání.

V současné době systém dálkového ovládání funguje na principu elektronických kódovaných signálů. Pro tento účel Český  telekomunikační úřad vyhradil frekvenci 86,790  MHz a to jednotně pro celé území České republiky. Na jedné straně systému je vysílačka povelů, kterou vlastní osoba se zrakovým postižením a na straně druhé je akustické zařízení s přijímačem povelů. Dálkové ovládání musí být zajištěno ze vzdálenosti nejméně 40 m.

Vysílačka povelů je buď samostatné zařízení nebo může být integrována do horního dílu bílé hole. Vysílačka vždy obsahuje 6 typů povelů.
 
Pro novostavby a změny dokončených staveb platí, že:
• Určené budovy musí mít nad vchodem umístěn zvukový majáček. Povelem č. 1 se aktivuje informace o názvu stavby, například „Magistrát hlavního města Prahy“. Dále povelem č. 2 se aktivuje stručný popis interiéru nebo popis trasy k informační přepážce.
• Eskalátorové soustavy (popřípadě i jednotlivý eskalátor) musí mít nad vstupní hranou umístěn obdobný zvukový majáček. Povelem č. 2 se aktivuje informace o aktuálním režimu jednotlivých pohyblivých pásů v rámci této eskalátorové soustavy, například „Pravý eskalátor jede nahoru, prostřední stojí a levý jede dolů“.
• Pevné schodiště do podchodů a na lávky musí mít rovněž zvukový majáček. Typickou situací je podchod v železniční stanici. Povelem č. 1 se aktivuje informace pro ty, kdo vystupují z podchodu na nástupiště, například „Třetí nástupiště, železniční stanice Praha hlavní nádraží“. Dále povelem č. 2 se aktivuje informace pro ty, kdo naopak vstupují z nástupiště do tohoto podchodu, například „Po sestoupení do podchodu vpravo je přístup k druhému a prvnímu nástupišti a dále do odbavovací haly. Po sestoupení do podchodu vlevo je přístup k nástupišti čtyři až sedm“. V podchodu pražského metra se povel č. 1 použije obdobně, například „Výstup na Zenklovu ulici, tramvaje směr Kobylisy a Ďáblice“. Povel č. 2 se zpravidla nenavrhuje.
• Světelně řízené přechody pro chodce musí mít akustickou signalizaci pro nevidomé. Signál pro chodce se znamením „Stůj!“ je vyjádřen akustickým signálem o kmitočtu přibližně 1,5 Hz. Signál pro chodce se znamením „Volno“ je vyjádřen akustickým signálem o kmitočtu přibližně 8 Hz. Tato signalizace může být v trvalém provozu, popřípadě ji lze aktivovat povelem č. 5. Tyto principy s určitými specifiky platí také pro světelně řízené železniční přejezdy.
• Informace pro orientaci veřejnosti, jako jsou zejména aktuální odjezdy spojů, se vybavují hlasovým výstupem pro osoby se zrakovým postižením. Toto specifické rozhraní se aktivuje povelem č. 6.
• Vozidla městské hromadné dopravy mají vně pláště vozidla zvukový majáček. Povelem č. 3 se aktivuje informace o čísle a směru jízdy vozidla, například „Linka 22 směr Bílá Hora“. Dále povelem č. 4 se aktivuje samoobslužné otevírání dveří. U některých vozidel se tímto povelem aktivuje pouze upozornění pro řidiče o požadavku na centrální otevření takto ovládaných dveří.

Současně pro zvukové majáčky platí, že obsahují úvodní trylek a hlasovou frázi. Úvodní trylek pro úrovňový vstup je typu „I-Á“, pro schody a bezbariérové rampy je typu „BRLM“ a pro eskalátory je typu „CINK“. Odezva akustického zařízení může být zpožděna o 1 až 3 sekundy tak, aby byly slyšet alespoň úvodní trylky všech majáčků v dosahu vysílačky. Proto trylek musí být o třetinu hlasitější než hlasová fráze. Hlasová fráze má být slyšet až v bezprostřední blízkosti příslušného majáčku. Formulace hlasové fráze musí respektovat zásady prostorové orientace osob se zrakovým postižením.

Přijímač povelů se vždy připojuje k řídicí jednotce eskalátorové soustavy, světelně řízené křižovatky, informačního systému pro orientaci veřejnosti nebo vozidla městské hromadné dopravy. Proto akustické zařízení poskytuje aktuální informace v reálném čase.
 
V České republice je provozováno více než 3 000 stacionárních majáčků. Z toho nejhustší síť je v rámci poboček České pošty, kde je v provozu přibližně 400 majáčků. Rovněž pražské metro a mnoho železničních stanic a zastávek je vybaveno těmito majáčky. Dále je tento systém nainstalován v 21 městech na téměř všech vozidlech městské hromadné dopravy. Pro úplnost je třeba doplnit, že zcela mimo tento systém se hlasová signalizace ještě instaluje do výtahů.

Takto komplexní systém akustického vedení a informací je celosvětově unikátním řešením sloužícím k vyrovnání handicapu osob se zrakovým postižením v každodenním životě. O zkušenosti České republiky v této oblasti je velký zájem i v zahraničí.

Další informace, fotografická zobrazení a zvukové soubory jsou na internetové adrese „http://www.sons.cz/docs/bariery“.

POŽADAVKY NA BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ SCHODIŠTĚ – VZTAH NORMY A VYHLÁŠEK
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 6. 1. 2011, čj. 41486/2011-82)

K dotazu z praxe, který se týkal aplikace vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zaujal odbor stavebního řádu MMR následující stanovisko:

a/ obecně
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky definuje v ustanovení § 4 českou technickou normu jako dokument schválený pověřenou právnickou osobou a stanoví, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že není určena obecná povinnost jejího dodržování. Taková povinnost však může vyplynout z jiného právního předpisu.

Vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále jen „vyhláška o TPS“), je stanovena povinnost dodržování normových hodnot příslušných norem indikativním způsobem, to znamená, že jiné postupy, které těmto požadavkům prokazatelně také vyhoví, nejsou vyloučeny.

Technické požadavky na schodiště jsou upraveny v § 22 a 23 vyhlášky o TPS. Některé technické požadavky jsou ponechány na normových hodnotách. Předmětnou normou je ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky.

Pro schodiště v bezbariérově užívaných stavbách platí § 4 odst. 1, § 6 odst. 2, § 10 odst. 1 a § 12 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“), resp. návazně vždy bod 2. přílohy č. 1 k této vyhlášce.

b/ k jednotlivým dotazům
Požadavek na průchodnou šířku schodišťového ramene stanoví § 22 odst. 8 vyhlášky o TPS. K tomu uvádíme, že pro průchodnou šířku schodišťového ramene se za normové hodnoty považují čl. 6.6.1 až 6.6.5 normy ČSN 73 4130. Dodržení těchto článků se považuje za dodržení ustanovení vyhlášky.
 
Bezbariérová vyhláška nestanoví žádný zvláštní požadavek na průchodnou šířku schodišťového ramene. Čl. 6.6.6 normy ČSN 73 4130 však obsahuje požadavek pro bezbariérově užívané stavby, kde průchodná šířka B schodišťového ramene musí být nejméně 1 500 mm, u ramene šikmé rampy nejméně 1 500 mm. První část tohoto článku, týkající se schodiště v bezbariérově užívaných stavbách je platná a bezbariérová vyhláška ji nečiní závaznou. Druhá část článku, týkající se rampy, aplikuje bod 2.1.1 přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce.

Pro schodiště ve stavbách občanského vybavení platí § 6 odst. 2 bezbariérové vyhlášky a pro schodiště ve stavbách pro výkon práce platí § 12 odst. 1 bezbariérové vyhlášky. Technické požadavky na schodiště k oběma paragrafům jsou obsaženy v bodu
2 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Tato ustanovení mimo jiné stanoví, že přístup do všech prostorů musí být zajištěn schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy. Z toho aplikačně vyplývá, že pokud je v této stavbě schodiště, musí být doplněno buď bezbariérovou rampou nebo výtahem.
 
Je třeba upozornit, že článek 4.2. normy ČSN 73 4130 – Třídění podle funkce a provozního využití, je pouze definicí schodišť a jejich rozčlenění podle druhů, v rámci provozního využití.

Pro schodiště ve stavbách bytových domů platí již zmíněné obecné požadavky uvedené ve vyhlášce o TPS a požadavky § 10 odst. 1 bezbariérové vyhlášky a její přílohy č.1 bodu 2.

Bod 2.0.1 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce stanoví, že bezbariérově se řeší hlavní a přiměřeně úniková a ostatní schodiště.

Požadavky na hlavní schodiště musí být splněny v plném rozsahu. Pro úniková a ostatní schodiště platí zejména body 2.2.1 a 2.2.2 a částečně bod 2.1.3 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce. Body 2.0.2, 2.1.1 a 2.1.2 této přílohy se aplikují s ohledem na konkrétní účel schodiště.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 1/2011

PROGRAM MOBILITY
(informace Vládního výboru pro zdravotně postižené občany)

Národní rozvojový program mobility pro všechny, administrovaný sekretariátem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, je program zaměřený na odstraňování bariér v budovách státních a veřejných institucí a odstraňování bariér v dopravě prostřednictvím budování komplexních bezbariérových tras ve městech a obcích.

V rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny (dále jen program mobility) jsou podporována opatření, která pomáhají zpřístupnit části obce/města za současného stavu jen těžko dosažitelné či zcela nedostupné pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Cílem předkládaného záměru je realizace ucelené bezbariérové trasy či tras, které umožní svobodný a bezpečný pohyb všem obyvatelům a návštěvníkům dané lokality. V rámci programu nejsou podporovány samostatné projekty bez návaznosti na komplexně řešenou bezbariérovou trasu.

Postup při zpracování záměru:

Základním předpokladem úspěšné účasti v programu je předložení tzv. záměru bezbariérové trasy se všemi povinnými náležitostmi. Předkladatelem záměru bezbariérové trasy je zpravidla město či obec (příp. svazek obcí). Programu se může zúčastnit jakákoli obec bez ohledu na rozlohu svého území či počet obyvatel. Základem záměru je návrh na vytvoření komplexní bezbariérové trasy, která se skládá z jednotlivých, dílčích částí (projektů). Dílčími projekty se rozumí stavební úpravy vedoucí k odstranění bariér v jednotlivých budovách, které leží na navržené trase, a stavební úpravy vedoucí k odstranění bariér v dopravě (bezbariérové úpravy komunikací, které propojují jednotlivé objekty, odstranění bariér v MHD apod.). Trasa by měla spojovat důležitá místa obce/města, např. úřady, instituce, dopravní stavby a dopravní terminály, zastávky MHD, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, kulturní a sportovní zařízení, obchody apod.

Před zpracováním záměru bezbariérové trasy je nutné zpracovat tzv. analýzu stavu bariér (která je i jednou z povinných náležitostí záměru). Tato analýza posoudí přístupnost veřejných budov a dopravní infrastruktury pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a zmapuje již zrealizované bezbariérové úpravy. V případě, že předkladatel již má zpracovaný audit bezbariérovosti či generel bezbariérových tras, je vhodné využít jej jako základní výchozí materiál pro navrhování záměru bezbariérové trasy. Zejména u větších obcí/ měst, kde je potřeba rozdělit území na jednotlivé úseky (trasy) a naplánovat realizaci bezbariérových úprav po etapách, je generel či jiná obdobná koncepce odstraňování bariér velmi užitečný výchozí dokument.
 
Na základě výsledku provedené analýzy stavu bariér zpracuje předkladatel návrh bezbariérové trasy. Při navrhování trasy je třeba dát pozor, aby se skutečně jednalo o ucelenou, komplexně řešenou trasu, nikoli pouze o řešení několika vybraných míst v obci bez zajištění návaznosti mezi těmito místy (např. řešení pouze několika vybraných přechodů bez řešení přístupnosti navazujících chodníků, odstranění bariér ve vybraných budovách na trase bez zajištění bezbariérovosti komunikací, které dané budovy propojují apod.). Při navrhování trasy je žádoucí, aby město i projektanti spolupracovali také se zástupci organizací zdravotně postižených.

V záměru bezbariérové trasy je třeba podrobně charakterizovat a popsat jednotlivé dílčí projekty, z nichž se záměr skládá. Zejména je třeba u každého projektu uvést stávající stav objektu/infrastruktury, podrobný popis navržených bezbariérových úprav, orientační přehled nákladů na jednotlivé položky úprav, celkové náklady na projekt, výši požadované dotace a dotační titul.

K jednotlivým stavbám je nutné též doložit projektovou dokumentaci, a to v rozsahu nezbytném pro žádost o stavební povolení či územní rozhodnutí; předložená projektová dokumentace musí v textové i výkresové části obsahovat konkrétní návrhy a detaily bezbariérového řešení. Zejména u dopravních staveb je nezbytné popsat a zakreslit detaily navržených bezbariérových úprav (šířky a délky přechodů, příčné a podélné sklony chodníků a jejich šířka, řešení rampových částí chodníků, řešení signálních a varovných pásů, vodicí linie, specifikace použitých materiálů pro hmatové úpravy apod.).

Jednotlivé plánované projekty je třeba již ve fázi přípravy záměru konzultovat s příslušnými rezorty či institucemi, které se budou podílet na jejich financování. Tento postup může zabránit pozdějšímu vyřazení projektu či části projektu z důvodu nesplnění podmínek daného dotačního programu, nepřiměřené výše požadované dotace atd. Doporučuje se záměr konzultovat též na sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.

V rámci Programu mobility nedochází k rozdělování finančních prostředků, nýbrž pouze ke schvalování koncepce bezbariérové trasy; samotnou dotaci následně poskytne na žádost příslušný rezort či instituce. Nicméně doporučení k financování bezbariérové trasy od Řídicího výboru Národního rozvojového programu mobility pro všechny představuje povinnou náležitost žádosti o dotaci na řadě rezortů (např. v programu Bezbariérové obce na MMR) a bez tohoto doporučení nelze dotaci získat.

Sledování realizace záměru:

Předkladatel záměru je povinen průběžně informovat Řídicí výbor programu mobility o realizaci schváleného záměru bezbariérové trasy, a to po celou dobu, po kterou je realizace dle harmonogramu naplánována, pokud realizace projektů neproběhla v kratší době. Předkladatel také sdělí Řídicímu výboru všechny závažné překážky, které brání realizaci záměru, či změny, k nimž došlo v harmonogramu realizace jednotlivých projektů. Stručnou zprávu o plnění záměru v daném roce předloží předkladatel vždy ke konci kalendářního roku na sekretariát VVZPO.
 
Výzva k předkládání záměrů:

Výzva k předkládání záměrů bezbariérových tras je vyhlašována dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. V současné době je vyhlášeno 1. kolo k podávání záměrů bezbariérových tras na rok 2012 s termínem k předložení záměrů do 13. května 2011 (rozhoduje razítko podací pošty nebo osobní doručení do podatelny Úřadu vlády ČR).

Veškeré dokumenty nezbytné k podání záměru bezbariérové trasy včetně kontaktů na odpovědné osoby na jednotlivých rezortech a jiných institucích, s kterými je záměr možno konzultovat, lze nalézt na internetových stránkách Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (www.vvzpo.vlada.cz).


KONFERENCE
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Konference „Přístupnost prostředí pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji“
Datum konání: 30. 11. 2010 (dopoledne)
Pořadatel: Krajský úřad Pardubického kraje a Pardubická krajská rada osob se zdravotním postižením ČR
Příspěvky z konference:
Soubory jsou volně ke stažení na internetovém portálu: http://www.nrzp.cz > Organizace > Organizační struktura > Krajské rady osob se zdravotním postižením > Pardubická krajská rada > Konference > Přístupnost prostředí pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji.

Z programu:
• Národní   rozvojový   program   mobility   pro   všechny (JUDr. Pavel Ptáčník, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a Mgr. Martina Kašíková, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany)
• Informace o paragrafovém znění bezbariérové vyhlášky (Ing. Petr Novák, Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor stavebního řádu)
• Právní předpisy v oblasti užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (Jan Klimeš, Krajský úřad Pardubického kraje)
• Průzkum přístupnosti budov v majetku Pardubického kraje (Bc. Petra Janurová, Krajský úřad Pardubického kraje)
• Bezbariérové prostředí na pozemních komunikacích v Pardubicích (Yvona Novotná, Magistrát města Pardubice, odbor dopravy)
• Přístupnost prostředí pro cestovní ruch (Viliam Šuňal, TRIANON, o. s., Český Těšín)
• Bezbariérové památkové objekty na území Pardubického kraje (Mgr. Radka Konečná, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR)
• Bezbariérovost – teorie a praxe (Jaroslav Kaura, Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace ČR).
 
Konference „Přístupnost dopravy pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji“
Datum konání: 30. 11. 2010 odpoledne
Pořadatel: Krajský úřad Pardubického kraje a Pardubická krajská rada osob se zdravotním postižením ČR
Příspěvky z konference:
Soubory jsou volně ke stažení na internetovém portálu: http://www.nrzp.cz > Organizace > Organizační struktura > Krajské rady osob se zdravotním postižením > Pardubická krajská rada > Konference > Přístupnost dopravy pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji

Z programu:
• Národní rozvojový program mobility pro všechny (JUDr. Pavel Ptáčník, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a Mgr. Martina Kašíková, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany)
• Přístupnost dopravy pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji (Ing. Leoš Beran, Krajský úřad Pardubického kraje)
• Aktivity dopravního podniku města Pardubice ve vztahu k osobám se sníženou schopností orientace a pohybu (Vladislav Štěpánek, Dopravní podnik města Pardubice)
• Aktivity Univerzity Pardubice v oblasti bezbariérové dopravy (Ing. Jaroslav Matuška, Ph.D., Univerzita Pardubice)
• Doprava na vyžádání, efektivní doplněk dopravní obslužnosti území (Petr Švach, AUDIS BUS s. r. o.)
• Analýza dopravních potřeb uživatelů sociálních služeb v Pardubickém kraji (Mgr. Petra Vondráčková, KONEP Pardubice a Bc. Jana Machová, DiS., KONEP Pardubice)
• Bezbariérové autobusové spoje v Pardubicích a okolí (Ing. Jaroslav Hladík, Česká abilympijská asociace)
• Zkušenosti s dopravou osob se zdravotním postižením v Hradci Králové (Luděk Panenka, DOSIO Hradec Králové)
• Autoškola Peml Pavel – možnosti dopravy osob se zdravotním postižením (Pavel Peml, Autoškola Peml Pavel, s. r. o., Přelouč)
• Doprava osob se zdravotním postižením a seniorů na Svitavsku (Ludmila Benešová, Salvia Svitavy)
• Speciální dopravou k integraci (Petra Nováková, KŘIŽOVATKA handicap centrum, o. s. Pardubice).


K DOTAZŮM Z PRAXE
týkajícím se aplikace vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zaujal odbor stavebního řádu MMR následující stanoviska:

Vyhrazená parkovací místa pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené na parkovací ploše s podélným řazením vozidel a průkaz ZTP-P
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 11. 11. 2010, čj. 32391/2010-82)

• K bezbariérovému užívání staveb:
Pro bezbariérové užívání staveb platí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství; viz § 2 odst. 1 písm. a) bezbariérové vyhlášky. Tato vyhláška se nevztahuje na provoz na pozemních komunikacích.

Požadavky na vyhrazená parkovací místa pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené pak stanoví § 4 odst. 2 bezbariérové vyhlášky, resp. bod 1. 1. 4 a 1. 1. 5 přílohy č. 2 k této vyhlášce. Při navrhování veřejné parkovací plochy s  podélným  řazením  vozidel  není  znám  koncový  uživatel vyhrazeného parkovacího místa. Délka místa nejméně 7 000 mm je využitelná i pro vozidla s nájezdem pro vozík vzadu. V prostoru tohoto parkovacího místa se také zpravidla navrhuje bezbariérový přístup na chodník.

• K průkazu ZTP-P (mimořádné výhody):
Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro sociální péči a péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc; viz § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Pro úplnost je třeba uvést, že zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, v § 34 odst. 1 písm. e) stanoví, že obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o přiznání mimořádných výhod těžce zdravotně postiženým občanům.

Dále pro mimořádné výhody platí § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a také § 31 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

Označování automaticky posuvných celoskleněných dveří do obchodního domu (ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 7. 12. 2010, čj. 40604/2010-82)

• Obecně:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení § 169 odst. 1 stanoví pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy obecnou povinnost respektovat obecné požadavky na výstavbu. Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří také požadavky na bezbariérové užívání staveb. Dále zvláštní odpovědnost pro jednotlivé právnické a fyzické osoby stanoví příslušná ustanovení stavebního zákona. V souvislosti s požadavky na bezbariérové užívání staveb platí zejména pro autorizovaného inspektora § 147, pro stavebníka § 152 odst. 1, pro stavbyvedoucího § 153 odst. 1, pro stavební dozor § 153 odst. 3, pro vlastníka stavby § 154 odst. 1 písm. a) a pro projektanta § 159 odst. 2 stavebního zákona. Podle § 132 odst. 3 písm. e) stavebního zákona je bezbariérové užívání staveb prohlášeno za předmět ochrany veřejného zájmu. Konkrétní technické požadavky pak stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

• K jednotlivým dotazům:
Dotaz: Platí body 1. 2. 2 a 3. 2 přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce pro uvedený případ?
Ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) bezbariérové vyhlášky stanoví, že podle této vyhlášky se postupuje mimo jiné při navrhování, provádění, povolování a kontrolních prohlídkách staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností. Konkrétní požadavky na tyto stavby stanoví § 6 až 9 této vyhlášky. Podle § 6 odst. 1 písm. c) bezbariérové vyhlášky se stavbou občanského vybavení výslovně rozumí také stavba pro obchod. Dále pro požadavky na prostory těchto staveb platí § 6 odst. 4 bezbariérové vyhlášky, resp. příslušné body přílohy č. 1 a 3 k této vyhlášce. Požadavek na označení prosklených vstupních dveří obsahuje bod 1. 2. 2 přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce. Pro úplnost je třeba uvést, že bod 3 téže přílohy obsahuje požadavky na dveře do jednotlivých místností neboli prodejen či oddělení obchodního domu.
 
Dotaz: Nejsou-li dveře označeny bezpečnostním značením, lze tvrdit, že je vyhláška v uvedených bodech vyhláškou určenou k provádění zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky?
Bezbariérová vyhláška není prováděcím právním předpisem k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Bezbariérová vyhláška je prováděcím právním předpisem ke stavebnímu zákonu.

Dotaz: Je označení dveří bezpečnostním požadavkem?
V obecné rovině platí, že barevně kontrastní označení celoskleněných ploch se považuje za bezpečnostní opatření. Samotné sklo není kontrastní vůči pozadí, proto osobám s poruchami zraku hrozí náraz obličejem. Typickým příkladem takového rizika je období mimo otevírací hodiny obchodního domu a při závadě celých dveří nebo jen jednoho křídla.

Dotaz: Jakým zákonem se řídí sankce za neoznačení dveří?
Pro navrhování a provádění staveb platí stavební zákon. Skutkové podstaty přestupků fyzických osob a správních deliktů fyzických osob podnikajících a právnických osob stanoví § 178 až 183 tohoto zákona.
 




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 6/2010

Informace Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, o.s.
(převzato z http://www.nipi.cz):

„Z důvodu nepřidělení účelové státní dotace na zajištění konzultačních aktivit organizace k problematice bezbariérové přístupnosti a dále pak i z důvodu, že jako organizace sdružující občany se zdravotním postižením považujeme ukončení této poradenské pomoci za společensky neobhajitelné, je s platností od 1. 9. 2010 zaveden výběr spoluúčastí na nákladech organizace souvisejících s vydáním stanoviska k projektové dokumentaci (viz Sazebník příspěvků). Výběr poplatků je realizován ze strany NIPI ČR, z legislativně právních důvodů, k tomuto účelu založenou obecně prospěšnou společností «NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s.».

Ve věci samotného mechanizmu prováděných odborných konzultací zůstává plně zachován stávající systém zakladatele NIPI ČR, který umožnil na základě vzájemného smluvního vztahu své obecně prospěšné společnosti jeho provádění (v praxi tzn., že ve stávajícím systému nedochází k žádným změnám, jeho provádění však bude nově zajišťovat NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s.). Pro případ jakýchkoli nejasností Vám rádi poskytneme podrobnější informace.

Osvobození od poplatku:
Konzultace v rámci úředních hodin střediska, konzultace a metodická stanoviska pro osoby se zdravotním postižením a další znevýhodněné skupiny obyvatel s omezenou schopností pohybu a orientace, konzultace a stanoviska pro orgány státní správy i samosprávy (stavební úřady, odbory dopravy, speciální stavební úřady, odbory sociálních věcí, apod.).“
 
Informace Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR
(převzato z http://www.sons.cz/bariery)

„SONS ČR, Metodické centrum odstraňování bariér plní tyto úkoly a nabízí tyto služby:
• Shromažďuje a dává k dispozici tuzemské i zahraniční informace o možnostech úpravy prostředí pro samostatný a bezpečný pohyb lidí s těžkým zrakovým handicapem.
• V mezích svých možností poskytuje konzultace ve věci úprav prostředí pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých lidí a to v rozsahu platných předpisů v rezortech stavebnictví a dopravy. Pro zvlášť komplikované a nestandardní situace může centrum zpracovat stanovisko ke stavebnímu projektu z hlediska jeho bezbariérové přístupnosti pro osoby s omezenou schopností orientace.
• Zabývá se publicitou tohoto problému směrem k nevidomým a slabozrakým lidem, k široké i odborné veřejnosti.
• Vyhledává výrobce a iniciuje výrobu potřebných materiálů a zařízení pro bezbariérovou přístupnost staveb pro osoby s omezenou schopností orientace. Materiály a zařízení pro tento účel může posuzovat z uživatelského hlediska.
• Snaží se formulovat a prostřednictvím Vládního výboru pro zdravotně postižené osoby prosazovat náměty do příslušné legislativy z této oblasti.
• Iniciuje opatření pro usnadnění přístupnosti nejrůznějších služeb nevidomým a slabozrakým lidem.

Za dobu své činnosti, od roku 1991 nejprve v České unii nevidomých a slabozrakých, nyní v rámci SONS, se centru podařilo řadu věcí z problematiky úpravy prostředí a zpřístupnění služeb těžce zrakově handicapovaných lidí propracovat do úrovně praktické využitelnosti a prosazovat jejich využití v praxi. Jako příklady je možno uvést:
• Příslušná stavební i další legislativa obsahuje ustanovení, ukládající u vyjmenovaných druhů veřejně přístupných staveb a přestaveb účinná systémová opatření pro usnadnění samostatného pohybu a orientace nevidomých a slabozrakých osob a zvýšení jejich bezpečnosti.
• Tento systém zahrnuje hmatové úpravy dlažeb pěších a dalších komunikací ve formě signálních a varovných pásů, vodicích pásů přechodu, hmatných pásů atd.
• Patří sem i hromadné rozšíření zvukové signalizace pro nevidomé na světelně řízených přechodech pro chodce.
• Plně se osvědčil ryze český systém lokalizace orientačních bodů pomocí dálkově ovládaných akustických orientačních majáků pro nevidomé. Majáky se šíří na celém území naší republiky a označují vchody do budov, do podchodů, pomáhají orientaci na železničních i autobusových nádražích, navádějí na eskalátory apod. Ve více než 20 velkých městech ČR na povel slepecké vysílačky reagují vozidla městské veřejné dopravy hlášením čísla linky a směru jízdy.
• Začínají se postupně uplatňovat i opatření umožňující nevidomým přístup k informacím, důležitým zvláště v dopravě.“


K dotazům z praxe týkajícím se aplikace vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zaujal odbor stavebního řádu MMR následující stanoviska:
 
Rozměr sklopného sedátka ve sprchovém koutu/boxu
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 28. 4. 2010, č. j. 16140/2010-82)

V obecné rovině lze konstatovat, že bezbariérová vyhláška stanoví buď rozměry určitého prvku nebo vzdálenost mezi jeho hranou a stěnou, popřípadě osovou vzdálenost daného prvku od stěny.

Šestá věta bodu 5.1.12. přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce stanoví, že „sprchové kouty i sprchové boxy musí být vybaveny sklopným sedátkem o rozměrech nejméně 450 mm x 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou a v osové vzdálenosti 600 mm od rohu sprchového koutu.“. Konkrétně výraz „450 mm x 450 mm“ vyjadřuje rozměry vlastního prvku, tedy rozměry sklopného sedátka a to bez ohledu na způsob jeho ukotvení. Tyto rozměry vychází z obecného pravidla, že osoba na vozíku zajede vedle sedátka a pak by měla přesedat „vedle“ a ne „za sebe“.

Pro úplnost uvádíme, že sklopné sedátko do sprchového koutu je tzv. „stanoveným výrobkem“ ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb., resp. podle bodu 12. pořadového čísla 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Tyto právní předpisy jsou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.
 
Tolerance skutečně naměřené hodnoty výšky sedátka klozetové mísy nad podlahou
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 27. 8. 2010, č. j. 27340/2010-82)

V obecné rovině lze uvést, že právní předpisy stanoví jmenovité rozměry. Jmenovitý rozměr je rozměr předepsaný na výkrese a vztahují se k němu konkrétní mezní odchylky, které platí pro konkrétní stavební/montážní práce nebo pro konkrétní konstrukční systémy. Takovéto návody a detaily k provádění staveb jsou zpravidla obsahem příslušných českých technických norem.

Bod 5.1.4 přílohy č. 3 k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, mimo jiné stanoví, že „horní hrana sedátka záchodové mísy musí být ve výši 460 mm nad podlahou“. Jedná se tedy o jmenovitý rozměr v milimetrech a skutečně naměřená výška musí být v příslušném tolerančním poli této jmenovité výšky. Principiálně obdobný požadavek byl zakotven již v bodě 2.4.1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 5/2010

Publikace k bezbariérovému užívání staveb:
(informace odboru stavebního řádu MMR)

Matuška Jaroslav: Bezbariérová doprava
Univerzita Pardubice – Institut Jana Pernera, o. p. s. 2009
Internet: https://e-shop.upce.cz

Obsah publikace:
Úvod
1. Z historie tvorby bezbariérového prostředí
2. Úvod do problematiky bezbariérové dopravy
3. Principy a specifika pohybu, orientace a komunikace OOSPO
4. Současný stav přístupnosti veřejné dopravy
5. Právní prostředí a správní řízení pro tvorbu bezbariérového prostředí
6. Bezbariérové prostředí ve veřejné dopravě
7. Bezbariérové prostředí pozemních komunikací a veřejných ploch
8. Bezbariérové prostředí zastávek veřejné dopravy
9. Bezbariérové prostředí odbavovacích hal
10. Bezbariérové prostředí železničních nástupišť
11. Bezbariérové prostředí vozidel veřejné dopravy
12. Informační a komunikační systémy pro cestující
13. Personál dopravců
14. Technologie přepravy
15. Prostředky a opatření k překonání bariér pro osoby s postižením zraku
16. Instituce a organizace zdravotně postižených
 
Závěr
Resumé
Rejstřík pojmů
Bibliografie pramenů
Seznam tabulek
Seznam obrázků
Příloha č. 1: Česko-německo-anglicko-esperantský slovníček odborných pojmů
Příloha č. 2: Úpravy železničních nástupišť pro zrakově postižené osoby

Šestáková Irena, Lupač Pavel: Budovy bez bariér
Grada publishing, a. s. – Praha 2010
Internet: www.grada.cz

Obsah publikace:
Úvod
1. Základní pojmy
2. Řešení parteru a přístupu do staveb, parkování
3. Stavby občanského vybavení
4. Bytové domy, upravitelné byty a byty zvláštního určení
5. Stavby pro výkon práce
6. Základní prvky pro bezbariérové užívání staveb
7. Schodiště a vyrovnávací schody
8. Výtahy, zdvihací plošiny, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky
9. Vstupy do budov
10. Rampy
11. Dveře a okna
12. Hygienická zařízení a šatny
13. Bez bariér Rejstřík pojmů Použitá literatura

Sborník příspěvků z konference „Společně k bezbariérovosti III“
Statutární město Pardubice 20. května 2010
Volně ke stažení na: http://www.pardubice.eu → Město → Bezbariérovost města → Konference „Společně k bezbariérovosti III“

Obsah sborníku:
Informace o nové bezbariérové vyhlášce (Ing. Petr Novák)
Aplikace požadavků bezbariérového užívání staveb (nejen) občanského vybavení (Ing. Renata Zdařilová, Ph. D.)
Nová vyhláška č 398/2009 Sb. – navrhování staveb z hlediska bezbariérovosti (Doc. Ing. arch. Irena Šestáková)
Občanská sdružení zdravotně postižených osob a jejich úloha v bezbariérovém užívání staveb (Mgr. Viktor Dudr)
Zkušenosti z poskytování příspěvku pro „bezpečnost“ z rozpočtu SFDI (Ing. Karel Havlíček)
Bezbariérové prostředí na pozemních komunikacích v Pardubicích (Yvona Novotná)
Bezbariérové trasy v Olomouci (Mgr. Jana Čuková)
Hradec Králové – město svobodného pohybu (Ing. Karel Šimonek)
Koncepce bezbariérovosti města Pardubic (Mgr. Ivana Liedermanová)
Aktivity Univerzity Pardubice v oblasti tvorby bezbariérového prostředí (Ing. Jaroslav Matuška, Ph. D.)
Městská hromadná doprava v Pardubicích a odbourávání bariér (Ing. Ladislav Podivín)
 Česká abilympijská asociace, o. s., „bezbariérové řešení staveb užívaných veřejností“ (Alena Bělohlávková, Jaromír Krpálek) Zabezpečení přístupnosti staveb pro osoby s těžkým zrakovým postižením (Mgr. Daniela Morávková)
Car Club – Pro život bez limitů (Ing. Jaroslav Kollin, Martin Polák)


K dotazu z aplikační praxe:

Počet schodišťových stupňů v jednotlivých částech stavby
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 8. 3. 2010, čj. 7055/2010-82)

Bod 2. 0. 2. přílohy č. 1 k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“), stanoví, že „Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů. Počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16.“.
 
V obecné rovině platí, že každá část stavby musí mít stavebně technické vlastnosti odpovídající danému účelu. Např. u stavby hotelu z této zásady vyplývá, že stavebně technické vlastnosti přízemí budou odpovídat vstupní hale s restaurací a konferenčním sálem; podlaží, na nichž jsou pokoje, budou odpovídat potřebám k ubytování hostů, případné podzemní garáže budou odpovídat parkování motorových vozidel.

Podle § 15 odst. 1 bezbariérové vyhlášky se pak tyto jednotlivé části stavby posuzují samostatně. Toto ustanovení platí v plném rozsahu i pro schodiště.

V příslušné části stavby tedy musí být ve všech ramenech schodiště stejný počet stupňů. Podle § 14 bezbariérové vyhlášky lze v konkrétních případech z bodu 2. 0. 2. její přílohy č. 1 udělit výjimku.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 4/2010

Odpovědnost za zajištění bezbariérového užívání staveb
Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení § 169 odst. 1 stanoví pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy obecnou povinnost respektovat obecné požadavky na výstavbu. Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří také požadavky na bezbariérové užívání staveb.

Dále zvláštní odpovědnost pro jednotlivé právnické a fyzické osoby pak stanoví příslušná ustanovení tohoto zákona. V souvislosti s požadavky na bezbariérové užívání staveb platí zejména pro autorizovaného inspektora § 147, pro stavebníka § 152 odst. 1, pro stavbyvedoucího § 153 odst. 1, pro stavební dozor § 153 odst. 3, pro vlastníka stavby § 154 odst. 1 písm. a) a pro projektanta § 159 odst. 2 stavebního zákona.

Pro úplnost je třeba uvést, že podle § 132 odst. 3 písm. e) stavebního zákona je bezbariérové užívání staveb prohlášeno za předmět ochrany veřejného zájmu. Návazně § 133 a 134 tohoto zákona stanoví způsob dozoru nad prováděním staveb, resp. rozsah a účel kontrolních prohlídek staveb prováděných stavebními úřady. Na základě zjištěných skutečností pak může podle § 137 odst. 1 písm. h) stavebního zákona stavební úřad nařídit provedení nezbytných úprav, jimiž se zajišťuje bezbariérové užívání pozemku nebo stavby, popřípadě může podle § 178 až 183 tohoto zákona za přestupek uložit příslušnou pokutu. Dále podle § 120 odst. 2 stavebního zákona může stavební úřad užívání takové stavby zakázat, popřípadě podle § 129 odst. 1 tohoto zákona může nařídit i její odstranění.

K dotazům z praxe týkajícím se aplikace vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zaujal odbor stavebního řádu MMR následující stanoviska:


Rozměry plošin pro dopravu osob na vozíku
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 12. 1. 2010, čj. 39383/09-82)

Bod 3.1.5. přílohy č. 1 k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“), stanoví, že „Nosnost svislé zdvihací plošiny se stanoví z měrného zatížení nejméně 250 kg/m2 čisté nosné plochy. Nosnost plošiny pro vozík musí být nejméně 250 kg“.

Z toho aplikačně vyplývá, že minimální nosná plocha dopravní plošiny pro vozík u svislé zdvihací plošiny musí být 1 m2, čemuž odpovídají minimální rozměry této dopravní plošiny 800 mm x 1 250 mm (viz čl. 9.2.1.2. normy ČSN ISO 9386-1 a ČSN prEN 81-41).
 
Bod 3.1.7. téže přílohy stanoví, že „Nosnost šikmé zdvihací plošiny se stanoví z měrného zatížení nejméně 250 kg/m2 čisté nosné plochy. Nosnost plošiny pro vozík musí být nejméně 150 kg“.

Z toho aplikačně vyplývá, že minimální nosná plocha dopravní plošiny pro vozík u šikmé zdvihací plošiny musí být 0,6 m2, čemuž odpovídají minimální rozměry této dopravní plošiny 700 mm x 900 mm (viz čl. 5.6.4.2. normy ČSN EN 81-40).

Šikmá zdvihací plošina se zpravidla instaluje na stávající schodiště, proto je v praxi často nutné použít dopravní plošinu minimálních rozměrů. Norma ČSN EN 81-40 ve svém čl. 5.6.4.3 uvádí, že samotný uživatel na ručním vozíku typu A a B má 150 kg, samotný uživatel na poháněném vozíku typu A má 225 kg a samotný uživatel na poháněném vozíku typu B má 250 kg.

Závěrem je třeba připomenout, že zdvihací plošiny nejsou určeny pro novostavby. Zdvihací plošiny lze instalovat pouze u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, ve kterých ze závažných důvodů nelze realizovat výtah (viz § 2 odst. 2, resp. § 5 odst. 1, § 6 odst. 2, § 10 odst. 1 a § 12 odst. 1 bezbariérové vyhlášky a návazně bod 3.0 přílohy č. 1 k této vyhlášce). Zdvihací plošiny pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu jsou tzv. „stanoveným výrobkem“ ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., a to konkrétně podle směrnice 2006/42/ES (v ČR nařízení vlády č. 176/2008 Sb.) o strojních zařízeních.


Varovný pás
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 8. 6. 2010, čj. 16105/10-82)

Obecně platí, že hranice mezi chodníkem a pojížděným pásem musí být hmatově vnímatelná pro nevidomé a slabozraké chodce. Konkrétně bod 1.2.4. přílohy č. 2 k bezbariérové vyhlášce stanoví, že „Snížený obrubník s výškou menší než 80 mm nad pojížděným pásem nebo s příčným sklonem menším než 1 : 2,5 (40,0 %) musí být opatřen varovným pásem“.

K tomu je třeba uvést, že snížený obrubník není hmatově vnímatelný vůči pojížděnému pásu, proto je stanovena povinnost na jeho doplnění varovným pásem. Naopak z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že pouze obrubník, který má horní plochu ve výšce rovné nebo větší než 80 mm nad pojížděným pásem a současně příčný sklon rovný nebo větší než 1 : 2,5 (40,0 %), nemusí být doplněn varovným pásem. Takový obrubník je totiž hmatově vnímatelný nášlapem i bílou holí.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 3/2010

Povinnost pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy respektovat požadavky na bezbariérové užívání staveb je zakotvena v § 169 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Konkrétní požadavky na toto užívání stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“).

Podle § 2 odst. 1 bezbariérové vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb
a) pozemních komunikací a veřejného prostranství,
b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,
c) společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení,
d) pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením.
Z výše uvedené citace vyplývá, že pro novostavby tato vyhláška platí v plném rozsahu.

Podle § 2 odst. 2 bezbariérové vyhlášky se uplatní ustanovení této vyhlášky též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pouze v případech, kdy to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody vylučují, neuplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou pro změny dokončených staveb (tj. nástavby, přístavby a stavební úpravy) a pro změny v užívání staveb. V těchto případech však musí projektant navrhované řešení zdůvodnit, tj. uvést jednoznačné důvody, proč nemohly být splněny konkrétní požadavky vyhlášky, aby bylo možné je objektivně posoudit; viz například § 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, respektive zejména část C. bod 1. písm. e) a část C. bod 6 přílohy č. 4 k této vyhlášce, a dále § 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, respektive zejména část A. písm. e), část B. bod 1 písm. g) a část B. bod 8 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
Je však třeba zdůraznit, že nejde o režim výjimek, stanovený v § 169 stavebního zákona.

K dotazům z praxe týkajícím se aplikace bezbariérové vyhlášky zaujal odbor stavebního řádu MMR následující stanoviska:

Únikové cesty
Otázka: Jaké požadavky musí splňovat vnitřní komunikace sloužící jako únikové cesty z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace?

Únikové cesty slouží k evakuaci osob a k přístupu zasahujících jednotek požární ochrany. Bezbariérová vyhláška nestanoví žádné požadavky na únikové cesty, respektive na evakuaci osob, ani na přístup zasahujících jednotek požární ochrany.

Pro úplnost je třeba uvést, že požadavky na únikové cesty stanoví zejména vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Tyto právní předpisy jsou v gesci Ministerstva vnitra a výkon metodické činnosti je v působnosti tohoto resortu.

Vyhrazená parkovací stání
Otázka: Jaké požadavky stanoví bezbariérová vyhláška na vodorovné a svislé dopravní značení v místě vyhrazeného parkování? Považuje se za nezbytné vyznačit (konkrétně svislým značením viditelným za všech klimatických podmínek) zákaz parkování na ploše určené pro manipulaci s vozíkem pro invalidy nebo dětským kočárkem?

Bezbariérová vyhláška nestanoví žádné požadavky na provoz na pozemních komunikacích. Význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symboly stanoví vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Tyto právní předpisy jsou v gesci Ministerstva dopravy a výkon metodické činnosti je v působnosti tohoto resortu.

Pro úplnost je třeba doplnit, že podle bezbariérové vyhlášky se posuzují vnější i vnitřní odstavné a parkovací plochy a stavby hromadných garáží pro osobní motorová vozidla. Konkrétně se aplikuje § 4 odst. 2 a 3 této vyhlášky a následně bod 1. 1. 4. a 1. 1. 5. její přílohy č. 2. Podle § 14 bezbariérové vyhlášky je možné z ustanovení bodu 1. 1. 5. přílohy č. 2 povolit výjimku.
 
Vstupy do budov a dveře
Otázka: Platí pro vstupy do prodejen šířka nejméně 1 250 mm dle bodu 1. 1. 3. přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce nebo šířka nejméně 800 mm dle bodu 3. 1. 1. téže přílohy?

Při posuzování staveb občanského vybavení se aplikuje § 6 až 9 bezbariérové vyhlášky. Konkrétně pro rozsah a účel bezbariérového užívání jejich prostor platí ustanovení § 6 odst. 4 této vyhlášky. Návazně pak pro technické požadavky na vstupy do budov a dveře platí příslušné body přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce.

Vstup do budovy propojuje vnitřní prostor budovy s venkovním prostředím. Budova může mít více vstupů, z nichž jeden je zpravidla hlavní a ústí na hlavní veřejnou komunikaci, další vstupy jsou vedlejší, pomocné. Na hlavní vstup navazují komunikační prostory, které propojují jednotlivé prostory nebo místnosti v budově.

V tomto smyslu se také aplikuje bod 1. (Vstupy do budov) přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce. Konkrétně bod 1. 1. 3. této přílohy stanoví, že „Vstup do objektu musí mít šířku nejméně 1 250 mm. Hlavní křídlo dvoukřídlých dveří musí umožňovat otevření nejméně 900 mm.“ Typickým příkladem je hlavní vstup z ulice do obchodního domu.

Pro technické požadavky na dveře do samostatných prodejen v rámci budovy nebo do jednotlivých místností obchodního domu v částech určených pro užívání veřejností platí bod 3. Přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce. Konkrétně pak bod 3. 1. 1. této přílohy stanoví, že „Dveře musí mít světlou šířku nejméně 800 mm.“

Pro úplnost je třeba uvést, že pro technické požadavky na dveře v interiéru sportovních staveb platí zvláštní úprava. Konkrétně § 9 odst. 5 bezbariérové vyhlášky, respektive návazně bod 3. 1. 2. její přílohy č. 3, který stanoví, že „Světlá šířka dveří ve sportovních stavbách musí odpovídat rozměrovým parametrům sportovních vozíků.“


Ovládání oken ve stavbách občanského vybavení
Otázka: Platí ustanovení bodu 4. 1. 1. přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce, které stanoví, že v každé obytné nebo pobytové místnosti musí mít nejméně jedno okno pákové ovládání nejvýše 1 100 mm nad podlahou, pro stavby občanského vybavení?

Při posuzování staveb občanského vybavení se aplikuje § 6 až 9 bezbariérové vyhlášky. Konkrétně pro rozsah a účel bezbariérového užívání jejich prostor platí ustanovení § 6 odst. 4, které stanoví, že „Prostory stavby v částech určených pro užívání veřejností, včetně bezpečnostních prvků u vstupu a výstupu, odbavovacího nebo registračního a komunikačního systému mezi veřejností a personálem, nejméně 20 % veřejných telefonních automatů, samoobslužných informací, obdobných zařízení, pokladen a přepážek musí být řešeny tak, aby bylo zajištěno jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Požadavky na technické řešení stanoví body 1. 1. 4. až 1. 1. 8., 1. 2. 0., 1. 2. 1., 1. 2. 8., 1. 2. 9., 1. 2. 11. a 1. 3. přílohy č. 1 k této vyhlášce a body 1. až 6. přílohy č. 3 k této vyhlášce. Vyhrazené prostory musí být označeny příslušnými symboly podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.“

Návazně pak pro technické požadavky na okna platí bod 4. přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce. Konkrétně bod 4. 1. 1. téže přílohy stanoví, že „V každé obytné nebo pobytové místnosti musí mít nejméně jedno okno pákové ovládání nejvýše 1 100 mm nad podlahou.“ Je třeba zdůraznit, že toto ustanovení se vztahuje pouze na obytné nebo pobytové místnosti. Typickým příkladem pro jeho aplikaci jsou tedy učebny, konferenční sály, čekárny atd., přičemž povinnost se vztahuje pouze na jedno okno v dané místnosti. Ostatní okna v této místnosti a všechny okna v komunikačních prostorech mohou mít ovládání ve standardní výšce.

Tento technický požadavek byl převzat z dosavadní právní úpravy. Věcně obdobný požadavek byl obsažen již v bodě 2. 2. 1. přílohy č. 1 k vyhlášce č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. V rámci diskuse k přípravě návrhu nové bezbariérové vyhlášky bylo toto ustanovení pouze formulačně zpřesněno.

Záchodová kabina pro osoby na vozíku s asistencí
Otázka: Jak a kde zřizovat záchodové kabiny pro osoby na vozíku s asistentem ve stavbách občanského vybavení s ohledem na oddělení pro ženy a muže?

Pro stavby občanského vybavení platí § 6 až 9 bezbariérové vyhlášky. Rozsah a účel bezbariérové záchodové kabiny stanoví § 7 odst. 1 této vyhlášky. Konkrétně pro stavby určené pro osoby na vozíku s asistencí platí jeho poslední věta, která stanoví, že „Ve stavbách, které jsou určeny pro osoby na vozíku s asistentem, musí být záchodová kabina řešena s ohledem na výpomoc asistenta.“

K tomu je třeba uvést, že její provedení separátně v oddělení pro ženy a separátně v oddělení pro muže není záměrně stanoveno. V roli asistenta je totiž často manželka/partnerka nebo manžel/partner osoby na vozíku. Tato kabina se tedy provádí tak, aby byla přístupná z veřejného, resp. společného komunikačního prostoru. Z výše uvedeného vyplývá, že požadavek vyhlášky je splněn již při provedení jedné kabiny.

Požadavky na její technické řešení obsahuje bod 5. 1. 1. až 5. 1. 8. přílohy č. 3 k bezbariérové vyhlášce. Rozměry této kabiny umožňují nájezd osoby na vozíku k záchodové míse z obou stran.

Závěrem nutno připomenout, že povinnost zřizovat kabinu s těmito stavebně technickými vlastnostmi je uložena pouze pro stavby určené pro osoby na vozíku s asistentem. Jedná se zejména o prostory, v nichž jsou speciální služby a prodejny pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Pro ostatní stavby občanského vybavení není kabina s parametry pro asistenta závazná, ale lze tento způsob plnění § 7 odst. 1 použít.
 
Výjimky z bezbariérového užívání staveb
Otázka: Jakou formu musí mít podání žádosti o výjimku z požadavků na bezbariérové užívání staveb?

Žádost o výjimku nemá předepsaný formulář. Taxativní výčet ustanovení, z kterých lze povolit výjimku z obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, stanoví § 14 bezbariérové vyhlášky. Takovou výjimku lze povolit pouze v jednotlivých odůvodněných případech a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu, tj. včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb; viz § 169 odst. 2 stavebního zákona.

Tento postup je principielně obdobný s postupem podle § 54 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a též s postupem podle § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Bytový dům s občanskou vybaveností
Otázka: Jak se posuzuje stavba bytového domu, pokud je v jeho přízemí občanská vybavenost, z hlediska bezbariérového užívání?

Ustanovení § 2 odst. 4 stavebního zákona stanoví, že „Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.“ Dále pak ustanovení § 15 odst. 1 bezbariérové vyhlášky stanoví, že
„Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky a jejích příloh.“ Z toho vyplývá, že bytový dům, v rámci jehož přízemí jsou prostory pro občanskou vybavenost, se posuzuje v kombinaci dvou hledisek.

Konkrétně pro prostory občanského vybavení platí § 6 až 9 bezbariérové vyhlášky a pro prostory bytového domu platí
§ 10 a 11 této vyhlášky. Tento postup je principielně obdobný s postupem podle § 10 předchozí vyhlášky č. 369/2001 Sb.

Výtahy a zdvihací plošiny
Otázka: Bod 3. 0. přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce stanoví, že stavby se přednostně vybavují výtahy. Šikmé nebo svislé zdvihací plošiny se použijí jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb. Šikmou zdvihací plošinou se rozumí především schodišťový výtah. Jaké jsou rozdíly mezi výtahem, svislou zdvihací plošinou, šikmou zdvihací plošinou a schodišťovým výtahem?

Výtah a zdvihací plošina jsou z hlediska konstrukce, instalace a použití zcela odlišná zařízení.
 
Výtah je  zdvihací zařízení pohybující se  po  svislé dráze a současně je tzv. „stanoveným výrobkem“ ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a to konkrétně podle směrnice 95/16/ES (v ČR nařízení vlády č. 27/2003 Sb.) o technických požadavcích na výtahy, v platném znění.

Zdvihací plošina je strojní zařízení pohybující se mezi dvěmi nebo více výškovými úrovněmi a současně je opět tzv.
„stanoveným výrobkem“ ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně podle směrnice 2006/42/ES (v ČR nařízení vlády č. 176/2008 Sb.), o strojních zařízeních.

Zdvihací plošiny se člení dle pohybu na svislé a šikmé. Jejich konstrukce, instalace a použití je zcela odlišné. Svislé zdvihací plošiny se obvykle dále nečlení. Šikmé mají několik způsobů použití. V praxi se nejčastěji používá její aplikace pro schodiště, tzv. schodišťový výtah; šikmá zdvihací plošina však může být použita i v jiném prostředí.

Šikmá zdvihací plošina a schodišťový výtah jsou tedy z hlediska své konstrukce zcela totožná zařízení.

Požadavky na bezbariérové užívání výtahů a zdvihacích plošin pro jednotlivé druhy staveb stanoví paragrafové znění bezbariérové vyhlášky. Konkrétně se jedná o § 5 odst. 1, § 6 odst. 2 a 3, § 10 odst. 1 a § 12 odst. 1 této vyhlášky. Návazně pak vždy požadavky na jejich technické řešení obsahuje bod 3. přílohy č. 1.

Příslušnými českými technickými normami jsou:
• norma ČSN EN 81-70 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace;
• norma ČSN EN 81-40 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 40: Schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny pro dopravu osob s omezenou pohyblivostí;
• norma ČSN ISO 9386-1 Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí – Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz – Část 1: Svislé zdvihací plošiny.

Pro úplnost je třeba upozornit na skutečnost, že dodatečnou instalací šikmé zdvihací plošiny nesmí dojít ke zúžení stávající únikové cesty v objektu.





STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 2/2010

Nová bezbariérová vyhláška
(Ing. Petr Novák, odbor stavebního řádu MMR)

V částce 129/2009 Sbírky zákonů byla vyhlášena vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“). Tato vyhláška platí v celé ČR, včetně území hlavního města Prahy. Její působnost se vztahuje na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady.

Bezbariérová vyhláška se člení na paragrafové znění a 4 přílohy. Paragrafové znění stanoví vlastní rozsah bezbariérového užívání. Ten je určen zpravidla procentuálním podílem nebo prostorovým vymezením.
Příloha č. 1 obsahuje konkrétní technické požadavky na základní prvky pro bezbariérové užívání staveb jako jsou signální a varovné pásy či výtahy a zdvihací plošiny.
Příloha č. 2 obsahuje konkrétní technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství.
Příloha č. 3 obsahuje konkrétní technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce.
Příloha č. 4 zobrazuje symboly.
Některé technické detaily jsou pak ponechány na normových hodnotách.

Při aplikaci vyhlášky v praxi se musí nejprve vycházet z příslušné části paragrafového znění, po té aplikovat příslušné přílohy a jejich body, popřípadě použít normové hodnoty z konkrétních českých technických norem.

K § 1 až 3 Úvodní ustanovení

§ 1 Předmět úpravy
Odstavec 1 stanoví základní účel vyhlášky. Současně vymezuje pojem osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Uvádí se, že takto defnovaná skupina osob představuje přibližně třetinu populace. Každý z nás již do této skupiny nejméně dvakrát patřil a to v roli dítěte v kočárku a rovněž v roli dítěte do tří let.
Odstavec 2 oznamuje, že návrh této vyhlášky byl v rámci legislativního procesu notifkován členskými státy EU. Odstavec 3 odkazuje na přímo účinný předpis Evropského společenství pro stavby transevropského konvenčního a vysokorychlostního železničního systému. V ČR je tato infrastruktura vymezena Sdělením Ministerstva dopravy č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému. Na tyto stavby se bezbariérová vyhláška nevztahuje.

§ 2 Rozsah působnosti
Odstavec 1 stanoví, ve kterých fázích procesu výstavby se podle vyhlášky postupuje a na které stavby se vyhláška vztahuje. Podle odstavce 2 se postupuje u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb. Na základě tohoto ustanovení lze za stanovených podmínek v konkrétních případech a nezbytné míře (popřípadě i zcela) upustit od plnění jednotlivých ustanovení této vyhlášky. Stavebník však musí ke každému takovému ustanovení uvést jednoznačné důvody tak, aby bylo možné je objektivně posoudit a kdykoliv je vyhodnotit; viz § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, resp. § 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a zejména část A. písm. e), část B. bod 1 písm. g) a část B. bod 8 její přílohy č. 1. Následně pak stavební úřad tyto podmínky k provedení stavby uvede ve svém rozhodnutí; viz § 115 odst. 1 téhož zákona. Je třeba však zdůraznit, že nejde o režim výjimek. Odstavec 3 stanoví ochranu kulturních památek. Toto ustanovení má vztah zejména k § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3
Toto ustanovení obsahuje pojem „normová hodnota“. Odchylky od norem pak stanoví § 15 odst. 2 této vyhlášky. Seznam příslušných českých technických norem je zveřejněn na internetových stránkách MMR ČR, tedy na URL adrese „http://www.mmr.cz“, pod odkazem Územní plánování a stavební řád a dále pod odkazem Stanoviska a metodiky.
 
K § 4 a 5 Požadavky na stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství
Podle těchto ustanovení se posuzuje výstavba tzv. pochozích ploch, včetně územně a stavebně technických podmínek pro jejich bezpečné a bezbariérové užívání. Pojem „veřejné prostranství“ upravuje § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

§ 4
Odstavec 1 stanoví požadavky na komunikace pro chodce, nástupiště městské, linkové i drážní dopravy a na úrovňové i mimoúrovňové přechody.
Odstavec 2 obsahuje požadavky na parkovací místa pro osoby na vozíku. Dopravní značení těchto míst je však v působnosti zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Odstavec 3 stanoví požadavky na parkovací místa pro osoby doprovázející dítě v kočárku.
Odstavec 4 obsahuje požadavky na stavebně technické provedení zařizovacích předmětů z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
Odstavec 5 stanoví požadavky na bezpečné umístění a označení překážek pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
Odstavec 6 obsahuje požadavky na výkopy a staveniště z hlediska bezpečného pohybu na přilehlých veřejně přístupných komunikacích a plochách.

§ 5 Přístupy do staveb
Toto ustanovení obsahuje požadavky na přístupy do staveb.
Odstavec 1 je upravuje z hlediska osob s omezenou schopností pohybu, tzn. požadavky na řešení výškových rozdílů u vstupů do budov.
Odstavec 2 pak z hlediska osob se zrakovým postižením, tzn. z hlediska hmatového a akustického vedení na přístupu k této budově.

K § 6 až 9 Požadavky na stavby občanského vybavení
Tyto stavby představují zpravidla pozemní stavby. Dalším typickým příkladem stavby občanského vybavení je třeba venkovní bazén.

§ 6
Odstavec 1 stanoví taxativní výčet druhů staveb občanského vybavení. Do této kategorie byly nově zařazeny stavby škol, předškolních a školských zařízení; viz písm. f). Naopak stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství byly vyčleněny do § 4 a 5 této vyhlášky. Podle písm. i) zde zůstaly pouze budovy pro veřejnou dopravu. Nejedná se však o nové požadavky, jen o věcně logické uspořádání této vyhlášky vůči dosavadní právní úpravě.
Odstavec 2 stanoví požadavky zabezpečující vertikální a horizontální pohyb po budově pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
Odstavec 3 stanoví požadavky na tento pohyb u změn dokončených staveb, resp. konkretizuje požadavky, od kterých lze v odůvodněných případech upustit.
Odstavec 4 stanoví požadavky na technické vybavení těchto staveb.

§ 7
Toto ustanovení obsahuje požadavky na bezbariérové záchody, na přebalovací pulty a kabiny, na prostory pro sprchy a vany a na šatny.

§ 8
Zde jsou upraveny požadavky na shromažďovací a ubytovací prostory a na prostory pro rehabilitační a plavecké bazény a na prostory pro sport, výchovu a vzdělávání.

§ 9
Toto ustanovení obsahuje požadavky na informace pro orientaci veřejnosti a na označení vyhrazených prostor a zařízení.

K § 10 a 11 Požadavky na společné prostory a domovní vybavení bytového domu a na upravitelný byt a byt zvláštního určení
Tato vyhláška se nevztahuje na rodinné domy ani na běžné bytové jednotky. Bezbariérové úpravy těchto prostor jsou individuální záležitostí.

§ 10
Tento paragraf stanoví požadavky na vertikální a horizontální pohyb po bytovém domě pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace a současně zabezpečuje určitý rozsah užívání jeho společných prostor těmito osobami. Cílem tohoto ustanovení je v daném rozsahu zajistit přístupnost až ke vstupu do bytu zejména pro těhotné ženy, osoby s dětským kočárkem nebo dětmi do tří let, osoby se zdravotním postižením (dočasným i trvalým) a osoby v pokročilém věku, což je předpokladem jednak pro tzv. celoživotní bydlení v přirozeném prostředí každého jedince a také pro možnost návštěv v rámci rodiny a přátel.
Pravidla pro zřizování výtahu stanoví § 28 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

§ 11
Toto ustanovení upravuje další požadavky na technické řešení přístupu, společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího byt zvláštního určení. Tento paragraf dále stanoví požadavky na upravitelné byty a byty zvláštního určení.

K § 12 a 13 Požadavky na stavby pro výkon práce
Pojem „stavby pro výkon práce“ je legislativní zkratka zavedená v § 2 odst. 1 písm. d) této vyhlášky; její ustanovení se tedy nevztahují na prostory, v nichž nelze zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo na provozy pro celkově 24 a méně osob.

§ 12
Tento paragraf stanoví požadavky zabezpečující vertikální a horizontální pohyb po budově pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace a současně zabezpečuje užívání vlastních prostor pro výkon práce těmito osobami.

§ 13
Podle tohoto paragrafu se posuzují hygienická zařízení, šatny a shromažćovací prostory. Typickým příkladem shromažćovacího prostoru ve stavbě pro zaměstnávání je zasedací místnost.
 
K § 14 až 18 Společná a závěrečná ustanovení

§ 14
Tento paragraf obsahuje taxativní výčet výjimkových ustanovení. Podmínky pro jejich povolování pak stanoví § 169 stavebního zákona.

§ 15
Podle odstavce 1 platí, že pokud konkrétní stavba obsahuje více částí podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) až d) této vyhlášky, je nutné ji posuzovat v kombinaci těchto hledisek. Odstavec 2 obsahuje podmínky, za kterých se lze odchýlit od norem. Toto ustanovení má vztah k § 3 této vyhlášky. Odstavec 3 upravuje posuzování bezbariérového užívání stavby z hlediska její životnosti, včetně odstranění této stavby.

§ 16
Tento paragraf zachovává obecnou zásadu, že u staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracována před účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

§ 17
Toto ustanovení zrušuje dosavadní bezbariérovou vyhlášku, tj. vyhlášku č. 369/2001 Sb. a její jedinou novelu, nebo-li vyhlášku č. 492/2006 Sb.

§ 18
Podle tohoto paragrafu vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, tj. 18. listopadu 2009.




STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — ČÍSLO 1/2010

Posudky k bezbariérovému užívání staveb
(stanovisko odboru stavebního řádu MMR ze dne 21. 1. 2010, čj. 1087/2010-82)

Zákon č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), v § 169 odst. 1 zakotvuje, že právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu.

Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří také požadavky na bezbariérové užívání staveb stanovené prováděcím právním předpisem, tj. novou vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, popřípadě dosavadní vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. Dále § 132 odst. 3 písm. e) téhož zákona prohlašuje bezbariérové užívání staveb za předmět ochrany veřejného zájmu.

Podle § 4 odst. 2 stavebního zákona postupují orgány územního plánování a stavební úřady ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Tyto dotčené orgány vydávají na základě zvláštních právních předpisů závazná stanoviska pro potřeby správních řízení podle stavebního zákona a stanoviska, která jsou závazným podkladem pro potřeby jiných postupů podle stavebního zákona.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v § 136 odst. 1 stanoví, že dotčenými orgány jsou jednak orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a dále správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska (§ 149 odst. 1 správního řádu) nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.

Pro bezbariérové užívání staveb není stavebním zákonem ani žádným zvláštním právním předpisem stanoven konkrétní dotčený orgán. Ochranu tohoto veřejného zájmu tedy zajišťují příslušné stavební úřady.

Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, o.s. (NIPI ČR, o.s.) i Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS) jsou občanská sdružení založená podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění. NIPI ani SONS tedy nejsou dotčeným orgánem. Některé odborné otázky k bezbariérovému užívání staveb lze však konzultovat zejména s těmito organizacemi. Odpovědnost stavebního úřadu tím nijak není dotčena.

Posudky k bezbariérovému užívání staveb slouží pouze jako nezávazné pracovní podklady pro stavební úřady při posuzování specifických aspektů například u změn dokončených staveb. Požadavek na jejich dokládání k žádostem o umístění nebo povolení stavby není oprávněný, respektive není povinností žadatele/stavebníka je dokládat.

Ministerstvo pro místní rozvoj
Tento projekt byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.